Vojtěch Záhora 
Prvním předpokladem pro dobrou show je schopný moderátor. Do této role před rokem nastoupil Ondřej Novotný, který byl do té doby pro českou mediální scénu skoro neznámý a práce moderátora velkého pořadu byla očividně neznámá pro něj. Jeho vystupování v první řadě se tedy dalo sledovat jen s obtížemi. Ale za rok od první série se jeho projev zlepšil a Novotný jako by se konečně začal cítit na Filipínách ve svém prostředí. Má větší kontrolu nad tím, co říká a jaká slova volí. Hráčům dokáže klást rozumné otázky, které jsou pro diváka opravdu zajímavé. V tomto ohledu udělala show veliký krok kupředu.
Další, co se změnilo, je postup produkce ve vytváření reality show, kterou můžete respektovat, což se projevilo zvýšením náročnosti na diváka. Producenti seriálu jako by si uvědomili, že Robinsonův ostrov tak úplně nesdílí stejné obecenstvo s pořady, jako je Výměna manželek nebo Prostřeno. V druhé řadě se tedy začali spíše soustředit na soutěž samotnou, na akce hráčů a jejich taktiky, na rozdíl od první sezóny, kde každý zvrat ve hře měl diváky posadit na židle. Tvůrci se soustředili jen na emoce hráčů a hra samotná byla na vedlejší koleji. Tato honba za šokováním hodněkrát vedla k nesmyslným produkčním rozhodnutím.
Zlepšení nastalo i v castingu hráčů. Jako divák konečně vidíte na obrazovce „normální“ lidi, kteří nejsou stroji na hledání a vytváření všemožných dramat. Samozřejmě jako v každé reality show i zde musí být lidé, kvůli kterým budete sledovat dál jenom proto, abyste viděli, co nesmyslného zase vyvedou. Je ale rozdíl, když je takových jen pár, a ne plná soutěž.
Všechno toto jsou sice jen malé krůčky k vytvoření reality show, která předpokládá, že divák je samostatně myslící bytost a záleží tak na tom, co sleduje. Robinsonův ostrov rozhodně není pořad, který by se mohl bít s ostatními na světové úrovni, je to ale nejlepší show, kterou momentálně místní televize nabízí.
