Sandra Tomášková 
Míra sňatečnosti v ČR opět roste
Na první pohled se může zdát, že žití na tzv. „psí knížku“ je v dnešní době naprosto obvyklé a časté. Po roce 2007, kdy se počet uzavřených manželství vyšplhal na 57 157, začala míra sňatečnosti klesat. Zlomovým rokem byl rok 2014, kdy uzavřelo manželství 45 575 párů (o 2 076 párů více než v roce 2013). Od té doby počet sňatků opět roste. V roce 2019 bylo uzavřeno 54 870 manželství. Dalo se tedy předpokládat, že počty sňatků dál porostou. To narušila opatření k pandemii Covid-19. „V prvních třech čtvrtletích roku 2020 bylo uzavřeno něco málo přes 38 tisíce sňatků, což je o pětinu méně, než za stejné období roku 2019, přičemž nejvýraznější propad nastal v dubnu, březnu a květnu. Útlum z jara se nepodařilo vykompenzovat ani v průběhu léta a začátku podzimu, přestože srpen a říjen byl podle předběžných údajů na sňatky bohatší než v roce 2019,“ sdělila Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Míra úpadku manželství naopak klesá
Vezmeme-li v úvahu rok 2001, kdy proběhlo 52 374 sňatků a 73 901 manželství se rozpadlo (z toho 31 586 způsobeno rozvodem) a srovnáme-li ho s rokem 2019, uvidíme, že počet zaniklých manželství stále ubývá. V roce 2019 vstoupilo do manželství 54 870 páru a 66 022 manželství zaniklo (z toho 24 141 zapříčiněna rozvodem).
Nejčastější příčinou rozvodů v roce 2018 byl rozdíl povah, názorů a zájmů manželů.
Za rok 2018 soudy ukončily 24 313 manželství, z toho 58,4 % bylo s nezletilými dětmi. Celkem se jednalo o 22 300 dětí.
Rozhodnutí o svěření nezletilého dítěte do péče
V případě rozvodu či rozchodu soud bere na vědomí, který z rodičů o dítě řádně pečoval a u kterého má dítě lepší podmínky pro zdravý a úspěšný vývoj. Také dbá na pravidelný osobní styk dítěte s druhým rodičem.
Soud bere v úvahu tři typy péče o dítě. Prvním typem je výlučná péče, kdy o dítě pečuje jeden z rodičů. Druhý z rodičů však má právo se s dítětem stýkat a to na omezenou dobu v jiném místě než je místo jeho bydliště. Druhým typem je společná péče, kdy oběma rodičům zůstává plná odpovědnost. Tato podoba je nejvíce přiblížena běžnému chodu domácnosti, na který je dítě zvyklé. Na rodiče se však klade nárok schopnosti se s druhým rodičem domluvit. Tento způsob není v praxi tak častý. Třetím typem péče je péče střídavá. Dítě je zde v péči obou rodičů a po určitém časovém úseku střídá bydliště u každého z nich. V některých případech dítě žije v jedné domácnosti a bydliště mění rodiče.
Soud ve většině případů rozhodne o svěření dítěte do péče matky. V roce 2006 se jednalo o zhruba 90 % případů. Poté klesal na 79 % na úkor péči střídavé, která se naopak zvyšovala. Případy, kdy soud rozhodne o svěření dítěte do péče otce, mírně roste. V roce 2006 se jednalo o 7 % případů, zatímco v roce 2019 šlo o 11,3 % případů. Není však známo, v jaké míře otec o svěření dítěte do péče vlastně žádá.
Výživné na dítě
Výživné je zákonem ustanovená povinnost obou rodičů zajistit dítěti základní potřeby pro život. Rodič, který dítě v péči nemá, přispívá (často jednou za měsíc) dítěti (ve většině případů jeho matce/otci) částku podle svých možností. Zprvu měl vyživovací povinnost pouze rodič, jehož dítě nedosáhlo 18 let. Dnes je tomu tak, že na výživné má právo i dítě, které je starší 18 let a stále studuje. Statistika ministerstva spravedlnosti také ukázala, že pokud na dítě přispívá matka, je částka menší, než když přispívá otec.
Ač se na první pohled zdá, že v České republice stále roste míra neúplných rodin, je tomu skutečně naopak.
V roce 2014 tvořily domácnosti z 60,3 % rodiny úplné. Tomu tak zůstalo i roku 2019. Nejvíce úplných rodin však bylo bez dětí a to 40 %. Úplné rodiny s dětmi tvořilo 35 %. Zatímco míra neúplných rodin klesla z 10,9 % na 9,1 %. Neúplné rodiny tvoří častěji ženy, což nám potvrzuje i častější svěřování dítěte do péče matce. Zajímavostí je, že například ve Švédsku je dítě svěřováno do střídavé péče velmi často, a to až v 35 % případů. Na rozdíl od České republiky kdy se svěření do střídavé péče pohybuje okolo 10 %.
