Filtrované články podle data:duben 2026

Otrokovice - Čtrnáctý ročník nejprestižnějšího triatlonového klání na ironmanských tratích v České republice, které je v letošním roce také mistrovstvím republiky, se skutečně nese v duchu svého motta: „Přijmi výzvu - sáhni si až na dno - překonej sám sebe“. Vedle favoritů se na trati objevují i nováčci ve fotbalových či hokejových dresech, na horských kolech i na Ukrajině, s vyšperkovanou plaveckou formou i se stylem postřeleného delfína. Zkušenější atleti přišli s ambicemi vyprostit zaklíněné pozadí fenomenálního Petra Vabrouška z trůnu krále triatlonu. Méně ostřílení sportovci se snaží teleportovat se do cíle do sedmnáctihodinového limitu.

Olomouc - Kuželky a bowling, dva sporty, o nichž si mnoho lidí myslí, že jsou totožné, tudíž je často zaměňují. Sporty se ale významně liší, a to už od svých prvopočátků. Hra v kuželky má dlouholetou tradici a její historie sahá až do dávnověku. Tento sport či záliba patří vůbec mezi nejstarší, zatímco bowling se vyvinul právě ze hry v kuželky až v polovině 19. století.

„Ironman a triatlonista, který hledá extrémy.“ „Český vytrvalec vyhrál nejstudenější maraton světa, dobyl Antarktidu.“ „Jsem totiž od přírody lenivý, přiznává Petr Vabroušek.“ - Takhle lákají titulky na internetu fanoušky železného hrdiny, blázna i masochisty. Člověka, kterého testují na doping před startem i v cíli. Za pár dní vyráží tento dvaačtyřicetiletý český profesionál opět zdolávat další ironmanské výzvy. Bude to Itálie, Rakousko, Izrael, Malajsie či Australii? Jeho diář čítá všechny. Svými osmihodinovými šichtami složenými z necelých čtyř kilometrů plavání, 180 kilometrů jízdy na kole a 42 kilometrů běhu na závěr, uvádí zlínský rodák do rozpaků nejen Čechy, ale i protinožce.

Ostrov Oahu, Havaj, Jan Strangmüler, 23. října 1999, 15:10 hod, 8:10 po startu:
„Do cíle zbývá jen hodina. Už abych tam byl. 99 % závodníků v průběhu závodu minimálně jednou vážně uvažuje o tom, že závod nedokončí. A to platí i pro ty nejlepší. Zde už nejde jen o fyzickou zdatnost, ale především o psychiku. Každý si sáhne až na dno a pozná sám sebe. Ale jen ti nejlepší dokážou tyto šílené pocity překonat, aniž by museli zvolnit tempo.“
9:09:59 hodin po startu:
„Sbíhám kopec do centra Kona a pak už jen kousek.... Tisíce lidí v ulicích fandí. Odrážím poslední nápor závodníka za mnou, a před sebou vidím cílovou bránu s modrým kobercem. V tu chvíli se mi v hlavě promítá všechno, co jsem tomuto závodu obětoval. Všechna ta námaha a dřina, ale stála za to. Prožívám nejkrásnější pocity mého života a jsem na sebe hrdý. Dokázal jsem to!
Jsem ironman!!!“
(celkově 42. místo)

Přerov – Šest let. Tak dlouho trval boj dnes už třiadvacetileté dívky s mentální anorexií. V nejhorším období, kdy vážila pouhých pětadvacet kilogramů, ji její rodiče museli nechat hospitalizovat na psychiatrické klinice. „Prosila nás, abychom si ji odvezli domů. My jsme ale věděli, že když to uděláme, umře,“ říká matka nemocné. Tento krok jí zachránil život. Cesta k uzdravení byla ale dlouhá a trnitá – nejen pro ni, ale i pro její rodiče.

Nemocniční chodba psychiatrického oddělení. Dospělá žena, která ze všeho nejvíce připomíná křehké děvčátko, sedí v křesle a čeká. Čeká, co s ní udělají, zda už umře, nebo přežije další den s anorexií. Cesta sem jí trvala šest let. Byla plná pádů, slz, starostí, postupného úbytku váhy a depresí. Dnes jsou tomu čtyři roky od chvíle, kdy bezvládně seděla v křesle a neměla sílu ani chodit, natož žít. Teď je zdravá a šťastná. Tehdy ale nikdo nevěřil, že svůj boj vyhraje.

Extrémní štíhlost je jedním z následků mentální anorexie. Jedná se ovšem o nemoc psychickou, ne fyzickou. Nemoc, na kterou neexistuje lék. „Vyléčit se neznamená přibrat,“ říká psychiatrička Libuše Stárková a dodává, že anorexie vyžaduje především psychoterapii. „Je to běh na dlouhou trať. Někdo se uzdraví rychle, někdo za pět let, někomu nestačí celý život.“

Našedlá kůže, vylézající obratle, kruhy pod očima, polámané nehty a vypadávající vlasy. Takto vypadá mentální anorexie. Lidé, kteří se vydali na cestu za dokonalým vzhledem, ale místo toho potkali jen trápení, únavu a zdravotní problémy. Mentální anorexií trpí asi 0,8 % obyvatel České republiky. Dietu ale někdy držela skoro každá žena. Jak tenká je hranice mezi nemocí a snahou líbit se? Proč někdo anorexií onemocní, a jiný ne?

Na první pohled se zdá jako nenápadný mladík, který toho moc nenamluví. Když jde ale o pracovní nasazení a organizační schopnosti, je ochotný za svůj projekt bojovat a motivovat všechny kolem sebe. To je Vojtěch Sedláček, osmadvacetiletý zakladatel a ředitel benefičního festivalu Hudba pomáhá, který vznikl roku 2007. Od té doby se z malé komorní akce rozrostl na populární benefiční projekt spojující kvalitní hudbu s pomocí handicapovaným dětem.

Jaké to je mít handicapovaného sourozence? Anebo rovnou dva? Své o tom ví šestadvacetiletá učitelka Aneta Štanclová. Ta strávila téměř celý život se svými postiženými sestrami v Makově u Litomyšle. Dvojčata Petra a Renáta, které se v roce 2014 rozhodl podpořit projekt Hudba pomáhá, trpí kvadruparetickou formou mozkové obrny s přidruženým mentálním postižením, zrakovou vadou a epilepsií. Aneta přiznává, že starat se o ně není snadné, ale za nikoho na světě by je prý nevyměnila. „Jde o to milovat člověka takového, jaký je, a ne takového, jakého ho mít chceme. Holky jsou tu pro nás a učí nás opravdové lásce,“ říká.

Samostatný projekt - kulturní specializace/TV žurnalistika. 

Vysoké Mýto - Závěr roku v Pardubickém kraji tradičně patřil benefičnímu festivalu Hudba pomáhá. Vysoké Mýto, Litomyšl i okolní vesnice v listopadu a prosinci již podeváté ožily během série koncertů a doprovodných akcí spojených s tímto netradičním projektem. V letošním roce se organizátoři rozhodli výtěžek použít na zaplacení speciálního léčebného pobytu v lázních Klimkovice pro osmnáctiletého Vojtěcha Vrchotu z Litomyšle.

Samostatný projekt zdravotně-sociální/fotožurnalistika.

Zvládat péči o handicapované dítě i běžný život je velmi náročné. Tuto zkušenost poznala i Anna Vrchotová z Litomyšle. Její syn Vojtěch, kterému se v roce 2015 rozhodl pomoci festival Hudba pomáhá, trpí mozkovou obrnou v kombinaci s epilepsií. Nejen, že paní Vrchotová zvládá péči o těžce postiženého syna, ale také pracuje jako učitelka dětí s kombinovaným a středně těžkým mentálním postižením. Sama říká, že Vojta je pro ni velkým učitelem. Zkušenosti, které získala životem s ním, se dnes snaží zúročit ve své práci a pomáhá tak dalším rodinám, aby se smířily s postižením svých dětí.

„Oslaďte život někomu, kdo ho zase tak sladký nemá.“ To je hlavní motto benefičního festivalu Hudba pomáhá, který vznikl již v roce 2007. Od té doby se z komorní akce pro přátele stal velmi populární festival, který každoročně pomáhá handicapovaným dětem z Pardubického kraje. Během devíti let fungování organizátoři podpořili nejen jedenáct dětí, ale také organizaci Berenika z Vysokého Mýta. Letošní ročník plánují ve velkém stylu, protože festival oslaví své první kulatiny.

Samostatný projekt politická/psaná žurnalistika

Olomouc - Už potřetí se v olomouckém Equine Sport Centru uskuteční jezdecké závody J&T Banka CSI3*W, které Mezinárodní jezdecká federace zařadila do série Světového poháru v parkurovém skákání.  Probíhat budou od 23. do 26. června a nedělní Grand Prix bude zároveň kvalifikací pro mistrovství Evropy 2017, které se bude konat ve švédském Göteborgu.