Veronika Wdówková 
Zákaz potratů je obecně fenomén šířící se křesťanskou církví. Přesto je sporné, jestli vychází z křesťanského náboženství. Abrahámovské církve se obecně historicky stavěly k lidskému životu tak, že začíná prvním nadechnutím. A nenarozený nebo dokonce nedovyvinutý plod do této definice nespadá, a tudíž interrupce by neměla být vnímána jako vražda. V knize Exodus je dokonce pasáž, z níž jasně vyplývá, že život matky má větší cenu než život plodu. Antipotratová hnutí to však naprosto přehlíží a vytahují si pouze pasáže, které vyhovují jejich narativu. Matka je odsunuta na druhou kolej a hlavní je pro ně život nenarozeného dítěte. V Polsku už si toto smýšlení vyžádalo životy čtyř mladých žen, i když při ohrožení života nebo zdraví ženy by od 27. ledna 2021 interrupce měla být legální.
Poslední zemřelou je 33letá Dorota Laliková, která byla 21. května tohoto roku hospitalizována v nemocnici Jana Pavla II., z důvodu předčasného odtoku plodové vody v pátém měsíci těhotenství. Ačkoli bylo jasné, že dítě se bez ní začne dusit, lékaři ubezpečovali otce Marcina o tom, že jeho potomek je v pořádku a zvolili vyčkávací taktiku. Paní Lalikové trpící nevolností a zimnicí pouze doporučili, aby si lehla s nohama ve vyvýšené poloze a tvrdili, že to umožní proud vody zpět do dělohy. To se však nestalo. Poslední kontakt Doroty s rodinou proběhl v úterý 23. května v 21:00. Následujícího rána ultrazvuk prokázal úmrtí plodu, paní Laliková byla převezena na jednotku intenzivní péče a její rodina byla dle tvrzení nemocnice informována o závažnosti jejího stavu. Její manžel ale tvrdí, že vůbec nevěděl, že je jeho žena v ohrožení života. Interrupce nakonec provedena byla, avšak v té době už byla pacientčina kůže namodralá a chladná a žena byla ve stavu hlubokého bezvědomí. V 7:16 došlo k zástavě srdce rodičky.
Smrt Doroty Lalikové, a hlavně její zbytečnost pobouřila v Polsku širokou veřejnost. Nešlo totiž o žádnou prudkou sepsi, proti které by lékaři byli bezmocní. Průběh zánětu se postupně zhoršoval v průběhu dvou a půl dne, dokud nedošlo k septickému šoku. Paní Laliková dokonce žádala, aby byla převezena do jiné nemocnice, to jí však bylo lékaři odepřeno.
Organizace Strajk kobiet, která se věnuje boji za práva nejen žen, ale také třeba transrodových lidí, v reakci na tuto událost zorganizovala demonstrace po celém Polsku. Zúčastnění skandovali heslo, „Ani jednej więcej" (Ani o jednu více), které bylo použito už na demonstracích po úmrtí 30leté Izabely v roce 2021. Bohužel po roce 2021 se přání demonstrantů nenaplnilo. O tom, jestli tomu tak bude do budoucna může rozhodnout i výsledek letošních polských voleb.
Postoj k potratům strany Právo a spravedlnost si nejspíš můžeme odvodit z prohlášení Marka Suskiho, který je zástupcem strany v dolní komoře Parlamentu Polské republiky. Toto prohlášení přišlo právě po úmrtí již zmiňované Izabely. „Ženy stále někdy během porodu umírají“. Což mu bylo vyvráceno dokonce polským lékařem Michałem Buslou, který řekl, že po čas celé jeho kariéry v oblasti medicíny nikdy nedošlo k úmrtí ženy v době porodu. Naopak předseda opoziční strany Občanská platforma Donald Tusk prohlásil, že práva žen, jejich bezpečí, ať už je to bezpečí doma, na ulici nebo v nemocnici, když se blíží chvíle porodu, jsou v nepřijatelném stavu.
Momentálně to vypadá tak, že i když oficiálním vítězem voleb je Právo a spravedlnost, Občanská platforma má větší šanci spolu s Třetí cestou a Novou levicí poskládat většinovou vládu. Ale bude vítězství Donalda Tuska také vítězstvím práva nad tlakem církve? To je momentálně sporné. Občanská platforma to sice ve svém programu slibovala, ale Třetí cesta se do toho zrovna nehrne a ve hře je i veto prezidenta Dudy.
