Pavla Mrázová Nemalý podíl na vysoké kvalitě filmu má i Matt Damon, který si z filmu udělal tak trochu svojí one man show. Damon podal přesvědčující výkon, nicméně mi ve snímku trochu chyběla propracovanější psychologie jeho opuštěného astronauta Marka Watneyho.
Scott nás bez zbytečných okolků a protahů okamžitě vtáhne do filmu a z pusté marsovské krajiny nás nepustí ani na vteřinu. I přes svou délku - dvě a čtvrt hodiny - Marťan neztrácí tempo a konec je výborně vygradovaný. Záběry napjatých očí celého světa i základny NASA v americkém Houstonu samozřejmě nemohou chybět. Ano, je to klišé jak hrom, ale... bez toho by žádný sci-fi film, který se zaobírá vesmírem, astronauty a společností NASA, snad ani nemohl existovat.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že toto sci-fi by si kdekdo mohl splést s komedií. Damon totiž sází kromě brambor také jednu hlášku za druhou. Buď nadává před celým světem, prohlašuje sám sebe za vesmírného piráta, nebo si utahuje z hudebního vkusu jeho velitelky Jessicy Chastain, která si libuje v discu sedmdesátých let. Chytlavá hudba provází celý film a překvapivě ve spojení s marsovskou pustinou funguje skvěle. Nejvíc mě ale pobavila narážka na Pána prstenů, kdy jeden projekt pojmenují „Elrond“, jelikož se jedná o tajnou schůzku, na které je přítomný i Sean „Boromir“ Bean, který v Marťanovi překvapivě neumře. Je vidět, že je to opravdu sci-fi.
Ridley Scott se zkrátka vrátil ve výtečné formě. Marťan je povedený vědeckofantastický snímek, který by si žádný fanoušek tohoto žánru neměl nechat ujít.
