Ve vzduchu ale stále visí poměrně závažná otázka, a to proč vlastně společnou ligu vytvářet. Kromě prázdných frází jako "je to krok dopředu pro fotbal v obou zemích" zatím rozumné důvody nezazněly.
Zájem Slovenska je nabíledni. Snad v každém aspektu jako jsou stadiony, zázemí či finance je česká nejvyšší fotbalová soutěž na vyšší úrovni. Podíváme-li se na fotbalový žebříček zemí v Evropě, Česká republika je momentálně na místě sedmnáctém, Slovensko o devět míst níže. Netřeba zdůrazňovat, která strana by si tak sjednocením výrazně polepšila. Proč by ale na věci měli mít zájem Češi, pro které by to, ruku na srdce, znamenalo krok zpět?
V neposlední řadě jde samozřejmě o fanoušky. Realita je taková, že na zápasy nejvýchodnějšího prvoligového klubu, Baníku Ostrava, zrovna davy hostujících fandů nejezdí. Výjimku tvoří snad jedině Sparta, pro kterou znamená duel s Ostravou jakési druhé derby. Kolik příznivců Plzně nebo Liberce by asi bylo ochotno jet podporovat své kluby do Senice, Popradu nebo dokonce Košic? Jistě nemnoho.
Kvalita a úroveň české nejvyšší fotbalové soutěže v posledních letech stoupá. Důkazem budiž mimo jiné skvělé výkony Sparty Praha a především Viktorie Plzeň v evropských pohárech.
Zprůměrujeme-li čísla 1 a 9, výsledek bude vždy nižší než devět. Zprůměrujeme-li českou a slovenskou nejvyšší soutěž, výsledná úroveň bude nutně nižší. Neexistuje možná ani jediný racionální důvod, proč dávat všanc dosavadní pokroky české klubové kopané. A nula je opravdu málo.
Fotbalového fanouška tak možná napadá, proč FAČR raději neinvestuje finance a čas do bohulibějších záležitostí, jako je například práce s mládeží. Ale to už jsme na "jiném hřišti".