Michaela Krýdová Jak se ekonomické krize, jako je ta současná, projevují na psychickém zdraví lidí?
Především si myslím, že každá krize, i ta ekonomická, vážně narušuje jakousi vyrovnanost fungování, žebříček hodnot a očekávání a dochází k výrazným změnám, kterým se člověk musí přizpůsobit, aniž by se sám pro ně rozhodl. Dochází ke ztrátě zaměstnání, leckdy dlouhodobého v jedné firmě, ke které lidé mohou cítit jakousi sounáležitost, spojení, je to obvykle velká část jejich životů, která byla stabilní a náhlá nutná změna je nutí rozpojit toto přilnutí. Velkou roli také hraje věk, ve kterém člověk prochází krizí, pro mladé lidi je to situace, která může znamenat výzvu a rozvoj schopností a dovedností, pro starší lidi je to spíše konfrontace s menšími možnostmi a odmítáním právě kvůli věku, mohou zažívat dehonestaci, diskriminaci, jejich schopnost učit se novému je přece jen zpomalená nebo omezená. Samozřejmě záleží na osobnostních kvalitách každého jednotlivce, věk a vzdělání není jediné kritérium schopnosti přizpůsobit se krizovému stavu. V psychickém zdraví dochází nejčastěji k depresivnímu prožívání, zvýšené míře úzkostného reagování, izolaci, existenčnímu strachu a ke snížení sebevědomí.
Dochází v dobách ekonomických krizí k většímu počtu sebevražd?
Bohužel, přesné statistiky neznám, ale krize může vést k absolutnímu selhání u osob s velmi slabou odolností vůči stresu a proto i k definitivnímu řešení, jakým je odchod ze života. Ekonomická krize totiž nese sebou nejen finanční problémy, ale sekundárně pak i vztahové potíže a rozpad rodiny.
Takže můžeme říct, že finanční problémy lidí ovlivňují i jejich partnerské vztahy?
Určitě ano a to v obou směrech, i ve chvíli náhlého zbohatnutí, čeho jsme mohli být svědky v porevolučním období, kdy lidé neuměli zacházet s velkým objemem peněz, ale i v opačném případě, kdy náhle dojde k razantnímu snížení životního standardu a možnosti uspokojovat potřeby, na které jsme byli zvyklí v období dostatku financí. Opět přesné statistiky neznám, ale setkávala jsem se s častější tématikou rozvodů, rozchodů, rezignace mužů na přizpůsobení se nové situaci a propadnutí zneužívání alkoholu a závislosti na partnerkách, často ženy převzaly finanční odpovědnost na delší období. Začala se i projevovat žárlivost mužů na vyšší příjmy žen v rodinách, znamenalo to jakési oslabení očekávané schopnosti mužů zajistit ekonomickou stabilitu.
Zaznamenala jste během současné ekonomické krize nárůst klientů ve své ordinaci?
Rozhodně ano, z jedné strany je to dobře, protože schopnost mluvit o svém prožívání v době krize a ochota hledat východiska je zdravější než rezignace nebo pasivita. Také spolupráce s dalšími, třeba neziskovými organizacemi, které se specializují na řešení dluhů a podporu rekvalifikace či školení v oblasti komunikace a sebeprezentace při hledání práce je důležitá při nabídce komplexní péče o klienty.
Jak by se podle Vás měli lidé s náročnou životní situací způsobenou ekonomickou krizí vyrovnat?
V zásadě asi platí staré pravidlo „nepodléhat panice a nedělat vážná rozhodnutí pod tlakem“. Je dobré udělat si přehled v rozpočtu rodiny či jednotlivce a hledat i tzv. sociální podporu, mít přátele či odborníky, se kterými mohou o své situaci mluvit. Je neocenitelné, pokud mají partneři v sobě oporu a jeden druhého podrží, když se mu nedaří, a to nejen finančně, ale i emocionálně. Potom je důležité dívat se na řešení způsobem "jak by to mohlo jít", ne "jak to nepůjde" a už k tak těžké vnější hospodářské situaci přidávat katastrofické scénáře, protože všechno zlé je i k něčemu dobré. Zažila jsem i jak se z řadových zaměstnanců díky krizi stali drobní živnostníci a krize jim přinesla osamostatnění a svobodu. Když něco končí je to současně i začátek něčeho nového, proto je dobré využít služby, které jsou v daném regionu dostupné, ať psychologické, či vzdělávací k získání nových informací a zjišťování nových možností. Jsme v době, která nás učí postarat se o sebe bez spoléhání na to, že by se o mě někdo "měl postarat". A když lidé začnou podporou sebe sama v oblasti psychického zdraví, je to dobrý začátek pro zvládnutí každé krize.
