Klára Revendová 
Celoroční projekt Žijme/Żyjmy po naszymu je dílem třinecké knihovny ve spolupráci s Muzeem Těšínska. V roce 2024 je koncipován jako cesta celým rokem a věnuje se lidovým řemeslům, zvykům a všemožným tradicím, které se na Těšínsku, Třinecku a Jablunkovsku dodržují. „Projekt je v naší knihovně již třetím rokem, vloni se týkal především regionálního umělce Adama Wawrosze, a v roce 2022 zase jazykové kultuře a specifickému nářečí našeho regionu,“ podotkla ředitelka knihovny Martina Wolná. „Návštěvnost nás utvrdila v tom, že toto téma je v regionu stále živé, a zároveň, bohužel, vnímáme, že „po naszymu“ mluví stále méně a méně lidí. Jazyk je zde nejen prostředkem k udržování kontaktu, ale udržuje i naši identitu. Jedná se o jisté specifikum, protože se v něm mísí jak čeština, tak polština a dokonce i zbytky němčiny,“ dodala Wolná. Cyklem provázejí postavy górolů, Hanka a Janek, kteří jsou animovaní pomocí umělé inteligence. Jedná se tedy o jakousi fúzi týkající se minulosti, současnosti a budoucnosti.
Animovaná Hanka nechyběla na první z cyklu letošních přednášek, která proběhla ve čtvrtek 22. února v 17:00. Hosty náležitě přivítala a pak si slovo vzala etnografka Lucie Kamińská. Přednáška se týkala nejen tradic Těšínska a okolí, ale i meziregionálního srovnávání různých tradic. Jinými slovy, co se kde dělá jinak než u nás. „Začneme tedy první obchůzkou v lednu, ta nám končí období Třech králů a nástává období kolední, které navazuje na období masopustu,“ vysvětlovala Kamińská. Dodala také, že naše zvyky a tradice jsou směsí zvyků pohanských, zemědělských a těch liturgických, které se postupem času smíchaly dohromady. „Byla také snaha ty původní svátky pokřesťanštit, ale to se ne vždycky povedlo,“ uvedla. Prvním významější tradicí byly hromnice, v regionu známé také jako blažejky (od svátku sv. Blažeje), čili svátky příchodu nového světla. V tomto období se vyráběly hromniční svíčky, které byly povětšinou bílé, ale na Těšínsku (zejména v polské části) se tyto svíčky balily do růžové či modré barvy.
„Nebyl to pouze jeden den, ale určité období a tyto hry plnily funkci kolední, obchůzkovou. Hlavně děti a mládež ze sociálně slabších rodin, chodili dům od domu, něco předvedly, zazpívaly, v období kolem sv. Doroty proběhla tzv. dorotská hra, a za to obdržely nějaký ten menší obnos,“ pokračuje Kamińská. Toto je vlastně princip koledy a zejména ta dorotská byla, podle slov etnografky, na Těšínsku dlouho živá. Toto se podařilo zachytiti Karolovi Danielu Kadłubcowi, etnografovi, ve své knize o Anně Chybidziurové. Díky tomu také víme, že to nebyla koleda jednotlivce, ale spíše skupinek dětí, které měly rozdělené své role.
Kromě těchto tradic se Kamińská zmínila také o tradici plesů, které se v regionu konají v podstatě všude. Zajímavostí je, že v minulosti se konaly plesy (po naszymu bal) pouze pro ženy nebo manželské páry. Tančilo se také v intenci dobré úrody konkrétní plodiny na příští rok (nejčastěji brambory, oves a tuřín, kterému se lidově řekne kwok). Kromě toho součástí života našich předků byly také přástvy, která se konala v největší chalupě ve vesnici a byla to z velké části ženská práce a forma sousedské výpomoci, takže za to nebylo finanční ohodnocení. Stejně jako škubání peří, u kterého však byly přítomny i děti. Na posledním setkání, neboli doškubkách, se slavilo, že je ta práce hotová. „Tato setkání mají ale více názvů. Opravdu se to míchalo podle jednotlivých regionů a míst,“ uvedla etnografka. Mluvila také o tom, že tyto tradice jsou často idealizované a po čase zkreslené, ať už lidovou slovesností, nebo právě církví, prootže tam často docházelo k různým nepravostem a po konzumaci alkoholu je lidské chování takové, jaké je.
Kromě etnografky byl na stekání přítomen i Radovan Šubrt, který je pomlázkářem a o této tradici i hovořil. Mluvil zejména o tom, že je časově náročná, nicméně za dobu přednášky, která trvala cca 90 minut se mu podařilo uplést pomlázky tři. Návštěvníky také pozval na velikonoční jarmark do Mostů, kde bude mimo jiné i zaučovat do tohoto řemesla. Ředitelka knihovny dodala, že řemeslníci budou přítomni na každé přednášce z tohoto cyklu. Dodala také, že kromě přednášek bude i doplňkový program, jako třeba přednáška prof. Karola Daniela Kadłubce k jeho nově vydané knize s názvem Malý lexikon lidové kultury Těšínského Slezska nebo křest nejnovější knihy z série Trujkunt spisovatele Petra Sagitaria. Jedná se o detektivní romány odehrávající se na Těšínsku s vyšetřovatelem Romanem Saranem v hlavní roli.
Na další přednášku z cyklu Żyjmy/Žijeme po naszymu se návštěvníci mohou těšit již 19. dubna, kde bude řeč o Letnicích, tedy filipojakubské noci, stavění máje a smažení vaječiny.
