Aneta Ščibrániová 
Míst na zemi, kde je omezována svoboda projevu, stále přibývá. Podle Mezinárodního PEN klubu vězní nejvíce novinářů na světě Turecko, kde bylo koncem roku 2018 za mřížemi nejméně 160 spisovatelů a novinářů. V Rusku bylo dokonce od roku 2000 zavražděno více než 130 místních novinářů. Vzpomeňme si také na příběh slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka, který byl spolu s jeho přítelkyní zastřelen poté, co napsal článek odhalující propojení slovenské politiky s mafií. Vedle Slovenska byli v Evropě zavražděni také novináři na Maltě či v Bulharsku. Svoboda slova se velmi zhoršila v Maďarsku a Polsku. Takových případů je mnohem více a neví o nich ani média či PEN kluby. Den vězněných spisovatelů upozorňuje právě na tyto případy porušování svobody slova, útoky na novináře a spisovatele a jejich pronásledování.
Historie PEN klubu
PEN klub vznikl 5. října 1921 v Londýně na shromáždění jednačtyřiceti anglických spisovatelů. Téměř sto let klub sdružuje spisovatele, dramatiky i politiky v mnoha zemích světa ve snaze zabránit válečným konfliktům. Dnes do tohoto sdružení patří také žurnalisté a historici. PEN klub u nás byl založen v roce 1925 v pražské kavárně Louvre a jeho prvním předsedou byl Karel Čapek. Jeho čestnými členy byli v té době Alois Jirásek a Edvard Beneš.
Nejznámější věznění spisovatelé
Jeden z nejznámějších vězněných spisovatelů je bezpochyby Václav Havel. Kvůli založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1978 byl zatčen a strávil tak čtyři a půl roku ve vězení. Havel posílal z vězení dopisy své ženě Olze, které poté v roce 1983 vyšly knižně. Dodnes patří k jedním z nejčtenějších děl českého dramatika a prvního českého prezidenta.
Dalším známým autorem je Ivan Martin Jirous, který se proslavil dílem Magorovi labutí písně. Napsal ho ve Valdickém vězení, kde byl vězněn v osmdesátých letech. Motáky s básněmi předával jeho spoluvězeň Jiří Gruntorád Daně Němcové, jedné z prvních signatářek Charty 77, francouzským polibkem. Stal se držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta a ceny Toma Stopparda.
Jedna z nejslavnějších knih, která dále vyšla z vězení jsou Motáky od Karla Pecky. Pecka byl zatčen při pokusu o útěk do Západního Německa v roce 1949. Mezi další slavné vězněné spisovatele patří třeba Karel May, slavný autor Vinnetua anebo Paul Verlain, prokletý básník, který byl vězněn pro sodomii. S nástupem komunistického režimu v Československu se počet vězněných autorů rozrostl o řadu dalších jmen.
Výbor pro uvězněné spisovatele
V roce 1960 vzniká Výbor pro uvězněné spisovatele. Jeho hlavním cílem bylo potlačit věznění spisovatelů a násilné umlčování jejich projevu. V současné době kolem tisícovky spisovatelů, žurnalistů a publicistů jsou za své projevy mučeni, vězněni a v nejhorších případech i popravováni.
V České republice působí Výbor pro vězněné spisovatele Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Zasedá v něm známý spisovatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Jiří Hájíček. Vychází zde i Knihovnička PEN klubu vydávající tituly autorů, kteří nemohou publikovat ve svých zemích. Jedním z nich je kubánský básník Jorge Olivera či čínský autor Liou Siao Po, který v roce 2010 dostal ocenění Nobelovy ceny míru.
A jak je tomu dnes?
Dnes sice žijeme v době svobodného projevu, ale v některých zemích jsou stále někteří spisovatelé pronásledováni, týraní, a dokonce vězněni za svá díla. Jak je vůbec možné, že některé země vězní a popravují nevinné lidi? Důležité je si uvědomit, že svoboda neznamená být zahleděn sám do sebe, ale požadovat svobodu pro ty, kteří jsou po celém světě neprávem souzeni. A proto bychom se měli snažit i přes naše omezené možnosti pomoct těm, jejíchž hlas byl v současné době neprávem umlčen.
„Je na každém z nás, aby se snažil. Ti, kteří říkají, že jedinec toho moc nezmůže, si jen hledají výmluvy,“ řekl kdysi Havel, bojovník za lidská práva.
