A obojí je správně. Přerov se vedle jiných přídomků může nazývat také městem jazzových festivalů. Jejich historie se zde začala psát před padesáti lety, a čím více se jazzové festivaly vtiskují do přerovské tradice a čím větší a zářivější hvězdy se publiku představují, tím těžší je k tomu všemu dodat něco objevného. Za půlstoletí své existence prošel festival několika výraznými změnami, několikrát změnil svůj název a z původní soutěže se stala přehlídka toho nejlepšího, co domácí i zahraniční jazz nabízí.
Jedním ze zakladatelů jazzového festivalu v Přerově byl Rudolf Neuls sr., který byl aktivním hudebníkem a pravidelně jezdil jako porotce na různé Soutěže tvořivosti mládeže. Právě na těchto soutěžích se zrodila myšlenka uspořádání jazzového festivalu. Neuls jako aktivní muzikant těžce nesl, když poroty na soutěžích lépe hodnotily vystoupení kapel, v jejichž projevu se objevily prvky jazzové tvořivosti. Své vyjádření k začátkům festivalu poskytl i pro publikaci vydanou ke čtyřicátému výročí festivalu: „Na ústředním kole se soutěžilo v oboru moderní taneční muziky, ale jak někdo jenom trochu zabrousil do jazzu, hned měl body navíc. Já jsem byl celý život jazzman, ale taneční muziku jsem dělal taky a říkal jsem si, že i ta musí mít svoji úroveň. Tehdy jsem chodil na poradní sbory na Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti, a když na ústředním kole v Pardubicích vyhrál Sochorův big band z Ostravy všechno, co se dalo, řekl jsem na zasedání poradního sboru, že se na to zase vykašlali a že my uděláme v Přerově jazzový festival.“
A jak řekl, tak se stalo a ve dnech 3. až 5. června 1966 se v Přerově konal první Československý amatérský jazzový festival (ČAJF). Jeho nesporný úspěch dodal přerovským pořadatelům sebevědomí a hlavně chuť pustit se do příprav dalšího ročníku. Již po třech letech se uvádělo, že festival zapustil své kořeny a je napevno spjat s Přerovem. O jeho rostoucí popularitě mezi diváky i hudebníky nebylo pochyb, z dobových záznamů je patrné, že nad jazzovým festivalem slunce nezapadalo – ráno svítilo posledním vytrvalým návštěvníkům jam sessions na cestě do hotelu, aby je za dvě nebo tři hodiny vytáhlo zpět do přerovských ulic. “Ty jam sessions byly taková setkání muzikantů, zkrátka kdo měl po skončení koncertu chuť pokračovat, tak pokračoval, tak to třeba dodnes dělá Stivín, že vezme píšťalku a začne hvízdat. O jammy byl mezi lidmi obrovský zájem a musely se na ně začít prodávat vstupenky. Tenkrát vstupenka stála asi 10 nebo 12 korun“, vzpomíná Rudolf Neuls mladší.
„Muzikanti to jsou neřízené střely, a když se to zkombinuje s pitím a ženskýma, tak to je vždycky hrůza“
Jednou z osob, která je neodmyslitelně spjata s přerovským jazzovým festivalem je Aleš Benda, který se již v roce 1968 stal jeho pravidelným návštěvníkem a později i porotcem a moderátorem. Pravidelní návštěvníci přerovských festivalů si už dávno oblíbili jeho zasvěcené průvodní slovo i komentáře, které jsou decentní i vtipné. „Přerov jsem dlouho vnímal jako železniční uzel, ve kterém při mých cestách mezi Ostravou a Prahou měnili lokomotivu. Potom ale přišel ČAJF a při jeho pravidelných návštěvách jsem poznal nejen muzikantské trio Vladimír Čech, Břetislav Kramář a Rudolf Neuls, ale spoustu dalších známých a přátel. Do Přerova jezdím pravidelně od roku 1968, ale přesto nemám tolik troufalosti, abych se prohlásil za Přerováka. Ale to, že se tady cítím jako doma, snad přiznat mohu“, říká Aleš Benda.
Festival se jen pár let po svém založení stal velmi oblíbenou a vyhledávanou kulturní akcí. S rostoucí popularitou festivalu se snižovala trpělivost KSČ. Kritice, která se na jazz a pořadatele ČAJFu sesypala, už nestačil čelit ani Rudolf Neuls sr., kterému se všechny předchozí ataky podařilo odvrátit. „Bohužel skončil devátý ročník, vyměnil se ředitel Okresního kulturního střediska a v podstatě skončil festival. Nový ředitel nejspíš nebyl ochoten odolávat tlaku Okresního výboru KSČ, protože ty tlaky byly poměrně velké. Sám otec s tím měl problémy, byl několikrát u výslechu. Protože, co si budeme povídat, muzikanti to jsou neřízené střely, a když se to zkombinuje s pitím a ženskýma, tak to je vždycky hrůza“, dodává Rudolf Neuls. Poté, co v sále Městského domu dozněl poslední koncert devátého ročníku, bylo rozhodnuto, že individua v podivném oblečení, razící heslo ženy, víno a jazz, do Přerova nepatří. Desátý ročník festivalu se konal v Kroměříži a následující rok byly snahy o pokračování festivalu v Praze. Pokus o udržení ČAJFu při životě byl sice sympatický, nicméně ceny za pronájmy, ubytování a další nezbytné náklady byly z pohledu několikaleté perspektivy příliš vysoké. Zdálo se, že zlatému věku ČAJFu nadobro odzvonilo.
Netrvalo dlouho a počátkem 80. let bylo pracovníkům Osvětové besedy naznačeno, že by strana neměla námitky, proti pokusu o obnovení jazzového festivalu. A tak po zkušebních Přerovských jazzových dnech z roku 1981 byl 30. září 1983 uspořádán jednodenní Jazzový festival Přerov s mezinárodní účastí, který si opět získal sympatie okolí. Povzbuzeni úspěchem obnovení festivalu začali pořadatelé při osobních jednáních se členy výboru České jazzové společnosti usilovat o obnovení ČAJFu. Přitom ale zjistili, že přerovská iniciativa přišla v době, kdy už byly naplno rozjeté přípravy Československého jazzového festivalu v Karlových Varech. Zklamaní přerovští organizátoři se tak museli smířit se skutečností, že západočeskému lázeňskému městu spadl do klína festival, který měl původně patřit jim.
„Atmosféru prvních ročníků v Přerově se nepodařilo vytvořit ani v jednom z dalších měst“
I když se nepodařilo dosáhnout obnovení ČAJFu v Přerově, jazzový festival si opět ve městě začal získávat své právoplatné místo. Konkrétně 26. září 1985 se zahájením prvního Přerovského jazzového festivalu s mezinárodní účastí začala psát kapitola novodobé přerovské jazzové historie. Z obnovení tradice festivalu měli radost představitelé města, umělci, všichni jazzoví fanoušci, ale nejupřímnější radost se skrývala v srdcích pamětníků původních ČAJFů v čele s Rudolfem Neulsem sr., Vladimírem Čechem a Břetislavem Kramářem. Všichni příslušníci přerovské jazzové komunity toužili navázat po jedenáctileté přestávce na tradici z let 1966 – 1974. Hudební publicista a jazzový hudebník Stanislav Titzl tenkrát při obnovení festivalu pronesl: „Když festivalovou štafetu převzala před jedenácti lety Kroměříž, Praha a Karlovy Vary, bez nadsázky musím přiznat, že atmosféru oněch prvních ročníků v Přerově se nepodařilo vytvořit ani v jednom z těchto míst“.
Pod názvem Přerovský jazzový festival s mezinárodní účastí se uskutečnilo celkem jedenáct ročníků, ten poslední v roce 1995. V následujícím roce došlo nejen ke změně názvu, ale také ke změnám ve struktuře festivalu. Po deseti karlovarských ročnících Československého jazzového festivalu následovaly dva nepříliš vydařené ročníky v Olomouci a vedení České jazzové společnosti si začalo pokládat otázku, kam festival umístit. Všem zúčastněným se nejvíce zalíbila možnost vrátit festival tam, kde vznikl. Ve dnech 19. - 21. září 1996 byl v Přerově uspořádán Československý jazzový festival, který měl před názvem třináctku. Pravidelní návštěvníci si ovšem v číslování udělali jasno a zaznamenali, že jde sice o třináctý Československý jazzový festival, ale celkově se v tomto roce oslavilo třicet let od založení tradice jazzových festivalů v Přerově. Že jazz v tomto městě znamená opravdu hodně, bylo patrné i v roce 1997, kdy se v létě rozlila řeka Bečva ze svého koryta. Nikdo by tenkrát nemohl vyčítat, že po tak ničivé povodni dojde k redukci či vynechání jazzového festivalu. Přesto se pár týdnů po intenzivním úklidu stal doslova zázrak a festival se konal koncem září v nezkrácené podobě. Pod názvem, který festival získal v roce 1996, funguje dodnes.
„Chceme, aby se festival líbil především návštěvníkům a v sále nezůstala jediná prázdná židle“
Od roku 1966 do roku 2016 se podoba jazzového festivalu v Přerově značně proměnila. Z původní soutěže, ve které za tři dny vystoupilo víc než dvacet kapel, se stala nesoutěžní přehlídka české, slovenské a zahraniční jazzové elity. A protože pořadatelé chtějí poskytnout posluchačům za jejich peníze pořádný příděl muziky v odpovídající kvalitě, nezbývá nic jiného, než vytvořit vystupujícím dostatečný prostor. V posledních letech proto během koncertů dostávají za večer příležitost dvě až tři kapely. „Jsem rád, že lidé na koncerty stále chodí a těší mě i zájem mladých lidí, který se v posledních letech zvyšuje. Vloni to bylo viditelné na první pohled, ale to bylo především způsobeno vystoupením kapely Snarky Puppy. Byl o ně eminentní zájem, jejich koncert byl vyprodaný týdny dopředu. Hráli ve Varšavě, pak přijeli k nám a další den odjížděli do Bratislavy a já jsem rád, že dali přednost Přerovu před Prahou“, uvedl současný ředitel festivalu Rudolf Neuls.
Vzniká také řada doprovodných akcí v průběhu celého roku, především pak jarní prolog festivalu, který vznikl v roce 2009 jako vzpomínka na zakladatele festivalu. V roce 2011 získal prolog název Matějská jazzová pouť na počest Rudolfa Neulse sr., kterému se v hudebních kruzích říkalo Matěj, a který byl nejen zakladatelem, ale i duší celého festivalu. Jarní prolog bývá pouze jednodenní, ovšem na letošní rok přichystali organizátoři speciální akci. Důvody jsou hned dva – 760. výročí povýšení Přerova na královské město a padesáté narozeniny tradičního festivalu. Matějská jazzová pouť se uskuteční 30. dubna, v den, kdy se slaví Mezinárodní den jazzu a hrát se bude již od rána na náměstí. „Chtěli bychom, aby byl program celodenní a měli z něj radost i ti nejmenší návštěvníci. Pro děti zajistíme na náměstí kolotoče, cukrovou vatu a kulturní program i na dopoledne s tím, že by se odpoledne hrálo na venkovním pódiu a večer by se hudba přenesla do velkého sálu Městského domu“, přiblížil Rudolf Neuls.
V letošním roce získal festival i výraznou finanční podporu od Olomouckého kraje na následující tři roky, což si organizátoři velmi pochvalují. Které konkrétní hudebníky mají v plánu pozvat do Přerova v říjnu v rámci jubilejního festivalu, však zatím prozradit nechtějí. „Program máme hotový už delší dobu, ale už nám stihl jeden z interpretů vypadnout, tak jsme za něj museli hledat náhradu. Proto bychom nechtěli nic zveřejňovat, dokud to nebude stoprocentně jisté. Rád bych, aby jubilejní festival proběhl tak, jak si ho představujeme. Aby se líbil především návštěvníkům a v sále nezůstala jediná prázdná židle“, uvedl Aleš Benda. Jisté je tedy zatím pouze to, že festival proběhne od 20. do 22. října 2016 a oslaví nejen padesát let od vzniku tradice jazzových festivalů v Přerově, ale také Kristova léta Československého jazzového festivalu, neboť letos se koná jeho 33. ročník.
