Dominika Blažková 
Tématem letošního ročníku bude paměť, co si pod tím mohou návštěvníci představit?
Máme k té sekci takové motto: To, že si něco pamatujeme, ještě neznamená, že to víme. Bude nás zajímat jak lidská paměť z hlediska ukládání informací a jednotlivých vzpomínek, tak i paměť technologická, tedy evoluce různých nástrojů, které si člověk za svou historii vyvinul, aby na ně mohl svou vlastní paměť delegovat. Téma paměti se do příprav festivalu propsalo v mnoha podobách a programově se snaží pojmout široké období od vzniku písma až po neuronové sítě.
Na jaké skupiny AFO cílí?
Je to trochu klišé, ale my rádi říkáme, že AFO je úplně pro každého. Ostatně je to i součástí naší vize, že chceme vědu, nové poznatky a perspektivy přinášet co možná nejširšímu spektru diváků a divaček. Je to i jeden z důvodů, proč je základní akreditace na festival stále zdarma, nechceme stavět bariéry mezi návštěvníky a program. Festival už od roku 1966 pořádá Univerzita Palackého a AFO je jedním z důležitých pilířů naplňování její třetí role, tedy služby společnosti. Samozřejmě jsou ale cílové skupiny, pro které se snažíme vymýšlet speciální program, krásně se nám letos díky kolegyni Ksenii Hain rozrostla třeba sekce AFO Junior. Festival poprvé spolupracuje s dětskou hernou JáSám nebo knihkupectvím Zlatá Velryba, kde budou probíhat čtení. Poprvé jsou v programu zařazeny také tzv. baby-friendly projekce, tedy projekce, kam mohou přijít rodiče s úplně malinkými dětmi, zvuk filmu nebude příliš nahlas a v sále bude tlumené světlo. V opozici k tomu stojí třeba hudební program Music is Science, který naopak nikoho spát nenechá. Dramaturgické duo Lucie Zelené a Jiřího Bejčka už několikátý rok v řadě sestavilo opravdu unikátní line-up, který z primárně filmového festivalu dělá naprosto výjimečnou událost i v rámci hudební scény.
Na jakých místech se letos festival otevře, jsou nějaké nové lokace?
Festivalové centrum bude klasicky v kulisách Uměleckého centra Univerzity Palackého, tedy na Konviktu, kde se bude promítat hned v několika sálech. Stálicí je také kino Metropol, Vlastivědné muzeum nebo Pevnost poznání. Zásadní festivalová místa se letos rozšiřují o opravený Central v olomouckém Muzeu umění, který si pro svou blízkost od festivalového centra i skvělé zázemí naši návštěvníci určitě oblíbí. Druhý je pak Červený kostel Vědecké knihovny, kde bude festivalová zóna virtuální reality.
Můžete prozradit vaše oblíbence, kteří na festival dorazí?
Do Olomouce zavítá třeba dokumentaristka Kateřina Cizek, držitelka cen Peabody a Emmy nebo mezinárodně uznávaná neuroložka Hannah Critchlow. Já osobně se nejvíc těším asi na Petera McCoye, spoluzakladatele celosvětového hnutí radikální mykologie, které otevírá cestu do tajů hub, lišejníků a mikrobiomů široké veřejnosti. Na festivalu bude mít přednášku a bude také hostem pořadu Podhoubí od Radia Wave. A moc se těším taky na paleontoložkou Jingmai O’Connor, která se zaměřuje na obratlovce a v současnosti pracuje ve Field Museum of Natural History v Chicagu jako kurátorka fosilních plazů a je autorkou úspěšné dětské knihy When Dinosaurs Conquered the Skies.
Jsou tento ročník novinky v programu?
Dost rapidně se nám například rozrostl počet podcastů, které se živě natáčí přímo na festivalu. Bylo jich dokonce tolik, že jsme jim letos poprvé zřídili vlastní sekci, jmenuje se Dialogy a budou tam naprosté pecky - přes debaty časopisu Reflex, Heroine, Denníku N nebo Inspiračního fóra. Filmově-kritický magazín Čelisti se bude z AFO již tradičně vysílat živě přímo do éteru a v kulisách festivalu se natočí také pořad Českého rozhlasu Leonardo plus nebo další díly oblíbených podcastů Škrty a Podhoubí.
Podporuje festival město nebo další organizace a jak je to s podporou Univerzity Palackého?
Financování festivalu je vícezdrojové, ročně s týmem napíšeme přibližně 10–15 grantových žádostí. Největšími přispěvateli je Ministerstvo školství a Státní fond kinematografie. V minulém roce se nám podařilo také výrazně navýšit zdroje ze soukromého sektoru z České republiky i ze zahraničí na úctyhodných 1 850 000 korun. Do rozpočtu festivalu přispívá také Ministerstvo kultury nebo Americká ambasáda a samotná Univerzita Palackého se podílí přibližně dvanácti procenty celkové částky, které tvoří základ takzvaného “vlastního vkladu”, který je podmínkou v mnoha grantových žádostech. Univerzita nám zároveň hradí i 0,8 úvazku, jinak je ale festival kompletně financován z grantů a příspěvků, které sháníme sami. Část peněz jsme schopni sami vydělat i prodejem propagačních předmětů, vstupenek na hudební program nebo takzvaných “vesmírných” akreditací. Myslím, že dobrou zprávou je, že v posledních letech sílí i podpora z Olomouckého kraje a ze Statutárního města Olomouc, kde jsme u obou zmiňovaných dosáhli na víceletou dotaci. Vnímám to jako jednoznačnou zprávu o tom, že si festivalu ve městě cení a vnímají jeho důležitost, přínos a nadregionální dopad. Nicméně, když se podívám na výše dotací, kterými například město Uherské hradiště a Zlínský kraj dotují Letní filmovou školu, jsme vedle toho opravdu nuzní příbuzní.
Součástí festivalu je také Industry 4Science, co si pod tím můžeme představit a je pro festival podpora partnera Sandbox Films v této sekci důležitá?
Industry 4science je od roku 2013 stěžejní součástí festivalu. Od počátku bylo cílem této sekce propojovat zástupce a zástupkyně vědecké obce a audiovizuálního průmyslu. Zjednodušeně řečeno se Industry 4Science dělí na dvě stěžejní části. Na konferenci, která se zaměřuje na to, jak nejatraktivněji a nejsrozumitelněji sdílet vědecké poznatky a objevy. Je plná case studies, panelových diskuzí a inspirativních přednášek.
Tou druhou stěžejní částí je pak Camp 4Science, který je určený pro autory a autorky populárně-vědeckých filmů. Přijíždí na týden během AFO do Olomouce a společně s profesionálními mentory a mentorkami pracují na svých projektech, které jsou ve fázi vývoje. Celý camp pak vrcholí prezentací projektů, ze kterých odborná porota vybere jeden vítězný, který si odnese částku 25 000 dolarů, které mají pomoci s dokončením filmu. Tyto finance projektům dává produkční společnost Sandbox, která festival a přihlášené projekty podporuje od minulého roku. Byl to pro nás obrovský bod zlomu. Camp 4Science existuje více než 10 let, přihlášeným filmovým projektům ve vývoji jsme tu během týdne pomáhali růst, propojovali je s odborníky a odbornicemi z řad filmařů, producentů, distributorů. Skutečnost, že kromě toho vědomostního a zkušenostního know-how si teď tvůrci a tvůrkyně z festivalu mohou odnést takovéto finanční částky a své projekty dokončit, dělá z AFO zcela zásadního hybatele na poli vývoje populárně-vědeckého žánru. Už nejsme “jen” festival, ale upevnili jsme své místo i na mapě oborových akcí důležitých pro filmové profesionály a profesionálky.
AFU není cizí ani udržitelnost, co dělá festival pro to, aby měl co nejnižší environmentální dopad?
Organizační tým AFO si uvědomuje nejen velkou odpovědnost, ale i potenciál, který je s organizací velkých eventů spojen. V průběhu příprav i samotného festivalu tak pracujeme na tom, abychom nejen eliminovali možné negativní dopady akce, ale také iniciovali pozitivní změnu. Důraz na ekologickou udržitelnost festivalu je nám vlastní už dlouhá léta, myslím, že je to do velké míry způsobeno našim tematickým zaměřením. Je pro nás už naprostý standard, že se na festivalu nepodává jiné než vegetariánské/veganské jídlo, jak v rámci společenských akcí, tak i na štábním cateringu. Dlouhodobě nakupujeme merch jen s patřičnými certifikáty, eliminujeme výrobu tiskovin a celou ecopolicy festivalu máme přehledně zpracovanou i na webu. Důležitá součást aktivit se ale nepropisuje jen do organizace festivalu, ale právě i do samotné dramaturgie. Jak soutěžní, tak nesoutěžní program festivalu každoročně akcentuje na témata související se současnými environmentálními výzvami i možnostmi, jak jim čelit. Programem se snažíme vytvořit prostor pro objevování nových cest i celospolečenskou diskuzi o zažitých normalitách.
Máte dobré zkušenosti se studenty, kteří se na festivalu každoročně podílí?
Jen ty nejlepší! Zapojení současných i bývalých studentů je neodmyslitelnou součástí AFO. Tým každoročně obohacují nově příchozí studenti a studentky prvních ročníků a tahle neustálá obměna přináší festivalu potřebný nadhled. Jsou opravdu hnacím motorem celé akce a je to velká výhoda oproti jiným festivalům, které se třeba mají tendenci zacyklit. AFO má záruku, že se dokáže adaptovat novým podmínkám i publiku. Pro studentky a studenty je možnost zasáhnout do chodu velké produkčně náročné akce zároveň ideální příležitostí otestovat a rozvinout vlastní schopnosti. AFO chce plnit roli edukační platformy, která studentům může nabízet mentoring, propojení teorie s praxí, získání cenných pracovních zkušeností a profesní rozvoj.
Kdy jste se stala poprvé členkou štábu?
Bylo to v roce 2007, když jsem byla ve druhém ročníku bakalářského studia. Do festivalu jsem se zapojila jako redaktorka festivalového zpravodaje, který v té době ještě vycházel v tištěné podobě po celou dobu konání festivalu. Byla to vynikající zkušenost a každý další rok jsem si k tomu pak přidala něco dalšího. AFO je skvělé v tom, že už tehdy, stejně jako nyní, umožňuje se napříč ročníky posouvat, zkoušet nové věci a pozice. Já jsem si i díky tomu mohla mnohem lépe otestovat své silné a slabé stránky a lépe si pak formulovat, jakou práci bych vlastně po škole chtěla dělat.
Bylo AFO vždy něco, co jste chtěla dělat? Nebo vaše profesní kariéra směřovala někam jinam?
Přišla jsem do Olomouce na UP studovat Teorie a dějiny dramatických umění – tedy filmovou a divadelní vědu a možná si dokážete představit, že moje rodina z toho úplně nadšená nebyla a otázky na uplatnění takového oboru byly dost časté. Mně bylo od prvního momentu jasné, že titul z takového oboru sám o sobě opravdu nic znamenat nebude a že stěžejní bude právě to, jestli zvládnu během studia nasbírat i dost zkušeností z praxe. A tak jsem dělala vlastně skoro vše, co se v oboru pro studenty tenkrát nabízelo, psala do zpravodaje Divadelní flory, dělala propagaci Pastiche Filmz, pracovala pro Letní filmovou školu, Cinepur Choice, Anifest, PAF, dramaturgovala filmový program Flamenco festivalu a samozřejmě rok po roce zkoušela nové věci na AFO. Úplně původně jsem chtěla být novinářkou a psát o filmu a divadle, ale právě po zkušenostech z redakcí festivalových zpravodajů a občasného psaní pro filmové/kulturní magazíny jsem se pak začala lépe cítit v odvětví public relations, propagace a marketingu, práce mi připadala pestřejší. A bylo to právě AFO, kde jsem pak zkušeností nasbírala nejvíce na pozici vedoucí komunikace festivalu. Když jsem se v roce 2013 přestěhovala do Brna a začala pracovat na oddělení vnějších vztahů jedné z fakult Masarykovy univerzity, celkem brzo mi došlo, že mě práce na AFO bavila právě i díky možnosti popularizovat vědu, chybělo mi to, tak jsem tehdy využila možnosti ucházet se o práci v nově vznikajícím brněnském science centru VIDA!, kam jsem se záhy přesunula a strávila tam na oddělení marketingu krásných 7 let. Popularizace vědy mě opravdu baví a naplňuje, ale během let ve VIDA! mi chyběl více kulturní rozměr. AFO je pro mě dokonalé v tom, jak spojuje ze všech těch odvětví něco – filmy, festivaly, kulturní rozměr, vědu, její popularizaci a komunikaci, prostě ideální kombinace.
Jste historicky první ženou v čele AFA, je to výzva?
Musím přiznat, že z počátku jsem se ve funkci setkávala s docela nevhodnými poznámkami nebo hodnocením vzhledu místo práce, která za mnou stála. Pár nepříjemných momentů na nějakých pracovních akcích, nevhodné oslovování, těsné objetí na oficiálních fotografiích, docela mě to na startu semlelo, ale s každým rokem mi to přijde lepší. Myslím, že do jisté míry se opravdu trochu mění společnost, alespoň v mých kruzích, tím, že se častěji a nahlas mluví o genderových nerovnostech. A do nějaké míry jsem v průběhu těch let jistější i já sama a už dokážu některým situacím předcházet.
AFO příští rok oslaví 60. narozeniny, chystáte něco velkolepého?
Snad už můžu prozradit, že chystáme knihu, která by měla vyjít k výročí 60 let festivalu. Už minulý rok v létě jsme byli osloveni Vydavatelstvím UP, aktuálně máme hotový koncept a podané první grantové žádosti. Osobně bych ale festivalu k narozeninám přála především to, aby si zachoval svou unikátní atmosféru, aby to dál mohl být odrazový můstek pro studentstvo, který bude v jejich profesních kariérách zastávat důležité místo. A moc bych festivalu přála, aby dál plnil své základní poslání a co největšímu počtu lidí zprostředkovával nové informace, poznání, perspektivy a byl jejich mostem k vědě.
