po., 4. listopad 2024 12:39

Malířství v Čechách nezemřelo

Jan Simandl na kole, autor Janem Simandlem Jan Simandl na kole, autor Janem Simandlem Zdroj: Autor
Pokud bychom se vydali bloudit kavárnami, hospodami a čajovnami našich měst, brzy bychom zjistili, že současné malířství je živé, je o něj zájem a hlavně nepatří pouze jakýmsi pseudointelektuálům, kteří o něm snobsky diskutují. Jedním z dokladů, že tomu takto rozhodně nemusí být, byla vernisáž Jana Simandla v pražské Sladké dílně.

Současné malířství rozhodně nekončí abstraktními červenými čtverci na bílém pozadí. Potvrzením může být i výstava Jana Simandla v pražské Sladké dílně, nazvaná Sweet factory. Ta byla zahájena v neděli 3. listopadu vernisáží. Návštěvníci dostali na přivítání welcome drink a mohli ochutnat místní zákusky. Po úvodním slovu a představení celé výstavy bylo možné si koupit lístek do tomboly, která obsahovala mnoho kreseb, printů a i tři malby přímo od Simandla. Před vyhlášením výherců proběhlo i promítání krátkého filmu od Beaty Kotrášové nazvaném Jeníkův penis. Ta natáčela po dobu několika dní Simandla při tvoření jeho obrazů.

Vedle této, dle názvu obskurní, spolupráce proběhla na vernisáži i svérázná hudební performance, která byla příhodně doplněna lebkami zvířat a maskami. Spojení netradičního využití kytary, netradičních perkusivních předmětů a až mýticky znějících vokálů byla bezpochyby zajímavá. Poté přišla na řadu dražba katalogu, skicáku z Peru a pomalovaného skateového prkna. Po vyhlášení tomboly proběhla ještě pro ty nejtrpělivější i komentovaná prohlídka. Účast byla vskutku hojná, možná až lehce nad kapacity cukrárny. Přes mírně chaotičtější průběh byla ale velmi zábavná a hlavně plná života.

Samotná výstava obsahuje několik tématický různorodých částí. Od přírody, přes portréty vlastní matky, po psychadelické výjevy, na své si tedy přijdou mnozí. Obrazy zde budou viset až do 8. prosince, takže pokud budete mít cestu do Prahy, udělejte si výlet na Petřiny a podívejte se na současné živé umění.

Jan Simandl působil několik let v uskupení nazvaném Nevzdělanci, které sestávalo z neakademických malířů. Scházeli se v ateliéru Václava Kováře a společně s dalšími malíři, zejména s Adamem Windsorem, tvořili zejména skrz platformu Youtube různé projekty, například malovali naživo několik dní obraz, který konzultovali s diváky a ti se tak podíleli na jeho vytvoření. Zároveň mohli diváci vidět autentickou práci malířů a postupné budování významu a příběhu okolo obrazu. Z této spolupráce diváků a malířů nakonec vznikl nový směr, založený právě Nevzdělanci, pojmenovaný procesismus. Vedle těchto obrazů ale tvořili i různá popularizační videa, online školu skicování nebo podcast Víno a štětky, kde se debatovalo o různých tématech, nejen z oblasti malířství. 

Nejen chlebem živ je člověk, říká se občas, a zní nám to otravně. Jakkoliv ale nemusíme mít přísloví rádi, je pozpochyby, že náš kulturní život by nemusel končit u návštěvy divadla jednou za několik let. Přitom stačí mít jen trochu otevřené oči a najdeme mnoho umění na místech, kde bychom jej vůbec nehledali. Přitom se nemusí jednat o žádné elitářství, ale o živou kulturu.

 

Zobrazeno 211 krát
Naposledy upraveno: út., 12. listopad 2024 12:36
Pro psaní komentářů se přihlaste