Taťána Lysková 
K nejzajímavějším objevům někdy dojde úplnou náhodou. Jinak tomu nebylo ani v tomto případě. Během výzkumu prováděného týmem Carmen Martínezové, ředitelky biologické mise v Galicii spadající pod CSIC, který se původně zabýval vinařstvím, navázali vědci spolupráci s malou společností Olei ze Santiaga de Compostela. Po společné dohodě badatelé slíbili firmě na oplátku prozkoumání dvou typů oliv, brava a mansa. Po prvotním nevelkém očekávaní však vědci došli k překvapivému závěru. Druhy jsou původní a navíc se pod zmíněnými názvy skrývá více jednotlivých odrůd.
K vymýcení objevených odrůd mělo dojít za dob Gaspara de Guzmána (hrabě z Olivaresu), předsedy vlády Španělska v letech 1621-1643. Hrabě tehdy s myšlenkou proslavení sevillských odrůd uvalil na galicijské olivy daň ve výši čtyř realů z každého pěstovaného stromu, což vedlo k prvotnímu oslabení pěstování oliv v Galicii a k následnému vymizení oblíbené plodiny.
Nadace Juana de Vega, která podporuje rozvoj venkovského prostředí v Galicii, financovala v posledních pěti letech výzkum částkou tři sta tisíc euro. „Objevování nových odrůd nám umožňuje zvýšit rozmanitost zemědělského dědictví,“ říká ředitelka oblasti rozvoje venkova, Beatriz Suárez.
Vymizení zmíněných odrůd neznamená, že by se na území Galicie nepokračovalo v pěstování olivovníků. Certifikace původních odrůd je však důležitým krokem, který doplňuje bohatství, které již autonomní společenství má. Plody nově registrovaných druhů disponují dle výzkumníků intenzivní chutí a jedinečnými vlastnostmi, které se liší od všech stávajících odrůd. Pěstování nově registrovaných druhů však není jednoduché. „Není to snadné, jsou dřevnaté a některé z nich jsou odolné vůči regulaci vody a ti, kdo je vysazují, tak musejí čekat tři nebo čtyři roky,“ vysvětluje Alfonso Udías, prezident Asociace výrobců olivového oleje a oliv v Galicii. Situace tedy naznačuje, že si na ochutnání znovuobjevených druhů oliv budou muset milovníci těchto plodů nějaký čas počkat.
