Co tě vedlo k rozhodnutí, že chceš po maturitě odjet na rok do Anglie jako au-pair?
Po maturitě jsem si chtěla dát pauzu od školy. Navíc jsem nevěděla, na jakou vysokou školu jít. Také jsem se chtěla zdokonalit v angličtině. Práci Au-pair jsem si vybrala kvůli zkušenostem z předchozích let. Vedla jsem několik kroužků pro děti a každoročně jsem působila jako vedoucí na letních táborech.
Zařizovala sis místo u rodiny sama, nebo přes agenturu?
Přes agenturu Student Agency. Bez agentury to bylo pro mě moc riskantní.
Jaké máš s touto agenturou zkušenosti? Jaké všechny služby ti poskytli?
Agentura mi po vyplnění dotazníku našla rodiny, ze kterých jsem si mohla vybrat. Zařídila mi letenku, ulehčila mi nalezení jiných au-pair pomocí internetových stránek, dala mi veškeré informace ohledně hostelu a hotelu, kdyby se cokoliv stalo. Pokud by se mi v rodině nelíbilo, agentura by mi vyhledala rodinu jinou.
Do kterého města tě umístili, mohla sis vybrat?
Bydlím v malém předměstí Molesey, půl hodiny od centra Londýna. V dotazníku, který jsem musela vyplnit pro agenturu, jsem si mohla vybrat oblast, kde chci bydlet, nikoliv konkrétní město.
Potřebovala jsi do základu nějaké peníze, než si odjela?
Agentura mi doporučila si vzít nějaký peněžní základ, ale nepotřebovala jsem ho. Vystačila jsem si s penězi, které mi dala rodina.
Jaká je tvá rodina?
Moje rodina je velmi vstřícná a nápomocná. Berou mě jako člena rodiny, komunikují se mnou, snaží se mi ve všem vyhovět, abych se cítila jako doma. Doposud jsem s nimi neměla žádný problém. Jsou ateisté.
Jaké byly první dny s rodinou? Pomáhala ti hodně s angličtinou?
První dny byly seznamovací. Seznámili mě s domácností, jak co funguje a kde co je. Moje nová mamka mi ukázala okolí. Bylo to zvláštní. I když mi řekli „chovej se jako doma,“ tak přece jen jsem byla v cizím domě. Nejvíc mi bylo trapné, když jsem si chtěla dát něco k jídlu. S angličtinou mi pomáhali a pořád pomáhají. Když nerozumím, vždycky větu zopakují. V tomhle jsou tolerantní a trpěliví. S mojí angličtinou problém nemají, rozumí většinou vždy napoprvé.
Jakou pro ně děláš práci?
Peru dětem oblečení, uklízím kuchyň, vařím pro tři děti. Hlavní náplní je vyzvedávání čtyřleté dcery ze školy a hraní si s ní. Také pomáhám další dceři, které je dvanáct let, s domácími úkoly, ale není to má povinnost.
Chodíš i do školy, aby sis zlepšila angličtinu?
Do školy nechodím, ale měla jsem tu možnost.
Přivyděláváš si i nějak jinak kromě toho, že děláš au-pair nebo ti kapesné, které dostáváš od rodiny, na výdaje a koníčky bohatě stačí?
Občas hlídám děti přes noc v jiných rodinách tzv. baby sitting. Jednou jsem měla možnost obsluhovat na rodinné oslavě. Na výdaje a koníčky mi peníze stačí, pokud si ale chcete dovézt peníze domů, musíte umět šetřit.
Kolik máš volného času a co v něm podnikáš?
Od rána do tří hodin odpoledne mám volno, když teda nepočítám praní oblečení. Každý víkend mám volný. Když mě požádají, abych pracovala o víkendu, dostanu peníze navíc. Ve volném čase chodím ven s jinými au-pair, sportuji, jezdím do Londýna a jiných měst, abych poznala nové lidi a nová místa.
Potkala jsi tam nějakou Češku, která je tam také na au-pair?
Potkala jsem spousty Češek a s jednou jsme si vážně padly do oka. Ale nejvíc dívek, které pracují jako au-pair, je hlavně z Německa.
Je něco, čím tě rodina nebo samotní Angličani překvapili?
Rodina mě překvapila svým životním stylem. Všude jezdí autem, potraviny nakupují přes internet, děti jsou na prvním místě. Většinou, když něco děti chtějí, dostanou to. Celkově mě Angličani překvapili svou vstřícností a veselostí. Všude se usmívají, neustále se ptají, jak se daří a jestli je všechno v pořádku. Někdy je to až otravné. Anglie je multikulturní země, najdete tu spoustu přistěhovalců z Asie, ale taky třeba z Polska, s tím je třeba počítat. Anglická kuchyně mě zprvu taky trochu zaskočila, ale je to všechno o zvyku.
Máš nějaké negativní zážitky nebo špatné zkušenosti?
Zatím asi nic. Snad jen, že jsem už rozbila tři skleničky a pokličku na hrnec. Jinak doprava někdy bývá problém. Zpožděné autobusy nebo výluky na tratích vlaků. Ale není to tak často.
Stýská se ti po Česku?
Stýská. Hlavně tedy po kamarádech, kteří mě už dobře znají, a můžu se s nimi bavit o čemkoliv. A hlavně, se kterými se můžu bavit česky. Celkově mi tu chybí hory, lesy a kopce, které jsou v Česku. Jižní Anglie, kde bydlím, je rovinatá. Najde se tu spousta parků, ale projít se na kopec do lesa nechodím, protože není kam.
Co bys doporučila dívkám, které se chtějí vydat dělat au-pair?
Doporučila bych, ať se připraví na vše, co se týče dětí. Znám holky, které se starají o bezproblémové děti a na nic si nestěžují. Ale ostatní au-pair si většinou stěžují na rozmazlenost děti a jejich nevýchovu. I když bych do toho já osobně znovu nešla, tak je to určitě skvělá zkušenost do života. Nahlédnete do života jiné rodiny, uvědomíte si, co v životě chcete, respektive nechcete, potkáte nové lidi a zlepšíte si angličtinu. A ještě bych budoucím au-pairkám doporučila, ať si rodinu vybírají pečlivě a poblíž většího města. Ať se pořád něco děje a ať nezažijí nudu.
foto: Aneta Karasová