Nikola Podhorská Není žádným překvapením, že čtenáři nacházejí ve skandinávské literatuře zalíbení. Ať už jde o mytologii těchto zemí nebo, zejména v posledních letech, o jejich detektivky. Jedním z úspěšných autorů tohoto žánru je právě Larsson, jehož Milénium se stalo knižním bestsellerem.
První díl této trilogie bývá překládán jako Muži, kteří nenávidí ženy nebo také jako The Girl with the Dragon Tattoo. Český titul je však daleko výstižnější. Čtenář totiž opravdu sleduje osudy žen nenáviděné muži. Hluboce. A opakovaně.
Děj je situován do mrazivého švédského prostředí, střídavě Stockholmu a menšího města Hedestatu. Ve Stockholmu se příběh nejčastěji odehrává v redakci časopisu Milénium, jehož spolumajitelem je ekonomický žurnalista Mikael Blomkwist, na začátku knihy prohrávající soudní spor, jenž zdánlivě ukončuje jeho kariéru. Možná ze zoufalství přijme kuriózní práci, kterou mu nabídne stárnoucí patriarcha rodu Vangerů, mocné rodiny vlastnící obrovský švédský koncern. Mikaelovým úkolem je vyřešení záhady zmizení jeho neteře. Záhady, k níž došlo před čtyřiceti lety.
Paralelní linie popisuje život mladé ženy Lisbeth Salanderové, která pracuje jako detektiv pro soukromou detektivní firmu. Je asociální, nespolehlivá, zbavená svéprávnosti a v rukou poručníka. A i přesto je nejlepším vyšetřovatelem společnosti. Shodou okolností se dostane do života Mikaela. Od tohoto momentu čtenář nesleduje dva paralelní příběhy, ale jeden jediný.
Děj se vyvíjí střídavě v Hedestatu a Stockholmu, čtenář sleduje Mikaelovo pátrání po nezvěstné a s největší pravděpodobností zavražděné Harriet Vangerové a lapá po dechu při zjišťování nejrůznějších tajemství. „Každý má tajemství. Jde jen o to je odhalit,“ jak říká postava Lisbeth Salanderová.
Aby se člověk dostal k té podstatné části knihy, je potřeba překonat poměrně rozsáhlý úvod, který si pro čtenáře Larsson připravil. Je to backround, díky němužčtenář pochopí situaci Blomkwista, jeho pohnutky k přijetí práce v Hedestatu a malé části jeho života. Jenže… Celý úvod se zabývá ekonomickou reportáží, která jej dostala k soudu. A když někoho tato branže nezajímá, pravděpodobně bude jedním z lidí, kteří knihu odloží, protože úvod nastiňuje, že kniha se bude alespoň z padesáti procent točit kolem ekonomických afér ve fiktivních podnicích. Ale ti trpělivější zjistí, že ekonomika je jen zanedbatelným zlomkem na těchto pěti seti stranách.
Úvod je to, co trochu narušuje plynulost knihy. Je kostrbatý a nezáživný. Nic takového se však nedá říct o zbytku. Jakmile se Mikael ocitne v Hedestatu a absolvuje svůj první rozhovor s Henrikem Vangerem, je zřejmé, že i člověk v situaci, kdy je odsouzen k nepodmíněnému trestu, přestane myslet na své vlastní problémy a zcela ho pohltí problémy této pozoruhodné rodiny. Řešit nepochopitelné zmizení jedné členky je pro investigativního novináře dost možná tou nejlepší terapií.
Larsson popisuje odporné povahy příbuzných v rodině Vangerovým a čtenáři nedělá problém jednoho po druhém ze srdce nenávidět. Ze zmizení Harriet se pro něj stane (asi jako pro Blomkwista) téměř osobní problém a knihu neodloží několik hodin jen aby zjistil, jestli je nějaká šance záhadu vyřešit a jestli jsou jeho domněnky správné. Jestli se alespoň trošku přibližují k odhalení identity člověka zodpovědného za Harrietino zmizení.
Ty Blomkwistovy se příliš nepřibližovaly, dokud se k němu nepřipojila Lisbeth, s níž celé odhalení stojí a padá. Lisbeth je vykreslovaná jako zvláštní člověk, ale nelze nevidět její smysl pro morálku a slušně postavený žebříček hodnot. Jen ty prostředky, které k prosazování svých hodnot využívá, jsou přinejmenším kontroverzní.
Takže na jedné straně Larsson představil postavy, pro než nelze mít nic než čistou nenávist, na straně druhé charaktery, pro které se najde pochopení i sympatie. A nebyl by to tak dobrý román, kdyby nebyla ještě strana třetí a neexistovala šance poznat postavy, kterým lze věnovat obojí.
Odhalení v otázce Harrietina zmizení je potom vrcholným momentem celé knihy. A zdaleka nejen kvůli tomu, jaký osud ji potkal. Ale také co předcházelo. Zejména, co předcházelo. Příběh o zmizení mladé dívky může být naprostým klišé. V tomto zpracování však ani v nejmenším. Larsson dokázal vykonstruovat neuvěřitelně propletený děj, který neprokoukne ani sebevětší znalec detektivního žánru, a proto je tento titul tak opěvovaným.
Čtenář zůstane číst s otevřenou pusou. A nejen z toho důvodu, co čte, ale také proto, jak rychle se na konec románu dostal. A tak mu nezbyde než okamžitě koupit druhý díl a zhlédnout filmová zpracování. Protože kolik knih v dnešní době získá filmové zpracování nejen v zemi, odkud pocházejí, ale také v Hollywoodu a oba snímky získají nadprůměrná hodnocení?
Už tohle je možná jedním z důvodů knihu vzít do ruky. A neodložit.
foto: http://knihy.abz.cz/
