Jiří Šumný 
Epidemická situace se zhoršuje a čím dál častěji se mluví o možném lockdownu. Tedy i o uzavření škol. Současný ministr školství Robert Plaga takovou možnost odmítá a stejně s k otázce staví i Anticovid tým nastupující vládní koalice SPOLU.
Uzavření škol nedoporučuje ani Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta radí, aby evropské státy zachovaly prezenční výuku ve školách a spíše dbaly na dodržování protikoronavirových opatření.
„Loni rozsáhlé zavírání škol přerušilo výuku milionů dětí a dospívajících a způsobilo více škody než užitku, a to zejména s ohledem na duševní a sociálního pohodu dětí. Nemůžeme opakovat stejné chyby,” uvádí šéf evropské sekce WHO Hans Kluge.
Masarykova univerzita se připravuje na nejhorší
I přestože tato ujištění, se některé vysoké školy na opětovný lockdown připravují. Například Masarykova univerzita v Brně zavádí takzvaný univerzitní semafor. Zatím je zbarvený do zelena, což znamená, že bude nadále udržována prezenční výuku. Nově budou ale povinné respirátory ve všech vnitřních prostorách i během výuky.
Univerzita ale počítá, že se epidemická situace bude nadále zhoršovat. Připravuje se tak na přesun do žluté barvy univerzitního semaforu. Během žlutého režimu by pak platil zákaz vstupu veřejnosti na univerzitu a o přesun na distanční výuku by se rozhodovalo dle aktuálně platných opatření vlády.
Obdobný systém zavedla i Mendelova univerzita. O zpřísnění opatření nebo zavedení alespoň částečné distanční výuky jednají také na Univerzitě v Hradci Králové.
Univerzita Palackého v Olomouci už dokonce přesunula větší přednášky určitých fakult do online podoby. “Fakulty jsou připraveny přejít k částečné i úplné online formě výuky, bude-li to vzhledem ke zhoršující se pandemické situaci nutné,” uvedl tiskový mluvčí univerzity Egon Havrlant.
Lockdown přijde. Otázkou je jen kdy
Reakce univerzit ospravedlňují varovné předpovědi některých odborníků „Virus má na věc úplně jiný názor a jsem si jist, že o lockdownu nebude rozhodovat ministr, ale virus. Takže zavřené školy i lockdown budou, jde jen o to, kdy a na jak dlouho,“ upozorňuje biolog Jaroslav Flegr.
S ním souhlasí i datový analytik Petr Ludwig. Podle něj mohou špatnou situaci zvrátit jen okamžitá opatření. „Což Babiš neudělá a za ty tři až čtyři týdny bude už pozdě. Nová vláda nárůst zemřelých a tlak, že jsme zase nejhorší na světě, nevydrží a zabouchne to. Pros*alo se očkování, současná opatření se nedodržují, tak bude lockdown,“ pokračuje Ludwing na svém twitterovém účtu.
K zachování otevření vysokých škol nepřispívá ani to, že se virus nejvíce šíří právě mezi mladými lidmi. Ti totiž mají největší počet kontaktů.
Vědecký výzkumu Život během pandemie ukazuje, že lidé ve věku mezi osmnácti a čtyřiatřiceti mají průměrně 30,5 kontaktu, kdežto senioři nad pětapadesát jen 14 kontaktů. Vzhledem k tomu, že mezi mladšími lidmi je i nižší proočkovanost, jsou jejich kontakty také více rizikové. Z vysokých škol se tak mohou stát ohniska nákazy.
Ujištění, která už neuspokojí
Současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch možnost lockdownu několikrát popřel. Stejně tak lockdown odmítají i představitelné budoucí vlády
Nezapomeňme ale, že i minulé léto vláda ujišťovala veřejnost, že k dalšímu lockdownu nedojde. Tyto sliby se ale ukázaly jako liché. Epidemie se opět začíná vymykat z rukou a situace se může rapidně měnit v řádu týdnů. Odhadovat rozhodování současné i nadcházející vlády je tedy těžké.
Jisté ale je, že i přes očkování čísla nakažených rostou a lůžka intenzívní péče se plní. Uvažování o lockdownu tak není alarmistické plašení, nýbrž varování před možným scénářem.
Vysoké školy se prezenční výuky nechtějí vzdát
Většina vysokých škol si ale i tak prezenční výuku hodlá udržet co nejdéle. „Pro nás je zásadní prezenční výuka. Dokud to půjde, budeme ji mít,“ uvádí například mluvčí Technické univerzity v Liberci Radek Pirkl pro Českou televizi.
Prezenční výuky se odmítají vzdát i na Univerzity Karlově. Důvodem pro přechod na online by mělo být až nařízení vlády. „V případě krizové situace je připraven zasednout krizový tým a situaci řešit. Kritérium pro přechod na distanční výuku je ale nařízení ministerstev nebo vlády,“ říká vedoucí odbor vnějších vztahů UK Václav Hájek.
Tento přístup je zcela pochopitelný. Univerzity byly přes rok zavřené. Některé obory je téměř nemožné učit distančně a přinos takové výuky často bývá mizivý.
Své o tom ví student HAMU Daniel. “Studuju jazz, který ve velkém procentu spočívá v souhře se spoluhráči. Středobodem mého studia byl rytmický ansámbl a ansámblová hra. To se bohužel nekonalo. Zoomy nebo instruktážní videa až na světlé výjimky vůbec neprobíhaly,” stěžuje si Daniel.
Další rok distančně by pro Daniela byl katastrofální. “Nejenže je studium hudby online naprostá blbost a oxymóron, dá se to dělat líp pomocí online masterclassů typu Open Studio. Pokud půjdeme do onlinu, bude tím studium zbytečné. Navíc je to pro mou profesi likvidační. Takže si můžu jít rovnou hledat nový obor,” pokračuje.
Další lockdown škol by mohl mít vážné důsledky
Zapomínat by se nemělo ani psychické zdraví studentů. Zkušenosti z předchozích lockdownů nám ukazují, že omezení prezenční výuku má na studenty značně negativní vliv.
Z výzkumů Sociologického ústavu Akademie věd vyplývá, že během distanční výuky se u vysokoškolských studentu častěji projevovaly známky deprese.
Více studentů se také cítilo osaměle a ve stresu než v období před pandemií. To bylo zapříčiněno tím, že museli mnohem více času věnovat samostudiu. V průměru studenti strávili o 8 hodin více, než byli doposavad zvyklý. K tomu je nebavilo sedět hodiny za počítačem. Celá situace se pro ně tím stávala značně frustrující, což mohlo vést i k znechucení samotného studium.
Další omezení prezenční výuky by tak nemělo negativní vliv jen na psychické zdraví studentů. Poznamenat by mohlo jejich studijní výsledky a vůbec chuť studovat.
