Viktor Gajdica 
Píše se 15. duben 1947. Na hřiště nastupují hráči Brooklyn Dodgers a Boston Braves. Ale jeden hráč je jiný. Jackie Robinson se stal prvním Afroameričanem, který si zahrál v zápase MLB. Bylo to poprvé, co se překročila takzvaná barevná linie. Ta znemožňovala hráčům tmavé pleti si zahrát v Major League a taky s příslušnými nižšími soutěžemi. Segregace byla vážným problém v tehdejších Spojených státech a debut tohoto nadějného hráče otřásl celou společností.
Opakovaně mu chodily zprávy, že nemá právo hrát baseball s bělochy, v jiných případech mu bylo vyhrožováno smrtí. Ovšem Robinson všechny přesvědčil svými výkony na hřišti. Ve své první sezóně pomohl Brooklyn Dodgers vyhrát Národní ligu, ovšem na Yankees ve Světové sérii to už nestačilo. Zároveň obdržel cenu Nováček roku, na jehož počest byla o 40 let později přejmenována. Ve stejném roce pak nastoupili další Afroameričané: Larry Doby za Cleveland Indians nebo Williard Brown a Hank Thompson, kteří odehráli pár zápasů za St. Louis Browns.
Kdy se slaví?
Samotný den má dva datumy, kdy byl poprvé oslaven. Obecně je uznáván 15. duben 2004, ale technicky se slavilo už po konci sezóny 1947. Jackie dostal nové auto, hodinky, kožich pro manželku Rachel a pro fanoušky na stadionu to byla možnost vyjádřit vděk Robinsonovi a následnou desegregaci v MLB. O padesát let později napadlo prezidenta Národní ligy Leonarda Colemana, že číslo 42, které Jackie nosil na zádech během jeho angažmá v Brooklyn Dodgers, vyřadí z volitelných čísel pro hráče. A 15. dubna 1997, při 50. výročí památky Jackieho Robinsona, se v půlce zápasu mezi Los Angeles Dodgers a New York Mets rozhodlo, že Jackieho číslo 42 bude vyřazeno. Hráči, kteří s tímto číslem hráli, ho museli mít do konce své kariéry. Posledním aktivním hráčem s dvaačtyřicítkou byl do roku 2013 nadhazovač Yankees Mariano Rivera, který je dnes v Síni slávy.
Pocta hráčů i kultury
V roce 2004 byl oficiálně uznán Den Jackieho Robinsona, aby se památka bojovníka za lidská práva mohla slavit každý rok. Každý stadion má vedle vyřazených týmových čísel i pověstné číslo 42. Byl to však Ken Griffey Jr., který v roce 2007 zavolal jak Rachel Robinsonové, tak i komisaři Seligovi, jestli by dvaačtyřicítku mohl použít pro uctění Robinsonových úspěchů. V dalších letech se přidávaly stovky hráčů i celé týmy a od roku 2009 všichni hráči, manažeři, trenéři a rozhodčí nosí 15. dubna Jackieho 42 na svých uniformách.
Hráč Chicago Cubs Derrek Lee (vlevo) stojí vedle Kena Griffeyho Jr. (vpravo) ze Cincinnati Reds v Den Jackieho Robinsona roku 2007 (zdroj: https://www.jackierobinsonmuseum.org/learn/stories/april-15-jackie-robinson-day/)
Odkaz na tuto tradici se objevil i ve filmu 42, který pojednává o příchodu Robinsona mezi baseballovou elitu. Ve scéně, kde Jackie (Chadwick Boseman) a jeho spoluhráč Pee Wee Reese (Lucas Black) mluví na hřišti, zazní věta: „Zítra můžeme být všichni dvaačtyřicítka, aby nás nemohli rozlišovat.“ Což v kontextu nejen událostí ve filmu vytváří velmi emoční moment pro diváky i fanoušky. Zárověň je vizualizací toho, jak to tenkrát v poválečné Americe plné segregace chodilo nejen ve světě baseballu.
MLB rovněž bude nadále spolupracovat s Nadací Jackieho Robinsona, kterou založila jeho žena Rachel. Nezisková charitativní organizace umožňuje studentům z méně zastoupených komunit získat stipendium. Jackie nadále zůstává jednou z nejvýraznějších sportovních osobností vůbec a jeho činy na hřišti i mimo něj ovlivnily nejen následující generace, ale i sport jako takový.
