Setkání proběhlo 4.12. 2012 o půl deváté večer v nově otevřených prostorách Freskového sálu Kanovnického domu v rámci besed Zelené vlny. Iniciátorem těchto besed je Strana zelených. Právě zelení oficiálně vyjádřili svou politickou podporu paní Fischerové. Dorazila přímo z besedy, která se konala v Brně. Celým večerem provázel Pavel Bednařík, který také položil první dvě otázky a zbytek byl na samotných hostech. Ty například zajímala kauza Romana Smetany, podpora vlády s komunisty, budoucnost EU, Kosovo, názorové rozdíly s předešlými prezidenty a mnoho dalších.
První dotazy reflektovaly aktuální problémy jak u nás, tak ve světě. Na kauzu Romana Smetany reagovala přímo a nevyhýbala se jasnému stanovisku. "Romana znám. Je to dobrý člověk. To odsouzení je nepochopitelné. Několikrát jsem se s ním setkala. Bohužel vždy, když ho zadržela policie a já byla přizvaná jako svědek. Pokud to půjde ještě dál, viděla bych to na nějaké demonstrace,‘‘ komentovala.
Co jí skutečně nelze zapřít, je její vnímání problému běžných lidí a především těch hendikepovaných. Celý její život je s tímto problémem totiž velmi úzce spjatý skrz jejího syna Kryštofa, který se narodil s mozkovou obrnou. K problematice rušení ústavů a odebírání podpor hendikepovaným vyjádřila své znepokojení a nutnost dnešní bezohledné škrtání zastavit.
Při debatě o změně prezidentských funkcí však zdůraznila svůj názor, že prezident by neměl mít větší pravomoci, než má doposud. Zcela jasně se vyslovila pro Evropskou unii i euro, přesto by ráda zavedla diskuzi na téma regionální a mezinárodní měny. Okrajově se také zmínila o svém návrhu obnovit koncept prvorepublikových družstev. Mluvilo se i o zavedení školného. "Zpočátku jsem byla pro, ale později jsem změnila názor. Pomohla mi osobní zkušenosti z divadelní školy, kde jsem působila. Studenti, co v noci chodili do práce mi na hodinách usínali. Nemohla jsem se na ně zlobit, vždyť celou noc pracovali."
Některé chvíle obohatila i spontánní reakce publika. Jedna taková přišla, když se jeden z hostů zeptal, v kterých názorech se neshodla s Václavem Havlem a v čem se shoduje s Václavem Klausem "S Václavem Havlem jsem se neshodla ve spoustě věcí, přesto jsem ho vždy hluboce uznávala pro to ,čím byl a o co se zasloužil. No a s Václavem Klausem se neshodnu asi v ničem. Snad jen na tom, že jsem oba lidi a každý den nad námi vychází slunce. I když možná i k tomu by měl nějakou připomínku," zhodnotila s úsměvem na tváři.
Tato žena žije skromným životem a do značné míry tím podléhá i její politická orientace. Je nerada škatulkovaná a neřadí se tudíž ani vlevo ani vpravo. Původním povoláním je herečka, i když studia na JAMU nedokončila. Krátce se také dostala do politiky coby poslankyně za US-DEU. "To bylo úplnou náhodou. Zvolili mě díky preferenčním hlasům a já jsem tu práci s pokorou přijala. Brala jsem to jako službu společnosti a vykonávala jsem ji, jak nejlépe jsem dovedla," zavzpomínala na začátku.
S nadsázkou tvrdí, že během svého působení byla snad tím nejpracovitějším poslancem. Působila ve vládě, která v době největšího ekonomického růstu dál zvyšovala schodek státního rozpočtu. V této vládě pak především prosadila 100 milionů pro kulturu a zákon o registrovaném partnerství. Tuto práci vykonávala celé volební období 2002-2006. Poté neúspěšně kandidovala do Senátu. V současnosti se angažuje v sociální sféře. Působí v nadaci Dagmar a Václava Havlových, Klíčovém hnutí a mnoha dalších.
Beseda se sice protáhla, bylo však jasné, že dotazů je více než času na jejich zodpovězení. Přestože na ni ještě čekala cesta do Prahy, své odpovědi neodbývala a snažila se všem vyjít vstříc. Únava na ní však nebyla příliš znát. Ještě než se všichni rozutekli, přizval fotograf zbylé hosty ke společnému fotu. Táňa Fischerová skutečně věří na zázraky. Říct jen to ale nestačí. Věří především lidem a jejich odhodlání pracovat na tom, aby se věci začali měnit. A kdo ví, třeba jeden takový zázrak v našich prvních přímých prezidentských volbách skutečně přijde.