Kateřina Rusnoková 
Zatímco umělci trénují až 16 hodin denně, jejich příjem živin by často nestačil ani dítěti v batolecím věku. Umělkyně Hwasa, která si ze strany jihokorejské společnosti zažila šikanu nejen kvůli své váze, ale také kvůli „netypickým rysům“, se proti této absurdní kritice snažila vždy razantně ohradit. Ve své písni I love my body posílá do společnosti posedlé fyzickým vzhledem a přísnými dietami zcela jasný vzkaz. Přestože by každého normálně smýšlejícího člověka při pohledu na 28letou umělkyni napadlo, že má zcela normální postavu, lidé pohybující se v korejském hudebním průmyslu zaměřujícím se na žánr k-pop (korejský pop) by se dost možná při této poznámce zatvářili rozpačitě. Umělkyně Hwasa (celým jménem Ahn Hye-jin) si prošla stejně náročnou cestou ke slávě jako všichni ostatní umělci figurující v tomto průmyslu. Na tři roky (na místní poměry snad ještě krátká doba, někteří umělci trénují i celých deset let) byla vystavena nekonečně dlouhým tanečním a pěveckým tréninkům, které byly doprovázeny zcela směšnými porcemi jídla. Jak je již zvykem, tyto pokrmy svou výživovou hodnotou ani zdaleka nepokrývaly fyzickou náročnost absolvovaných tréninků, avšak o to jim nikdy ani pořádně nešlo. Než je totiž umělec k debutu připuštěn, musí dosáhnout požadovaných měr, co se fyzického vzhledu týče. Toho se dá docílit jedině drastickou cestou plnou hladovění a nikdy nekončícího cvičení. Samotná umělkyně se k tomuto období již vyjádřila, a to na koncertě své skupiny Mamamoo, s níž v roce 2014 debutovala. „Když jsem šla na konkurz, instruktor mi řekl, že sice zpívám velmi dobře a jsem jedinečná, ale že to nestačí, protože nejsem vůbec pěkná a ještě jsem k tomu všemu tlustá,“ uvedla s doplněním, že již od konkurzu se s ní táhly zcela nemístné poznámky týkající se jejího vzhledu.
Odlišnost se neodpouští
Někteří umělci jsou jen na černé kávě, kostkách ledu a jednom kelímku rýže denně, jiní zkouší všelijaké zdraví škodlivé praktiky a diety, aby dosáhli společností požadovaných rozměrů a stali se v očích ostatních svou „lepší a úspěšnější“ verzí. Umělecké prostředí, v němž ženy i muži trpí poruchami příjmu potravy a jejich BMI se může snadno dostat do kategorie podvýživa, je k lidem s jinou tělesnou stavbou až neskutečně kruté. A nejen to. Producenti, manažeři a všichni jiní pracovníci spadající pod danou zábavní společnost, pod níž se umělci na několik let upisují, si neberou servítky. Dietní kultura je v této zemi zcela nenormální a není zas tak velkou výjimkou, že si jsou umělci nuceni dát po nějaké době pauzu od svých aktivit, jelikož onen nátlak valící se na ně ze všech stran nejsou schopni psychicky ani fyzicky zvládnout.
Všudypřítomná kontrola ovlivňuje životy umělců
Jakkoliv se to pro nás Evropany může zdát nelidské, v asijském hudebním průmyslu je takto přísná kontrola zcela běžnou praktikou. Přestože to v 21. století působí naprosto absurdně, umělci procházejí každotýdenním kontrolním vážením. Také jsou dlouhodobě odloučeni od svých rodin a přátel a často nemají k dispozici ani vlastní mobilní telefon. Je kolem nich vytvořena zcela neproniknutelná bublina a oni z ní prakticky nemají šanci vystoupit. Toto trápení se pak zdá být vykoupeno úspěchem, který debut přináší, avšak ani zde popularita zaručena není. Místo v popředí stále dostávají umělci spadající pod známé a populární společnosti, které již vyprodukovaly mnoho slavných skupin, a tak se někdy jednoduše stane, že si mladí ambiciózní lidé zničí svoje zdraví zcela zbytečně, neboť se kvůli neúspěchu v branži musí stejně vrátit zpět ke studiu nebo práci ve zcela jiném odvětví, zatímco svůj sen o nekonečné slávě nechávají spolu s bolestmi na těle i na duši daleko za sebou.
Reakce na kritiku chytře ukrytá v písni
Skladba, kterou Hwasa vydává jako svůj první singl pod k-popovou agenturou P Nation, je mimo jiné také vyjádřením ke kritice, jíž jako zpěvačka čelila po svém vystoupení na univerzitním festivalu Sungkyunkwan konajícím se v květnu minulého roku. O několik měsíců později bylo její vystoupení hodnoceno jako kontroverzní a neslušné, přestože dle svých slov vystupovala stejným stylem jako vždycky, a tak můžeme asi jen těžko soudit, co skutečně za těmito hanlivými a nenávistnými komentáři, které posléze dostávala, stálo. Přehnaná kritika však není žádným překvapením, neboť v tomto průmyslu stačí jen lehké „pochybení“ a hned umělce jeho společnost nutí k dlouhé veřejné omluvě, snad jako by i takové kouření cigaret či veřejný vztah, přestože mnohým již táhne na třicet, stálo za to řešit. Holt jiný kraj, jiný mrav.
Sebeláska jako klíč ke spokojené mysli
Když Hwasa ve věku devatenácti let debutovala jako nejmladší členka ženského kvarteta Mamamoo, kritika jí nešetřila. Již v té době se však rozhodla, že se nenechá okolními názory zlomit. Spolu se svými kolegyněmi získala za svou činnost řadu ocenění (Golden Disc Award, Mnet Asian Music Award, Gaon Chart Music Awart) a v Jižní Koreji i mimo ni se staly v rámci Mamamoo velmi oblíbenou ženskou skupinou. V roce 2019 debutovala jako sólistka, na své konto si připsala další získaná ocenění a dokonce i hudební spolupráci s populární anglickou zpěvačkou Dua Lipa.
Jiný pohled na ideál krásy
Umělkyně se již několikrát vyjádřila k tomu, že pokud nezapadá do korejského ideálu krásy, vytvoří si kategorii vlastní a to se jí také skutečně podařilo. Ve své nové písni I love my body mimo jiné zpívá následující: „Moje ruce i nohy jsou jedinečné. Co je vám do toho, jestli jsem zhubla, nebo ne? Moje tělo je víc než moje váha.“ Zdravý přístup, s nímž Hwasa na život nahlíží, a sebevědomí si získalo srdce publika a zpěvačka se tak stala inspirací pro další mladé muže a ženy. Přestože Hwasa v Jižní Koreji ideál krásy svým způsobem ovlivnila, stále se najdou lidé (v hudebním průmyslu i mimo něj), kteří si myslí, že její zcela zdravá postava by měla vypadat jinak, protože vždy může být ještě „krásnější.“ Píseň této umělkyně ale předává do světa zcela jasnou zprávu, a sice tu, že je naprosto v pořádku být sebevědomá a spokojená sama se sebou To je, s ohledem na dnešní trendy, naprosto klíčový přístup k životu, z nějž by si nejen mladí lidé měli vzít zaručeně inspiraci.
