Volejbal je v současné době jediným sportem, kterému se Jana věnuje aktivně. Většinu času ji totiž zabere zdravotnická bioanalytika, kterou studuje. Ze sportu nemá ráda gymnastiku a atletiku, ačkoliv již na gymnáziu reprezentovala školu ve vrhu koulí. Na střední škole se věnovala i basketbalu, který nyní podobně jako ping-pong a tenis hraje už jen rekreačně. „U nás v parku máme hřiště na volejbal, nohejbal a dá se tam hrát i tenis, teda pokud máte síť. My tu síť samozřejmě neměly, ale hrát jsme chtěly, a proto jsme si ji musely vyrobit z pytlů od cibule a brambor. Není to žádný zázrak, ale hrát se přes ní dá,“ přiznává Jana.
Za nejlepší odehraný zápas považuje ten poslední v Časticích, kde se hrálo finále Východočeské oblasti ve volejbale žen. „Pro mě je nejlepší zápas ten, kde se nám daří a ani nemusíme vyhrát,“ říká nasavrcká volejbalistka, která by po zápase nikdy nepila pivo, na osvěžení jí totiž stačí minerálka. Jak sama přiznává v jídle už tak střídmá není: „Radši si dám knedlo-vepřo-zelo než zeleninový salát. Co se stravování týče, nejsem žádný vzorný sportovec.“
Od sportu a školy Jana nejraději odpočívá na chalupě, se psem nebo s knihou o Harry Potterovi.
(příběh)