Bára Bočková 
Fast fashion je jeden velký promyšlený koloběh – velké módní řetězce se snaží zvyšovat prodejnost svých výrobků vyvoláváním dočasných módních trendů. Nově vytvořené kolekce podpoří rozsáhlou reklamou, která láká na nízké ceny a krásné oblečení. Lidé si takové zboží koupí, firmě se zvýší prodejnost a už se vymýšlí další kolekce, která opět upoutá pozornost novými kousky a novými trendy. Největší řetězce stíhají v kamenných obchodech uvádět i jednu novou kolekci za 14 dní. Některé online obchody, například Shein, vydávají i 7000 nových kousků denně. Daň za poměrně levné a rychle dostupné zboží je však vysoká. Rapidně se snižuje kvalita výrobků, k výrobě se používají životnímu prostředí škodící postupy a látky a nízké ceny jsou možné jen díky nesmírně malým mzdám pracovníků z chudých oblastí světa.
„Šička pro Shein dostane za ušití jednoho trička průměrně 1 korunu. Její průměrná pracovní doba je 16 hodin denně a má nárok na 1 den volna v měsíci. Často pracuje bez nezbytných ochranných pomůcek,“ upozorňuje Veronika Dušková, dvacetiletá studentka oděvního odvětví zajímající se o udržitelnou módu šetrnou k životnímu prostředí. Většina fast fashion oblečení pochází z Bangladéše, Číny nebo Indie, kde jsou tyto nedůstojné podmínky na denním pořádku. „Jen 2 % lidí pracujících v oděvním průmyslu dostávají důstojnou mzdu, která vystačí k normálnímu životu,“ dodává Dušková.
Přírodní oděvní materiály se čím dál častěji nahrazují levnějšími syntetickými variantami. Ty ale často nevydrží a po několika letech, ne-li měsících, ztrácí původní barvu, tvar i velikost. K jejich výrobě je navíc potřeba chemických látek, které často končí v přírodě. Nakonec se tedy koupě takového oblečení vůbec nevyplatí, to však ultra fast fashion řetězcům jako je Shein, Temu nebo Trendyol hraje do karet, protože zákazník si dříve koupí něco nového, samozřejmě opět za jejich bezkonkurenční cenu. Fast fashion módu produkují i značky jako H&M a Zara, nejedná se však o tak masivní a nekvalitní produkci.
Francie se rozhodla s tímto pro planetu negativním jevem bojovat pomocí zákona, který má silně omezit práva ultra fast fashion obchodů a zcela zakázat jakoukoliv jejich reklamu. Senát jej zatím neschválil, je však pravděpodobné, že se tak v nejbližší době stane. Pro Francii by to znamenalo, že se na konkrétní ultra fast fashion značky uvalí sankce, tedy, že za objednání zboží z daných obchodů si zákazník připlatí přirážku. Peníze utržené z přirážek by poté měly putovat na podporu pomalé módy, kterou chce Francie zpřístupnit i široké veřejnosti. Značky, jichž se bude zákon týkat, se určí podle různých kritérií, která se ještě projednávají. Mělo by ale jít především o počet nových výrobků uvedených na trh za konkrétní dobu, odolnost výrobků, a místo jejich původu. S takovým zákonem se Francie stane první zemí Evropské unie, která se vydá na boj proti rychlé módě legislativní cestou.
„Oděvní průmysl má na svědomí 10 % celosvětových emisí, což je více než má letecký a lodní průmysl dohromady. Je to obrovský znečišťovatel řek a další problémy narůstají. Jeden z důvodů je právě rostoucí popularita ultra fast fashion značek jako je Shein i Temu. A přesně tyto značky má zákon omezit,“ vysvětluje Dušková na svém instagramovém profilu.
Jak se vyhnout podpoře tohoto globálního problému? Je mnoho možností. Jednou z nich je nákup nebo půjčování oblečení z druhé ruky. Díky takové investici ušetříte výrobu nového kusu a dáte šanci výrobku, který by jinak zůstal nevyužitý. Druhů second handů je dnes již mnoho, nakupovat v sekáči totiž už dávno neznamená chodit v sepraných tričkách vyšlých z módy. Některé sekáče jsou dnes zaměřeny i na luxusní zboží, takže si každý najde to své. „Ročně se vyrobí 100 miliard kusů oblečení a na skládkách skončí 92 milionů tun oblečení. Oblečení z druhé ruky se však pomalu dostává na 10 % z celkového prodeje oblečení. Průzkumy ukazují, že 80 % generace Z, tedy lidí narozených kolem přelomu tisíciletí, nakupuje oblečení z druhé ruky,“ chválí mladou generaci Rozárie Haškovcová, influencerka a propagátorka environmentální politiky.
Mimo sekáčů se nabízí mnoho dalších možností, mezi jinými přešívání již existujícího oblečení. Pokud se to někomu zdá jako návrat do pravěku, opak je pravdou. Mladí lidé si postupně čím dál tím více nachází cestu k upravování svého šatníku pomocí vlastních způsobů. Často je právě nepadnoucí oblečení důvodem, proč si kupujeme zcela nové kusy a jdeme tak na ruku fast fashion obchodům. Úderným řešením, jak nepodporovat neetické fast fashion řetězce, je nakupovat tzv. pomalou módu (slow fashion). Ta se zaměřuje především na šetrnou výrobu oblečení, jeho dlouhou životnost a vysokou kvalitu. Jistě, za takovou módu si člověk připlatí, ale zůstane mu v šatníku mnoho let a planeta se díky tomu bude moci opět trochu volněji nadechnout.
