Tereza Košařová 
Chanse Cox býval zaměstnancem závodu Gregory Packaging zpracovávajícího ovocné a zeleninové šťávy v americkém státě Georgia. V důsledku viru HIV trpěl Cox zcela neškodnými kožními vyrážkami, které se ale staly terčem zájmu a především neopodstatněných obav dalších pracovníků firmy předpokládajících, že by mohlo dojít k přenosu nákazy na pracovišti. Cox se proto rozhodl odstranit veškeré pochybnosti týkající se jeho osoby a oznámil svůj zdravotní stav vedoucímu podniku. Ačkoliv přítomnost viru HIV nikterak neovlivňovala jeho pracovní výkon, dostal Cox ke svému údivu okamžitou výpověď. Vedení Gregory Packaging se odvolávalo na vládní nařízení ohledně bezpečnosti při zpracování potravin a přenosných nemocí. Cox nechal za pomoci US Equal Employment Opportunity Commission (Komise pro rovné pracovní příležitosti) tento případ projednat soudem, přičemž zvítězil a získal odškodné ve výši 125 tisíc amerických dolarů (asi 3 miliony korun). „Jsem rád, že jsem se dokázal postavit za svá práva a doufám, že jsme vyslali zprávu, která zabrání tomu, aby další HIV nakažení museli čelit podobnému neoprávněnému zacházení,“ prohlásil Cox po vyřešení celé věci v roce 2015.
Za upřímnost výpověď? Nic se nezměnilo
Pracovní diskriminace HIV pozitivních bohužel přetrvává i dnes. Odhaduje se, že při 1,2 milionu lidí ve věku 13 let a starších žijících s HIV virem v USA, se ročně vyplní na 200 stížností ohledně nerovného zacházení na trhu práce. Mezinárodní HIV a AIDS organizace odhadují, že u nakažených jsou počty nezaměstnaných třikrát vyšší než u jedinců zdravých. Během studií v devíti zemích světa mnoho respondentů odpovědělo, že kvůli viru HIV nebyli schopni získat práci. S největší diskriminací se setkali nakažení v Malajsii, Zambii, Nigérii a Keni.
Tato diskriminace představuje jednu z překážek zabraňující snižování výskytu viru HIV, tvrdí odborníci. „Mnoho lidí se vyhýbá testování kvůli stigmatu kolem HIV a strachu ze ztráty zaměstnání, nebo marné snahy nějaké získat,“ říká Afsar Syed Mohamed, vedoucí technik specialista v HIV/AIDS programu Mezinárodní organizace práce OSN v Ženevě. „Lidé často netuší, že žijí s virem a nevědomky pak vystavují nebezpečí další osoby,“ dodává Mohamed.
Někteří zaměstnavatelé uvádějí, že nepřijímají HIV pozitivní, protože se obávají vysokých pojistných krytí takovýchto zaměstnanců a jejich časté absence v důsledku zdravotních komplikací. Také se domnívají, že práce s HIV pozitivními by v ostatních pracovnících vyvolávala nepříjemné pocity. V nedávném výzkumu jeden z pěti Američanů uvedl, že by mu spolupráce s HIV pozitivním nebo nakaženým AIDS vadila. Dále 26 % oslovených by bylo nepříjemné, kdyby takovíto lidé učili jejich potomky a 44 % by odmítalo jíst pokrmy těmito jedinci připravenými. „Některé společnosti tvrdí, že ztrácí zákazníky, když zjistí, že mezi jejich zaměstnanci je nakažený člověk. Samozřejmě toto ale neznamená právní základ pro diskriminaci,“ připomíná Christopher Kuczynski, asistent právního zástupce US Equal Employment Opportunity Commission.
„Nepovzbuzujeme lidi, aby se zaměstnavateli svěřovali o své HIV pozitivitě,“ uvádí Schoettes, právník a vedoucí projektu HIV pro Lambda Legal v USA, který cílí na ochranu práv leseb, homosexuálů, bisexuálů a transgender osob. Před zpřístupněním této citlivé informace radí zaměstnancům poradit se s právníky s ohledem na pokračující diskriminaci a rozšířený nedostatek znalostí o HIV. „Myslím, že jen velmi málo pracujících lidí přizná, že je nakaženo,“ domnívá se Rachel Rubin, zástupkyně ředitele Out & Equal Workplace Advocates. „Od mnoha lidí slýcháme, že v zaměstnání přiznali svou odlišnou sexuální orientaci již kupříkladu před 15 lety, ale nikdy by nepřiznali, že jsou HIV pozitivní,“ doplňuje Rubin zajímavé zjištění.
Zaměstnanci nebo uchazeči o zaměstnání mohou obecně udržet svůj HIV status jako soukromou informaci až do doby, nemůže-li představovat bezpečnostní riziko.
Lidé žijí v mylných domněnkách
Diskriminace a stigmatizace často odrážejí chybné a neopodstatněné obavy o HIV – stejně jako v případech homosexuálů, homofobii. „Stigma s HIV je, že lidé předpokládají, že jste gay a promiskuitní,“ vysvětluje Yahir Zavaleta, aktivista na HIV související problémy v Mexiku. Velká část obyvatelstva se také stále mylně domnívá, že slova HIV nebo AIDS jsou synonymem pro smrt, a to navzdory pokroku medicíny a snížení úmrtnosti o 45% od vrcholu v roce 2005.
První případy AIDS se objevily před více než 35 lety, mnoho lidí však stále neví, jak se HIV přenáší. Ve Velké Británii 30% dospělé populace věří, že vir HIV lze přenést sdílením zubního kartáčku, zatímco dalších 20% se obává, že by mohlo dojít k nákaze prostřednictvím polibku.
Profese, při nichž by skutečně mohlo dojít k přenesení viru HIV jsou přitom značně omezené. „Hovoříme o velmi úzké kategorii profesí, jako je například hrudní chirurg, během jejichž výkonu by mohlo hrozit bezpečnostní riziko,“ říká Schoettes. „Nejedná se pouze o přítomnost krve, jde i o způsob, jakým by se do těla HIV negativního jedince mohla dostat. Jde o extrémně vzácné situace,“ uzavírá Schoettes.
Zdroj: BBC
