Tereza Košařová 
Lakhaniho obraz matky snažící se zajistit svému potomkovi základní hygienu v nelidských podmínkách vyděsil. Prací prostředky mohou poškodit kůži, obsahují chemické a toxické látky, které vedou k podráždění očí a zvracení. Vše se stává o to nebezpečnější, jedná-li se o malé dítě. Hygiena je důležitá prevence onemocnění, ale toto není správná cesta. „Okamžitě - z pohledu jakéhokoliv obyvatele západního světa – je zapotřebí tuto praktiku napravit. Musíme s tím něco udělat,“ popisuje mladý Američan své první dojmy. Velmi záhy pak přichází spásný nápad.
Hotelový odpad
Nestátní nezisková organizace, pro kterou Lakhani pracoval během krátkého přerušení vysokoškolského studia, sídlila v Siem Reap, prosperujícím středisku cestovního ruchu v blízkosti 800 let starých chrámů v Angkoru, které navštíví více než dva miliony návštěvníků ročně. Stovky hotelů a penzionů pak vyprodukují značné množství zbytků mýdla přichystaného pro hosty. Tisíce kilogramů použitých mýdlových kostek končilo jako odpad, dokud se Lakhani nerozhodl pro jejich recyklaci. „Na celé planetě snad není lepšího místo pro recyklaci mýdla, než je právě Siem Reap,“ dodává.
„Ihned jsem zamířil na místní trh a nakoupil sekáčky a mlýnky na maso, struhadla a škrabky. Proměnil jsem pokoj v penzionu v laboratoř. Měli jsme bublající kotle. Vůbec si nedokážu představit, co si musela myslet hospodyně. Pravděpodobně, že jsem si založil řeznictví,“ směje se Američan. S pomocí přátel orientujících se v oboru chemie se Lakhanimu podařilo přijít s technikou, jak vytvořit ze zbytků plnohodnotné mýdlo zvané eco-soap.
Dva roky po tomto objevu jeho Eco-Soap Bank zaměstnává třicet pracovníků ve třech střediscích napříč Kambodžou, shromažďuje mýdlo ze 170 hotelů a zajišťuje pro zhruba 650 tisíc lidí bezpečný způsob očisty. Ženy prodávají eco-soap ve vesnicích, několik stovek škol pak mýdlo dostává bezplatně. Děti se také učí, jak řádně dodržovat hygienu.
Mnoho venkovských komunit považuje mýdlo za luxus. Zatímco někteří lidé používají čisticí prostředek, jiní mohou pouze třít své ruce s popelem či hlínou. Mytí rukou je zřídkakdy více než pouhé polévání si rukou vodou. To vede k řadě onemocnění včetně parazitních chorob, plicních infekcí, tyfu a průjmu. „Právě průjem je třetí nejčastější příčinou úmrtí dětí v Kambodži,“ říká doktor Nget Pises, pediatr působící v dětské nemocnici v Siem Reap. Děti následně nenavštěvují školu a přenáší infekci na další členy rodiny. Mimo jiné tak znemožňují svým rodičům pracovat. „Mýdlo přitom může zabít kolem sedmdesáti procent bakterií,“ dodává Pises. Studie prokázaly, že správné mytí rukou může snížit výskyt průjmu o čtyřicet až šedesát procent.
Mýdlo zajišťuje i obživu
Channy je čtyřicetiletá matka, která se stala zaměstnankyní Eco-Soap Bank před několika měsíci. Dříve pracovala v továrně na oděvy a také v prádelně, výrobu recyklovaného mýdla shledává fyzicky méně náročnou. „Každý den sesbírám zbytky mýdla, zbavím je vnější vrstvy a následně nakrájím na drobné kousky. Ty se namočí do roztoku chlóru po dobu dvou minut, což vede k zabití jakýchkoliv možných virů. Poté přidám čajové lístky pro aroma. Hmota se následně umístí do formy a lisuje se z ní nové mýdlo,“ popisuje Channy výrobní proces. Ačkoliv je Channy vdaná žena pečující o svého syna, náleží jí i úloha živitele rodiny, jelikož její muž není schopný se svým nízkým platem rodinu finančně zajistit. „Svou práci miluji, líbí se mi, že pracujeme jako jeden tým, jako bratři a sestry,“ dodává šťastná zaměstnankyně Eco-Soap Bank.
Zdroj: BBC
