út., 30. srpen 2022 14:54

Co a jak na chráněném pracovním trhu

Osoby se zdravotními problémy se mohou potýkat s mnoha nástrahami v každodenním životě. Jednou z nich je i snížená pracovní schopnost, kvůli které je pro ně obtížné zvládnout tzv. běžnou pracovní dobu v podmínkách často i pro zdravou populaci náročných. Proto existují chráněná pracovní místa, která jsou vyhrazená pro osoby se zdravotním postižením (OZP), nebo pro osoby dlouhodobě pracovně znevýhodněné. Na těchto místech jsou (nebo by alespoň měly být) pracovní podmínky upravené tak, aby odpovídaly jejich potřebám.

Právo na práci je také zakotveno v Listině základních práv a svobod. Dělat ve svém životě něco smysluplného a naplňujícího je potřeba téměř každého člověka. Osoby se zdravotním postižením zvládají pod vedením a s podporou produktivně vykonávat různé druhy prací, naučí se mnohé a v některých typech prací mohou být spokojenější a efektivnější pracovníci, než mnozí ze zdravých. Navíc výše invalidního důchodu většinou životní náklady nepokryje. Pokud se člověk dostane do situace, kdy potřebuje o této problematice zjistit potřebné informace, narazí na velké množství pravidel, možných překážek a obtížnost celého procesu, zvlášť pokud se vás snížení pracovních schopností týká bezprostředně.

Nárok na chráněné pracovní místo
Ačkoliv ve společnosti lze občas zaslechnout názor, že zneužívání invalidního důchodu (ID) je příliš časté a pobírají jej lidé, kteří se jeví jako zdraví, ve skutečnosti je i pro osoby s reálným nárokem na ID, nebo uznání invalidity obtížné jej získat. Často musí žádat i opakovaně, případně se odvolávat.

Chráněný pracovní trh zaměstnává osoby s uznanou invaliditou, nebo osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ). Proces získání invalidního důchodů začíná konzultací s ošetřujícím lékařem, který zná zdravotní stav žadatele. Následně občan, nebo jeho zástupce pověřený plnou mocí sepíše žádost na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ).

Jakmile osoba podá žádost, následuje posuzování invalidity a jeho stupně z lékařských zpráv, které předkládá ošetřující lékař i žadatel. Posudkový lékař OSSZ následně zhodnotí, zda se jedná o invaliditu, a případně o jaký stupeň invalidity jde. Poté se tento posudek posílá České správě sociálního zabezpečení, která rozhodne o nároku na důchod. Uznání invalidity tedy neznamená automatický nárok na důchod. Invalidita se pak dělí na tři stupně, podle procentuálně snížené pracovní schopnosti, kde v prvním stupni je procentuálně nejnižší pokles pracovní schopnosti, ve třetím stupni nejvyšší. Osoba, která je po podání žádosti uznaná jako invalidní, ať už prvního, druhého, nebo třetího stupně, získává status „osoby se zdravotním postižením“ (OZP).

Jiný případ je u osob, které nemají invalidní důchod, přesto je ale jejich pracovní schopnost omezená v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Ten se definuje jako zdravotní stav trvající déle než jeden rok, podstatně omezující psychické, fyzické, nebo smyslové schopnosti. Žadatel musí být starší patnácti let, v případě mladších pak žádost podává zákonný zástupce. Po podání žádosti se musí podrobit lékařskému vyšetření a potvrzení o statusu OZZ rozhoduje OSSZ. Člověk s OZP nebo OZZ může pracovat pouze na jednom chráněném místě.

Proces uznání invalidity je složitý a často je pro zdravotně znevýhodněnou osobu problémem samotné vyřizování. Proto existuje možnost poradenství, které lze najít na úřadech práce, ve firmách vedených na chráněném pracovním trhu, případně existuje i množství online či telefonických poraden. Další možnost je kontaktovat pracovně právní poradnu.

Zaměstnavatelé a chráněná pracovní místa
Trh práce se dělí na volný a chráněný. Chráněný trh práce vytváří zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP nebo OZZ. Na volném trhu práce má každý zaměstnavatel s více než dvaceti pěti zaměstnanci povinnost podílet se na zaměstnávání OZP. Možnosti jsou mimo přímého zaměstnávání minimálního počtu 4 % OZP z celkového počtu zaměstnanců také odvody na daních, odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů na chráněném pracovním trhu, případně poskytování zakázek takovým zaměstnavatelům (náhradní plnění). Pracovní místo pro OZP může být zřízeno přímo a jedině pro osoby s OZP, nebo může být vymezeno. To znamená, že pracovní místo původně nebylo obsazeno osobou s OZP, po dohodě s úřadem práce je ale nově vymezeno na tři roky pro osoby s OZP.

Možné komplikace a bariéry na trhu práce pro OZP
Množství lidí, kteří se někdy v životě ocitnou v situaci, kdy mají snížené pracovní schopnosti je celosvětově až 10 %. Nejčastější zdravotní postižení jsou spjaty s vnitřními orgány a pohybovým aparátem, následují duševní a mentální problémy. Přibližně desetinu postižení tvoří lidé sluchově a zrakově postižení. Nejsou vzácné ani kombinace různých typů postižení. V návaznosti na tyto komplikace se jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé setkávají s různými typy bariér.

Časté jsou komunikační potíže, nejen u lidí s postižením smyslů, ale také u osob s mentálními a duševními obtížemi. U lidí, kteří jsou dlouhodobě doma, se může vyskytnout také problém s motivací k práci. Pro mnohé může být překážka v možnosti dopravy do zaměstnání a potřeba přizpůsobeného pracoviště. Potíže mohou nastat taky při samotné organizaci a způsobu práce. Je potřeba myslet na řešení takových situací. Při organizaci práce se může vyplatit častější možnost přestávek, zavést kratší pracovní dobu nebo umožnit práci z domu tam, kde je to možné. Technické překážky jsou dlouhodobě ošetřeny stavebním zákonem, přesto je absolutní odstranění takových bariér obtížné a drahé.

Pokud jednáme s lidmi se zdravotním postižením, je dobré udržovat komunikaci otevřenou, zdržet se projevů lítosti a mít ke vzájemné spolupráci pozitivní přístup. Dobré je také seznámit nového zaměstnance OZP s ostatními a sjednat pár zkušených pracovníků k podpoře a případným radám. To ostatně pomůže novým zaměstnancům nejen na chráněném pracovním trhu. V neposlední řadě je u zaměstnavatelů důležitá otevřenost a nepředpojatost, aby dali lidem s OZP šanci na uplatnění a nepodceňovali předem jejich schopnosti. I mezi lidmi se zdravotními problémy jsou často velmi pracovití a motivovaní zaměstnanci, zaměstnavatelé a podnikatelé.

Proč je důležité mít přehled o chráněném pracovním trhu
Každý člověk se může v životě dostat do situace, kdy je nutné řešit možnosti práce pro OZP, ať už z pohledu zaměstnance, zaměstnavatele, nebo blízké osoby. Proces získání průkazu OZP nebo OZZ je pro člověka velký krok směrem do neznáma, může tak ale získat možnost práce odpovídající jeho potřebám a žít plnohodnotný pracovní, sociální i soukromý život. Blízcí, kteří jsou informovaní o možnostech získávání statusu OZP, případně OZZ, mohou být velmi nápomocní při vyřizování a získávání práce, což může výrazně přispět k psychické pohodě člověka, který je zdravotně znevýhodněný, zrychlit a zjednodušit cestu od žádosti k první práci na chráněném místě, a tím zachovat sociální a pracovní život blízkého. Přehled potřebují také ti, kteří se rozhodnou podnikat a začne se jich týkat povinnost podpory chráněného pracovního trhu.

Zobrazeno 75 krát
Naposledy upraveno: po., 30. listopad -0001 00:09
Pro psaní komentářů se přihlaste