Jan Marek Své jméno získala podle apoštolů Filipa a Jakuba a i když se jejich svátek se přesunul z prvního máje na třetího května, název jako přežitek zůstal. Ona noc posledního dubnového dne se tak nazývá „filipojakubská“, ale všem je z lidových tradic známá spíše jako chvíle, kdy se „pálí čarodějnice“. Proč?
Právě při této noci mají prý temné síly největší moc škodit lidem. Lidé věřili, že čarodějnice právě tehdy pořádaly své slety, tzv. sabaty, při kterých byla volena královna sletu. Podle pověr na sabatu nechyběla ani netradiční hostina, při níž se ve velikých kotlích vařily žáby a ropuchy nebo hadí ocásky, tolik oblíbené Čertem z Princezny ze mlejna. Plně najedené a rozjařené čarodějnice se měly na svých košťatech vypravovat škodit lidem. Proto se vůči nim musela provést jistá protiopatření.
Na vysokých kopcích, kde by se měly čarodějnice slétat, se začaly pálit veliké ohně na ochranu proti nim. Po nějaké době se tomuto zvyku začalo říkat „pálení čarodějnic“. Mladíci také vyhazovali kolem ohně do vzduchu hořící košťata, aby na čarodějnice lépe viděli. Byla tato opatření ve skutečnosti ale nutná? Třeba se stačilo k čarodějnicím i jenom lépe chovat.
Pomineme-li fakt, že stejně jako Princezna ze mlejna i tyto pověry o čarodějnicích byly a jsou jenom pohádky… Ve středověku se tyto pověry uchytily vcelku vážně, hlavně církev z nich těžila při svých honech na kacíře. A tak, aby se mezi lidmi občasné likvidování církvi nepohodlných lidí ztratilo, spustily se procesy s ženami obviněných z čarodějnictví. Začala éra „honu na čarodějnice“ - neblahé to období pro desítky, ba statisíce žen, které byly zcela jistě neprávem upáleny na hranicích. Obvinění se prakticky vzato nešlo ani vyhnout, jakmile byl jednou vztyčen prst, čarodějnici vmžiku zachvátil oheň.
Odskočíme ale na chvíli od reality. V každé skupině lze naleznout dobré, ale i špatné elementy. Čarodějnice podle pověr byly převážně zlé, existovaly však i dobré. Co když jich bylo víc? Ale kdeže, naházejme je do jednoho pytle, ten zapalme a uvidíme. Uvidíme co? Co bychom pak mohli snad jen čekat, nežli obrovskou a nenávistnou pomstu těchto už zlých stvoření.
Pokud si už lidé chtějí věřit pověrám, o filipojakubské noci si to zavařili sami. Spíše než nad pálením ochranných ohňů by raději měli přemýšlet nad nějakou formou usmíření. Která čarodějnice by se nenaštvala, kdyby viděla vysokou hranici a hořící košťata. O jejich nenávist se lidé zřejmě postarali v minulosti sami.
Foto: lidovky.cz
