Nicol Ptáčková 
Hřbitovní párty, hostina nebo vaječný útok
Halloween je typický americký svátek, kdy děti převlečené za nejrůznější hororové postavy chodí od domu k domu a výměnou za básničku či koledu vybírají sladkosti. Lidé zdobí své domy a soupeří se sousedy o to, čí dům bude strašidelnější.
Bývalé mexické provincie na jihu USA ale slaví tento svátek jinak. Například Colorado se teprve před sto padesáti lety oddělilo od Mexika, a proto je výrazně ovlivněné jeho kulturou. Mexičani slaví každoročně tzv. Día de los Muertos (Den mrtvých), který se od našich ponurých Dušiček a amerického Halloweenu výrazně liší. Mexický lid totiž věří, že jejich milovaní neodešli navždy. Pobývají jen v alternativním světě, ze kterého se mohou vrátit, pokud chtějí. Proto v tento den opěvují své blízké s úsměvem na tváři a celodenním veselím, kdy je zvou opět do světa živých. Día de los Muertos je mystický svátek plný detailů a symbolů. Mexické hřbitovy se mění v botanickou zahradu plnou svíček, oblíbených jídel, nápojů i osobních věcí blízkých, kteří již odešli. Lidé všech věkových kategorií se převlékají za barevné kostlivce a chodí se bavit na poslední místa odpočinku. „Máme takový zvyk, že na hrob přineseme whiskey, cigarety a nějaké dobroty, který měl zemřelý rád za svého života, a pak tančíme a radujeme se,“ řekla rodačka z Colorada Elizabeth Allyn Woock, vyučující angličtiny na Univerzitě Palackého. Všichni běžně v tento den chodí do zaměstnání a do školy v přestrojení buď za různé hrdiny nebo za brutální vrahy z děsivých bijáků. „Je úplně normální potkat v protijedoucím autě Spidermana. Nedokážu si představit, že bych v Česku přišla do práce a všichni byli v kostýmech. Tady je to vnímáno pouze jako dětský svátek,“ dodala. Rovněž k tomu patří dělání si naschválů, což bychom přirovnali k našemu Aprílu. „Není zvláštností, že se vrátíte z práce a najdete svůj nábytek přibitý ke stropu. Tady je to trapné, není to ono,“ pousmála se.
Netradiční večer zažívají také srbští obyvatelé. Nejbližší rodina doma nabalí jídlo a jde na hřbitov, kde u mohyl svých předků každý z nich jen trochu ochutná z přichystaného pokrmu. Zbytky jídla nechávají ležet na hrobech pro zesnulé, rozloučí se a odchází. Na tento okamžik čekají chudí lidé, kteří si ostatky odnesou domů pro své rodiny.
Nejstrašlivější halloweenský zážitek ze svého pobytu v Anglii má Martin Nevěřil. „Se svými kamarády jsme se rozhodli vyrazit na vyhlídku do Liverpoolu. Nestihli jsme však ani vylézt z auta. Vrhla se na nás skupina asi padesáti mladistvých ve věku od čtrnácti do osmnácti let, která po nás začala házet vajíčka a kopat do auta, až urazila zrcátka. Jeden z nich dokonce skočil na střechu a snažil se vejce hodit dovnitř – to vše se seběhlo během deseti vteřin, což bohatě stačilo k tomu, abychom co nejrychleji nastartovali a ujeli. Během dalších Halloweenu jsme už radši nevycházeli ani ven,“ popsal nepříjemný zážitek Martin.
Některé vyjmenované zvyklosti nám přijdou až přitažené za vlasy. Tancování na hrobech pro nás není příliš morální. U nás se památka zesnulých nese spíše v pochmurnějším duchu, zatímco v USA se slaví celý měsíc.
Dušičky a kopírování Ameriky
České pojetí Halloweenu je v porovnání s tím americkým tzv. „nemastné - neslané“. Setkáváme se s ním převážně ve školkách, školách a na diskotékách. Starší generace nezastává tento moderní způsob, jak prokázat úctu a dává přednost zapálené svíčce doma nebo na hřbitově. „Halloween neslavíme, protože to není naše tradice. Toleruji ji pouze u dětí v rámci školních aktivit,“ řekla referentka studijního oddělení Teologické fakulty Lenka Hynková.
Většina zemí přistupuje k Halloweenu podobně jako v Americe. Obyvatelé v Německu a Rakousku také zdobí své domy a jejich ratolesti chodí koledovat v maskách nejrůznějších příšer. Například Vietnamci slaví Svátek zesnulých podle svého kalendáře, tj. někdy mezi únorem a březnem, každý rok připadá na jiné datum.
Americký Halloween pronikl i do Itálie, avšak ne v takovém množství. „Nejsem křesťan, ale tento svátek uznávám jenom kvůli uctění předků. Pro mě je to jenom rodinná tradice,“ vyjádřil se Marco Picco, student Geografie na UP.
Francouzi ani Španělé mu nepřipisují velkou důležitost, považují jej za výmluvu k alkoholovému opojení. Španělé na rozdíl od Francouzů aspoň položí věnce a květy na hroby na znak úcty, Francouzi jsou naopak více ovlivněni americkou kulturou. Madaři se od nás příliš neliší. Většina zastává názor, že tato zvyklost je pouze imitací západní kultury a naše vlastní upadá. „Nemám ráda Halloween, protože ho považuji jen za „fashion tradition“. Nechápu, proč bychom se měli opičit po Američanech,“ rozhořčeně poznamenala studentka anglické filologie v Budapešti Cecilia Szarvas.
Den uctění zesnulých probíhá ve všech koutech světa trochu jinak, a přitom každý z nich ukrývá svou osobní magii. Ať už je někomu sympatičtější divoké coloradské uctění zesnulých, srbská hřbitovní hostina nebo komorní české zapálení svíčky, měli bychom si alespoň jednou za rok připomínat památku svých nejbližších, kteří už mezi námi nemohou být. Inu někde tak, že nám až rozum zůstává stát a jinde je nám daný kraj blíž, než bychom si dokázali představit.
Nicol Ptáčková, Michal Hlaváč a Lenka Krčmáriková
