Klára Revendová 
Ačkoli se klimatická změna týká nás všech, jednou z oblastí, které jsou zasaženy nejvíce, je včelařství. Vyjma nebezpečí z Východu, kterým je sršeň asijská, se včelaři musí potýkat s parazitem, který rozvrací včelstva zevnitř. Varroa destructor, česky kleštík včelí, většinou napadá dospělé včely. Většinou. Nyní ale zejména díky teplým zimám napadá i plod, který by normálně ohrožen nebyl.
Varroa se dá léčit, prevence je důležitá
„Český svaz včelařů příspívá na lečení a zabezpečuje to léčivo. Což je super, protože se dostane ke včelaři, který je registrován a o peníze zažádá,“ říká místní včelař, Samuel Hlawiczka, který se svému koníčku věnuje již přes 20 let. „Samozřejmě za lečení včelař platí nějaký podíl, ale zbytek financuje svaz.“ Dodal také, že díky šlechtění a skoro neexistující zimní přestávce jsou včelstva o to více náchylná na onemocnění. Plod včely je tzv. zavíčkován a na vyvíjející se včelce je varroáza. Bez možnosti vyléčení. Z dat Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) vyplývá, že v roce 2019 bylo vynaloženo přes 28,5 milinu Kč na léčiva. Současně náklady na aerosol činily více než 3,5 milionu Kč. Jakkoli je rozprašování ochranného aerosolu účinné, od období 2020–2022 je podporováno pouze léčivo, nikoli aerosol. Výše podpory byla také z původních 70 % snížena na pouhých 40 %. Pro představu, dotace se vztahuje na léčivo Varidol, které je mezi včelaři nejvíce rozšířené. Pro celkovou likvidaci roztočů je třeba léčení provádět minimálně třikrát ročně za předpokladu, že včelstvo je bez plodu. Nezbývá pak než čekat, až usmrcení roztoči odpadnou.
„Legislativa EU zavedla uplatnění sankce v případě podvodu nebo hrubé nedbalosti při získání dotace. Doposud byl chovatel včel povinen v podobných případech dotaci pouze vrátit, nově je chovatel včel povinen uhradit i vyměřenou pokutu a v případě prodlevy i penále,“ zní vysvětlení ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Žadatel o dotaci je pak posuzován podle určitých kritérií, zejména hospodárnosti a účelnosti. Kromě Státního zemědělského intervečního fondu Českému svazu včelařů přispívá také Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který částku vyplácí vždy okresním pobočným spolkům v kraji.
V období let 2015 až 2019 bylo zaznamenáno, že největší počet žadatelů byl právě v roce 2015, kdy o dotaci zažádalo celkem 172 subjektů - včelařů. Nejméně tomu bylo v letech 2016 až 2018, kde žadatelů bylo pouze šest. V tabulkách také můžeme vidět, že se výše dotací měnila. Nejnižší celková částka byla právě v roce 2018, a to pouze 1,7 milionu korun. Vloni se na aktivity včelařů v kraji poskytla částka 2,1 milionu korun, což je nejvíce v průběhu minulých devíti let. Letos o dotace z kraje zažádalo 55 subjektů a kraj je podpořil celkovou částkou 1,895 milionu korun.
Co když dojde na nejhorší?
„Na výrazném snížení počtu včelstev v roce 2023 se podílely především úhyny včel v období přelomu 2022 a 2023, které v průměru za Českou republiku dosáhly cca 40 %. Příčiny úhynů včelstev nelze přesně specifikovat, ale lze konstatovat, že varoáza a další doprovodné nemoci byly příčinou tohoto úbytku. Současně to v některých oblastech byly také bakteriální nákazy, jako je mor včelího plodu a rozmáhající se hniloba včelího plodu,“ lze se dočíst ve zprávě SZIFu.
Co ale dělat, když dojde na nejhorší a včelař je nucen zlikvidovat celé své chovatelské zázemí? U moru včelího plodu jde o extrémní situaci, kdy je nutné vyměřit rádius 5 kilometrů od ohniska, a kde všichni včelaři jsou nuceni včelstva zlikvidovat.
Likvidace včelstva je něco, co jako včelař nechcete zažít. Pokryje dotace nezbytné výdaje, nebo si včelař musí připlatit? „Já jsem konkrétně neměl štěstí tu možnost využít a dotaci na obnovu včelstva získat. Ale vím, že spousta jiných včelařů na ni dosáhlo a využili ji. Ale každopádně dotace existují a je tabulkově vyčísleno, za co kolik peněz žadatel může dostat. Nejse ale schopen říct, jetsli je výše dotace dostatečná na obnovu celého chovu,,“ říká Hlawiczka.
Podle slov Nikoly Grätzové z Českého svazu včelařů navýšení žádostí o podporu nepociťují a dodala také, že pokud včelař přijde o včelstvo z důvodu právě zmíněné varroázy nebo jiného infekčního onemocnění, nemá nárok na odškodné. Žádost o odškodné je možná pouze v případě, že včelstva jsou utracena z důvodu moru včelího plodu. Částka je stanovena podle ceníku, který vznikl ve spolupráci svazu s Ministerstvem zemědělství. Nutno podotknout, že zde má nárok na náhradu škody ten, kdo včelstvo musel utratit následkem nařízení veterinárního zákona. „Zájem o dotaci ze strany chovatelů včel je značný, v roce 2021 byla vyplacena finanční podpora pro chovatele včel v celkové výši 34 470 000 Kč, v roce 2022 byla celková vyplacená částka 48 404 000 Kč,“ říká zpráva SZIFu.
Sršeň asijská, ale i pesticidy a rostlinná výroba. Co s tím?
Kvůli klimatické změně se do Evropy dostal predátor, kolem kterého bzučela i mainstreamová média. Řeč je o sršni asijské (Vespa velutina), která se do Česka dostala přes Francii. Jako invazivní druh se pak dostala i k nám. První výskyt je zaznamenán v roce 2023. Sršeň obecná se na rozdíl od té asijské není schopna efektivně bránit. Lov sršní probíhá tak, že hlídkují u česna (spodní část úlu, kudy včely létají dovnitř) a napadají navracející se včelí dělnice.
„14 dnů zpátky jsem byl na školení v Praze a měli jsme tam přednášku na téma sršeň asijská. Byla to přednáška od pana Luďka Šuldy, který byl při první likvidaci hnízda sršně a jeho stopování. Tam nám bylo sděleno, že vše týkající se sršně asijské představuje velkou hrozbu pro včely,“ říká Hlawiczka. Dodal také, že sršeň je predátorem pro vosu obecnou (Vespula vulgaris), a také že díky teplejšímu podnebí je možné, že sršeň asijská se z invazivního druhu stane stálým.
Kromě již zmíněné sršně asijské se včelaři musí potýkat také s tím, že moderní druhy pesticidů jsou silně toxické pro včely. Ministerstvo zemědělství se však snaží postupně omezovat přístup k těmto přípravkům a nahrazovat je šetrnějšími. „Díky programu Podpora včelařství se podařilo stabilizovat stavy včelstev nutných pro opylování hmyzosnubných rostlin, a to i v nehospodářském sektoru. Kapkové závlahy v sadech, chmelnicích a vinicích představují úsporný systém šetrný k životnímu prostředí, jsou vhodné i pro regiony s omezenými vodními zdroji,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství, Vojtěch Bílý. Tyto dotační programy pak bude proplácet Státní zemědělský intervenční fond. „Programy svou strukturou navazují na národní zemědělské programy z minulých let. Slouží k rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti našeho agrárního sektoru. Poskytujeme finanční pomoc tam, kde je potřeba a podporujeme trendy modernizace zemědělství, například programy na zlepšení genetického potenciálu hospodářských zvířat nebo pro další zlepšení welfare v hospodářských chovech,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Na podporu včelařství z celkové částky 3,7 miliardy korun pro SZIF půjde 37 milionů. To je stejná částka jako minulý rok. O tomto rozhodnutí informoval Český svaz včelařů na svých stránkách.
Lokálního medu je málo, lidé jsou si ochotni za od včelaře připlatit
„Problém je, když se med dováží a míchá se s místním. Vzniká tak nekvalitní, levný med, který se dodává do supermarketů. Lidi si to koupí, protože spousta z nich neví, jak správně ten med má chutnat,“ zmiňuje Hlawiczka. Dodal také, že tento trend je podobný, jako je tomu s masem. „Je to o tom, jestli si chci koupit někde v obchodě maso v akci, anebo zajedu k zemědělci, který má porážku a prodává maso čerstvé. Med od včelaře má úplně jinou chuť než ten z obchodu.“
Problém se zahraničním dovozem medu spočívá v ohrožení tuzemského chovu včel, a to i kvůli zavlečení nákaz, které nejsou v našich úlech léčitelné. Dovážený med také častokrát neprochází veterinární kontrolou na přítomnost antibiotik. V roce 2016 Státní veterinární správa odhalila ve výrobcích firmy Včelpo přítomnost antibiotik, které jsou Evropskou unií zakázány. Jednalo se tehdy o med dovážený z Ukrajiny, kde tak přísná pravidla neplatí. Bez reakce však událost nezůstala – Státní veterinární správa posílila kontroly dovozového medu. „V místě příjmu medu ze třetí země budou probíhat kontroly, které by měly zabránit tomu, aby se podobná kauza ještě opakovala,“ popsal Jan Váňa, ředitel odboru veterinární hygieny Státní veterinární správy. V roce 2022 Ukrajina byla stále největším dovozcem medu na naše území.
Co můžu udělat pro včely já?
Pokud máte v okolí včelaře, nebojte se ho zeptat, jestli nemá med na prodej. Bude to sice nákladnější, ale aspoň je zde jistota, že v medu nejsou žádná aditiva a že se bude jednat o 100 % lokální, nemíchaný med. Plus, nákupem podpoříte drobné zemědělce, chovatele a uděláte něco nejen pro své zdraví, ale i pro lokální ekonomiku. Pokud vám to podmínky dovolují, zasaďte medonosné rostliny nebo začněte sami včelařit!
