Aneta Krůčková
Diskutoval o tom, jak německý jazyk ovlivnil nejen jeho profesní, ale i osobní život. Kníže nepřijel sám, nýbrž s rakouským velvyslancem Ferdinandem Trauttmansdorffem, který jako první přišel s myšlenkou zorganizovat cyklus hovorů, a operní pěvkyní Soňou Červenou.
Celou debatu uváděla profesorka Ingeborg Fialová z katedry germanistiky. Ta hned na začátku uvedla, že katedra chce tímto způsobem motivovat veřejnost a studenty k tomu, aby se věnovali němčině, jelikož o tento jazyk není takový zájem jako v minulosti. U debatujícího stolu usedl také Josef Jařab, který s Schwarzenbergem diskutoval, nejen o němčině, po celou dobu.
Debata s Karlem Schwarzenbergem trvala zhruba hodinu a půl. Pan Schwarzenberg na sebe prozradil, že na rozdíl od jeho sourozenců, mu v dětství dělalo problém studium cizích jazyků. „Nejsem zdárný příklad pro studenty, jsem spíše odstrašující případ,“ řekl. Bez okolků se přiznal, že si pořádně nepamatuje své celé jméno (Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas).
Během debaty kníže hodně vzpomínal a podělil se o vtipné historky z dětství. Mimo jiné také prozradil, že si byl blízký s Václavem Havlem: „29. prosinec 1989 byl nejlepší den v mém životě. Věděl jsem, že naše republika je v dobrých rukou,“ řekl v souvislosti s tím, že byl Václav Havel zvolen prezidentem. Vtipně reagoval i na některé otázky Josefa Jařaba: „Kdo je to podle Vás seveřan?“ zeptal se Jařab, „to je někdo, kdo není doma ani v Düsseldorfu, ani v Moskvě,“ odpověděl kníže.
Na závěr Karel Schwarzenberg právě studentům na univerzitě vzkázal, že naučením se cizího jazyka, si ještě více zamilují svůj mateřský jazyk.
Během letního semestru navštíví v rámci tohoto cyklu univerzitu další osobnosti, které s němčinou přišly do styku. Nejbližší hovory se budou konat 14. dubna, kdy škola přivítá Magdu Vašáryovou.
Foto: Aneta Krůčková
