Gabriela Kokešová 
První série dobře propracovaného seriálu patří dívce jménem Gypsy Rose Blanchard, kterou de facto vězní vlastní matka. Pilotní díl začíná úvodem do děje. Nemocné dítě a milující matka, která se vzdala všeho, aby se o své nebohé nemocné dítě mohla postarat. Jenže. Již v polovině pilotního dílu lze vidět, že všechno rozhodně není tak, jak nám matka podává. Vztah matky je dcery je na první pohled zcela idylický a dokonalý, ale při bližším zkoumání se vykresluje jako toxický, v některých pasážích až bizarní a dá se říci poněkud nechutný. Celý seriál je až přeplněný prášky, které ale jsou nejdůležitější součástí děje.
Dobře vybrané obsazení
Herecké výkony jsou už v pilotním dílu excelentní. Joey King jako Gypsy je naprosto uvěřitelná, doopravdy vypadá tak, jak její seriálová matka chce, aby vypadala. Jako velmi nemocná dcera. Ve snímku zvládá vše, jak se od ní očekávalo. Je stydlivá, na první pohled velmi jednoduchá, ale zároveň vystrašená a naivní. Touží po tom získat kamarády, protože není zvyklá nějaké mít, a i přesto, že nikdy není sama, protože její matka jí věnuje veškerou pozornost, je velmi osamělá. Navíc je docela nehezká, ale i s tím dokáže 19letá herečka dobře pracovat.
Patricia Arquette je v roli Dee Dee, Gypsyny matky, naprosto skvělá. Vystupuje jako dokonalá matka, až částmi nahání strach. Snaží se vystupovat klidně a působit dobře na všechny. V jednom kuse myslí na svou dceru, jako by ona sama ani neexistovala. Arquette ve smutných scénách perfektně láme hlas, schovává se sama do sebe a její postava působí opravdu věrohodně. Ani na vteřinu nelze zapochybovat, že by Arquette nebyla Gypsyna matka. Se svou dcerou skvěle manipuluje a přesně ví, co v danou chvíli říci, aby bylo všechno tak, jak si sama přeje.
Scéna, která odráží celý charakter seriálu
Propracovaná scéna laděná do růžova dodává celému seriálu zvláštní nádech. Růžová barva celý příběh vlastně nadlehčuje a představuje právě tu naivitu, která se objevuje v chování a myšlení hlavní hrdinky. Skvěle zvolená hudba dělá příběh zajímavější a zapeklitější. V důležitých pasážích je vygradovaná a evokuje silné bušení srdce, které Gypsy v zobrazovaných situacích musí pociťovat. Časté pohledy na růžový dům, kde Blanchardovi žijí, jako by chtěly ukázat, že se každou chvíli něco přihodí.
A také ano. Celý seriál jako flashback do doby, než se stala tragédie, ke které vedla spousta dopředu předvídatelných věcí. V seriálu tedy často dochází k přeskakování do roku 2015 a do let předchozích. Ale divák nemá možnost se ztratit. Příběh je tak dobře vykreslený, že se každý orientuje již od začátku. I přesto ale v pilotním dílu dochází k řadě nepochopitelných scén a událostí, které si ale člověk s trochou důvtipu domyslí.
Příběh seriálu je drsný, a právě jeho drsnot je to, co přitahuje zvědavost, jak to celé dopadne. Tomu napomáhá i fakt, že seriál vychází ze skutečných událostí a jen málo věcí a postav je doopravdy smyšlených.
