Veronika Dutko 
Kniha je třetí ze série, ve které se autor věnuje podobnému tématu. V předešlých dvou knihách zpochybňuje hlavní politicko-náboženské modely na Blízkém východě. Situaci analyzuje v případě Turecka v knihách Islam and Muslim Resistance to Modernity in Turkey a Contemporary Rationalist Islam in Turkey: The Religious Opposition to Sunni Revival.
Literatura zabývající se islámskou politickou teorií je často chybná. Metoda výzkumu totiž ne vždy rozlišuje náboženská, filozofická a politická hlediska. Přitom se jejich přístupy velice liší. „Při čtení článků a knih o Blízkém východě jsem zjistil několik velkých narativů. Domnívám se, že mnohé z nich jsou problematické. Některé problematicky zobecňují, jiné nesprávně aplikují své předpoklady na nepodstatné případy. V důsledku toho jsem se rozhodl napsat knihu, která by poskytla nový ucelený pohled na vztah mezi náboženstvím a politikou, nebo politickým racionalismem, v tomto regionu,“ říká Bacik.
Kniha analyzuje pětici politických myslitelů a jejich dopad na formování politické teorie v období od osmého do čtrnáctého století. Bacik upozorňuje na změnu vnímání původní teorie. „Na počátku byla světská, později se stala náboženskou. Ke státu přistupovala jako k nekanonickému. Paradoxně je dnes stát muslimy vnímán jako náboženský,“ vysvětluje. Navíc se v minulém století překlopila až k radikálně-náboženské podobě, což je s původním formátem zcela v rozporu.
Výzkum potřebný pro sepsání knihy trval okolo čtyř let. Vyplynulo z něj, že v islámských dějinách existovala metodologie nenáboženského politického uvažování. Islámská politická teorie se týkala především politické moci a státu. Tento fakt má zásadní význam v současných debatách, zejména o vztahu islámu a demokracie.
V současné době je islámská politická teorie podstatná i z jiných důvodů. „Přímým dopadem je existence aktérů a skupin, které se na ni odvolávají. Jsou zde islámské státy jako Pákistán a Írán. Nepřímý dopad je ten, že běžní lidé jsou také pod vlivem politicko-náboženského myšlení. Navíc různé politické formace, jako jsou sektářské skupiny, s sebou přirozeně přinášejí nábožensko-politický pohled do politického centra.“
Kniha The Birth and Evolution of Islamic Political Theory: Political Rationalism from Ibn al-Muqaffa to Ibn Khaldun je dostupná pouze v anglickém jazyce. Předpokládané datum jejího vydání je 30. listopadu 2024.
Gökhan Bacik vyučuje na Katedře politologie a evropských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zabývá se mimo jiné problematikou Středního východu, islámu a politiky. Jeho další knihou, která nepatří do této série, je titul Hybrid Sovereignty in the Arab Middle East: The Cases of Kuwait, Jordan, and Iraq.
