pá., 28. říjen 2016 12:37

Alkoholička, fanatická lhářka a naivka. Filmové zpracování Dívky ve vlaku nezabodovalo

Knížka nebo film? Knížka nebo film? Zdroj: Barbora Adamová
Kniha bezkonkurenční. Film na pokraji parodičnosti. Dívka ve vlaku převálcovala ne jednoho diváka. 

Dlouho očekávaný film z americké produkce, Dívka ve vlaku, přišel do kin už skoro před měsícem. Po zhlédnutí už tak napínavého traileru jsem věděla, že tento film nesmím vynechat. Přečetla jsem si nic neprozrazující anotaci filmu a bylo mi jasné, že než navštívím sál kina, musím prvně přelouskat knihu. Film vznikl podle světového bestselleru od Pauly Hawkins. Kniha si získala své čtenáře jak v Americe, tak v Evropě a to hlavně kvůli velmi napínavému ději

Knihu jsme přečetla skoro na jeden nádech, naprosto uchvácená dějem jsem se od ní nemohla odpoutat. S hlavními hrdiny jsem vstávala i usínala a musím říct, že je to jedna z nejlepších knih, která mi za poslední dobu přistála na nočním stolku. S každou přečtenou stránkou jsem se o to víc těšila na film.

Po přečtení knížky jsem okamžitě navštívila kino. Vyrazila jsem s babičkou, protože mě zajímalo, jaký pohled na to bude mít člověk, který knihu nečetl (všichni v okolí totiž knihu přečetli už před rokem). Když film začal, nervozita stoupla. Po prvních patnácti minutách ale přišlo to nejhorší. Začala jsem se nudit. Sledovala jsem nic neříkající tváře kina a snažila se do děje ponořit stejně tak, jako u knihy. Nepovedlo se. Hledala jsem důvody, proč nejsem tak fascinovaná jako před třemi dny u knihy. Výsledek byl jednoduchý. Příšerně nesympatické herecké výkony, které zavánějí až parodičností, a děj podán tak, že divákovi naprosto uniká myšlenka.

Film se proměnil na deník třech poblázněných žen, které svedl dohromady jeden muž. Jak nečekané. Jmenují se Rachel, Anna a Megan. Rachel je alkoholička, kterou film zobrazuje jako naprosto ztroskotanou bytost, která přišla o muže, práci a prakticky i paměť. I přes všechny její negativní stránky si ji ve filmu ale poměrně oblíbíte.  Druhá fanatická dáma trpí snad všemi psychickými poruchami. Má chorobnou chuť stále podvádět a lhát. Po přiblížení její historie ji ale divák začne chápat. Tou třetí je naivní a nesympatická Anna, která se bojí i vlastního stínu. Ve filmu vystupuje šest hlavních postav, a než se divák ve všech jejich komplikovaných vztazích začne orientovat, nejdříve se zblázní.

To nejhorší ale přišlo na konec. Nechci prozrazovat závěr filmu, proto nebudu jmenovat postavy. Avšak na konci jedna z hrdinek někoho zabije. Kniha vraždu popisuje dost detailně a stejně tak ji vyobrazuje i film. Ve filmovém zpracování chybí mnohem zajímavější části knihy, proč ale filmaři tak detailně zobrazili závěrečnou vraždu, to nechápu. I když film vrcholí, sál kina se nechápavě směje a v hlavách se jim hodí jediná myšlenka: Proboha, na co jsme to zase šli.

Film pro mě ztrácel napětí i kvůli tomu, že jsem celou dobu věděla, co se stane a kdo je vrah. V průběhu filmu jsem se schválně ptala babičky, koho tipuje na vraha. Pokaždé řekla něco jiného a vraha uhodla až na konci filmu. Snímek bych snad doporučila jen těm, co nečetli knížku, pro ostatní návštěva kina opravdu ztrácí smysl. I když šlo o jeden z nejočekávanějších filmů podzimu. Filmaři zpackali, co mohli. Jediné, co stojí za zmínku a co je nutno pochválit, je herecký výkon hlavní hrdinky Rachel v podání herečky Emily Blunt, které věříte všechnu její bolest.

Zobrazeno 1527 krát
Naposledy upraveno: ne., 30. říjen 2016 20:07
Pro psaní komentářů se přihlaste