1) Cíl práce
Cílem mého samostatného projektu byl návrh layoutu fiktivního populárně naučného časopisu zaměřeného na astronomii. Tento časopis však není zaměřen na dospělé čtenáře, ale cílí na školní děti, přibližně od druhé do šesté třídy.
Výběr tohoto tématu i způsobu realizace mého samostatného projektu se odvíjel od mé profesní a tématické specializace, které jsem si v rámci mého studia vybrala. Jako profesní specializaci jsem si zvolila DTP, na základě toho absolvovala kurz Praktikum DTP a navazující Workshop DTP. Mou tématickou profilací byla vědecká žurnalistika. V rámci této specializace jsem absolvovala kurz Základy přírodních věd a popularizace vědy a kurz Žurnalistická specializace – vědecká. Při práci na tomto projektu jsem se snažila zúročit vědomosti a dovednosti získané v těchto kurzech.
Vzhledem k požadovanému rozsahu práce, který měl odpovídat přibližně třiceti hodinám práce, jsem se rozhodla vytvořit návrh titulní strany a zadní strany a osmi běžných stran.
2) Zdůvodnění volby tématu
Jak už jsem popsala výše, v rámci mé tématické specializace jsem během studia absolvovala kurz Základy přírodních věd a popularizace vědy a kurz Žurnalistická specializace – vědecká. Proto jsem se snažila zvolit téma, které by těmto absolvovaným kurzům odpovídalo. Nechtěla jsem vytvořit periodikum zabývající se přírodními vědami obecně, proto jsem pátrala po konkrétním vědním oboru. Mým cílem bylo nalézt téma, které by bylo atraktivní a zároveň se jím nezabývalo velké množství již existujících periodik.
Nakonec má volba padla na astronomii. Tedy přírodní vědu, zabývající se jevy za hranicemi zemské atmosféry. Vědu, která se zabývá vesmírem jako celkem, zkoumá jeho vznik, vývoj a děje, které se v něm odehrávají, vesmírná tělesa.
Pro člověka je přirozená fascinace vesmírem. V současné době je zájem o astronomii zapříčiněn i celou řadou unikátních dat a fotografií, které nám díky moderním technologiím zprostředkovávají vesmírné sondy a teleskopy. V České republice je tento zájem podpořen i dlouholetou tradicí výzkumu v oboru a celou řadou významných osobností.
Nemalou roli při výběru tématu hrál i můj osobní zájem o astronomii. Toto téma je mi velmi blízké.
Časopis jsem určila dětem z toho důvodu, abych v nich probudila zájem o vědu. Bohužel na velké spoustě škol jsou přírodní vědy vyučovány velmi nudným způsobem, který v dětech místo zájmu vyvolá spíše odpor.
3) Stav problematiky
Nejznámějším časopisem zaměřeným na téma astronomie býval časopis Říše hvězd. Časopis zpočátku vydávaný přímo Českou astronomickou společností, vycházel od roku 1920 do roku 1999. Název odkazuje na kultovní knihu Gustava Grusse Z říše hvězd a stejně jako tato kniha se časopis snažil přiblížit astronomii „ širším kruhům.“
Pětkrát do roka vycházející časopis Astropis se snaží popularizovat zejména astronomii a astrofyziku. Do Astropisu pravidelně přispívá celá řady významných jmen české astronomie – mezi jinými například Jiří Grygar, Petr Kulhánek, Antonín Rükl, Jana Tichá či Vladimír Kopecký jr. Časopis vychází v nákladu 2000 výtisků.
Jednou tak vyšší periodicitu oproti Astropisu má časopis Tajemství vesmíru, který vydává nakladatelství Extra Publishing. Popularizační články o vesmírných technologiích, historii dobývání vesmíru a aktuálním dění propojuje s fotografiemi NASA, ESA a dalších vesmírných agentur.
Ve větší míře se vyskytují články s astronomickou tématikou i v časopise Vesmír.
Tento časopis však není zaměřený pouze na astronomii, ale věnuje se i dalším přírodním vědám. V časopisu Vesmír vycházejí články řady předních českých popularizátorů vědy - jako je Václav Cílek, Karel Nešpor,Stanislav Komárek či biolog Jan Zrzavý.
Valná většina tuzemských astronomických společností vydává vlastní bulletin, ve kterém své členy informuje o současném dění a chystaných aktivitách na jejich domovských hvězdárnách. Obvykle jsou i zařazeny informace o nadcházejících pozorovatelných jevech na hvězdné obloze. Tyto bulletiny jsou zpravidla určeny pouze pro členy lokálních astronomických sdružení.
Nesmím opomenout zmínit i denní tisk, ve kterém se také články týkající se astronomie objevují. Zpravidla jde však o aktuální informace o významných objevech, zásadních událostech či články připomínajících výročí takovýchto událostí.
Za pozornost stojí i články a reportáže s astronomickou tématikou společensko-zpravodajského časopisu Týden či Radiožurnálu.
Dětský časopis specializující se na přírodní vědy je kultovní ABC. Tento časopis se však nevěnuje výhradně astronomii, ale přírodním vědám, vědě a technice souhrně.
Dalším časopisem vhodným pro zvídavé děti je 21.století junior. Tématicky se podobá klasickému 21.století.
4) Ideový plán
Mou hlavní myšlenkou bylo vytvořit návrh časopisu zaměřeného na astronomii, který by byl zacílen na dětského čtenáře. Srozumitelnou formou by měl malým čtenářům přibližovat aktuální dění v tomto oboru, seznamovat je se zajímavými jevy, přibližovat jim poutavou formou metody, které se ve vesmírném výzkumu používají. Cílem časopisu je i představovat dětem významné české astronomy, a tím jim ukazovat „pozitivní vzory“. Možná je i nalákat k podobné kariéře.
Časopisem se snažím i vyvolat u dětí zájem o čtení celkově.
Ideou je nejen přiblížit dětem téma související s astronomií, ale především v nich vzbudit zájem o přírodní vědy. Děti mají často přírodní vědy zafixovány pouze ve spojitosti s nudnou výukou matematiky na školách. Časopis se snaží tyto předsudky zbourat a vzbudit v nich zájem o přírodní vědy, který by možná mohl dokonce rozhodnout o jejich budoucí kariéře.
Snažila jsem se o vytvoření grafické podoby návrhu, která bude pro děti líbivá. Zvolila jsem spoustu obrázků i výrazné, teplé barvy.
Text je členěn na velmi krátké útvary a psán jednoduchým jazykem, protože se počítá, že tyto děti ještě nejsou nejzdatnější čtenáři a dlouhé, složité texty by je naopak od čtení odradily.
5) Postup práce
V první fázi práce na mém projektu jsem si určila téma, cílovou skupinu, rozsah a udělala si předběžnou představu o grafickém zpracování.
Dále přišel na řadu název časopisu. Chtěla jsem, aby název korespondoval se zaměřením časopisu a neshodoval se s názvem jiného vycházejícího periodika. Po delším uvažování jsem vybrala název Galaxie. Galaxii můžeme definovat jako hvězdnou soustavu složenou z hvězd, mlhovin, hvězdokup, mezihvězdné hmoty a temné hmoty. Galaxie, jako jeden z hlavních pojmů astronomie, v sobě tedy zahrnuje většinu pojmů, o kterých by se v takto zaměřeném časopise mohlo psát.
Mé rozhodnutí použít právě tento název ovlivnila i srozumitelnost pojmu pro širokou veřejnost. Nemalou roli hrálo i to, že je název snadno zapamatovatelný, lehce vyslovitelný.
I když ne všechny děti by byly schopny zcela přesně definovat galaxii, povědomí o tomto pojmu má většina dětí školou povinných.
Časopis Galaxie jsem označila jako čtvrtletník. Periodicita co tři měsíce se mi u tohoto typu časopisu jeví jako optimální. Myslím, že tato periodicita dokáže uspokojit poptávku.
Články jsem se snažila po všech stránkách přizpůsobit dětskému čtenáři. Do návrhu layoutu jsem zařadila článek o blížícím se úplném zatmění Měsíce, ke kterému dojde v ranních hodinách 28.září, tedy na svátek svatého Václava. Toto zatmění je unikátní tím, že na našem území bude viditelný průběh celého zatmění. K takové události dojde znovu až v roce 2029.
Pokud bych dělala návrh celého čísla astronomického časopisu – velmi ráda bych zařadila víc tipů na blížící se pozorovatelné jevy.
Dalším článkem, který jsem zařadila do návrhu byl text pojednávající o nalezení dvou černých děr enormních rozměrů v blízké galaxii. Ke kterému jsem zařadila i krátký text vysvětlující – co to vlastně ta černá díra je. Po něm následuje článek připomínající výročí návratu dvou psích kosmonautek z vesmíru zpět na Zem. Myslím si, že spojení zvířat a kosmonautů je pro děti velmi lákavé.
Jak už jsem uvedla výše, cílem je i dětem přinášet rozhovory s významnými astronomy, takže jako další článek jsem zařadila rozhovor s Davidem Nesvorným.
Neboť je v dnešní době reklama důležitým zdrojem příjmů, chtěla jsem reklamu zařadit i do tohoto časopisu. Nicméně jsem pořád řešila morální dilema, jestli je správné dětem reklamu už v brzkém věku podsouvat. Nakonec jsem inzertní sdělení pojala jako krátké představení dalekohledů značky Levenhuk s ideou, že na dalších případných stránkách by byla soutěž o jejich dalekohled pro amatéry.
Jelikož i obrazové prvky hrají důležitou roli při vnímání mediálních obsahů, dalším mým krokem bylo vyhledání vhodných obrazových příloh, které by doplnily text. Protože byly všechny nalezené obrazové podklady v barevném prostoru RGB, což by neumožnilo při tisku správně reprodukovat barvy, převedla jsem v programu Adobe Photoshop tyto obrázky do barevného modelu CMYK.
Při výběru formátu jsem se chtěla využít standardizovaný formát A4, tedy pro rozměry 210 x 297 mm. Tento formát patří v časopisecké praxi mezi nejpoužívanější rozměry. Pro dětské čtenáře mi přišel ale dost velký a rozhodla jsem se tedy pro menší formát, který by si děti mohly pohodlně přibalit do školní brašny.
Kvůli užitým barevným prvkům blízko okrajů jsem byla nucena využít „formát na spadání.“ Tzv. spadávky zde zaručí, že se po vytisknutí neobjeví u okraje nepotištěné plochy
6) Sebehodnocení
Když se zpětně podívám na celou mou práci s tímto samostatným projektem, jsem velmi ráda, že jsem si vybrala právě profesní specializaci DTP. I když už jsem předtím v praktiku a následujícím workshopu DTP pracovali s programem Adobe InDesign a zkoušeli si vytvářet návrhy layoutu, pořád jsem sama sebe označovala jako začátečníka v oboru. Práce na tomto projektu mě proto stála více času a úsilí, než jsem předpokládala, ale vynaloženého času ani úsilí nelituji.
Myslím, že v dnešní době se dokonce očekává, že žurnalista umí něco navíc – a znalost DTP bude bezesporu v mém budoucím profesním životě vítanou dovedností.
Díky tomu, že jsem si vyzkoušela „postprodukci“ článků, dokáži si už při psaní článků představit co se s článkem bude dále dít a bude se ho snažit tomu přizpůsobit. Tato zkušenost mi také pomůže lépe vybrat fotky, prvky info grafiky apod.
Jsem si jistá, že nabyté zkušenosti využiji i v osobním životě – například při tvorbě pozvánek či vizitek.
Příprava na tento projekt mne také donutila se více zaměřit na grafické zpracování ostatních časopisů. Poznala jsem tak, jak velké jsou rozdíly na mediálním trhu a že zatímco některá periodika se snaží sledovat trendy a držet s nimi krok, jsou zde i taká, která své grafické podobě nevěnují velkou pozornost. Obvykle k velké škodě.
I když jsem pravidelným čtenářem různých populárně naučných časopisů zaměřujících se na přírodní vědy, díky práci na tomto projektu jsem se jimi musela hlouběji zabývat a zamýšlet se nad jejich obsahy, skladbou témat a vhodnosti zvolených článků. Hlouběji jsem se taky zamýšlela nad stylem psaní pro děti.
Myslím, že takovýto časopis by si své čtenáře našel a měl by šanci na úspěch na českém mediálním trhu. Možná by mohl občasně vycházet i jako příloha jiného periodika.
7) Literatura a zdroje
ADOBE. Nápověda pro InDesign. In: Helpx.adobe.com [online]. [cit. 2015-08-20].
Dostupné z: https://helpx.adobe.com/indesign.html
ADOBE. Nápověda pro Illustrator. In: Helpx.adobe.com [online]. [cit. 2015-08-20].
Dostupné z: https://helpx.adobe.com/illustrator.html
ADOBE CREATIVE TEAM. Adobe Illustrator CS5: oficiální výukový kurz. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. ISBN 9788025132234.
ADOBE CREATIVE TEAM. Adobe InDesign CS5: oficiální výukový kurz. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. ISBN 9788025132265.
AMBROSE, Gavin, HARRIS, Paul. Grafický design: typografie. Brno: Computer Press, 2010. 175 s. Základy designu. ISBN 978-80-251-2967-8.
DVOŘÁKOVÁ, Zdenka. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2008. ISBN 9788025118818.
FORŠT, Jaroslav. Abc DTP. Praha: Grada, 1995. ISBN 8071692220.
KOČIČKA, Pavel, BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. 2. vyd. Brno : Computer Press, 2004. ISBN 8025102327.
Použité programy:
Adobe InDesign CS 5.5
Adobe Photoshop CS 3
Adobe Illustrator CS 5
Zdroje použitých obrázků:
http://ucrtoday.ucr.edu/wp-content/uploads/2014/10/Total-Lunar-Eclipse-Montage.jpg
http://128.177.11.253/sm/pub/exoplanetnews/imgpb/Hubble-telescope-NASA-Wikipedia--1-w400.jpg
http://planetaoczu.pl/uploads/images/levenhuk_logo.jpg
http://www.tyden.cz/obrazek/201509/55e5bfb087504/crop-866108-dve-cerne-diry_520x250.jpg
http://cdn.klimg.com/kapanlagi.com/p/strelka.jpg
http://www.levenhuk.cz/seznam-produktu/hvezdarsky-dalekohled_levenhuk_skyline_60x700_az/#.VetWXTX0SEh
http://www.levenhuk.cz/seznam-produktu/hvezdarsky-dalekohled_levenhuk_skyline_pro_80_mak/#.VetWgTX0SEg
http://www.levenhuk.cz/seznam-produktu/hvezdarsky-dalekohled_levenhuk_skyline_130x900_eq/#.VetWmjX0SEg
Zdroje použitých článků:
Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015. In: asu.cas.cz [online]. © 2015 [cit. 21.8.2015] Dostupné z: http://www.asu.cas.cz/articles/900/19/uplne-zatmeni-mesice-28-zari-2015
John, Radek. Blízkou galaxii obývají dvě supermasivní černé díry. In: tyden.cz [online]. © 2015 [cit. 02.9.2015]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/blizkou-galaxii-obyvaji-dve-supermasivni-cerne-diry_354237.html
Karlík, Martin. Před 55 lety se z vesmíru vrátily první živé psí kosmonautky Strelka s Bělkou. In: rozhlas.cz [online]. © 2015 [cit. 22.8.2015]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/vesmir/_zprava/pred-55-lety-se-z-vesmiru-vratily-prvni-zive-psi-kosmonautky-strelka-s-belkou--1524033
Kubala, Petr. David Nesvorný přidal Sluneční soustavě planetu [rozhovor]. In: vtm.e15.cz [online]. © 2015 [cit. 02.9.2015]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/dr-david-nesvorny-pridal-slunecni-soustave-planetu