Petr Herbrych 
Zrod politických stran nejen v českých zemích můžeme sledovat od revolučního roku 1848. V té době vznikaly politické subjekty různého druhu – podporující monarchii, uskupení na podporu pracujících, radikální hnutí či strany křesťanské. Poslední zmíněné mají po celé Evropě dlouholetou tradici. Již v roce 1891 vydal papež Lev XIII. (1878-1903) encykliku Rerum novarum, která vyzývala křesťany napříč evropskými národy, aby se začali více politicky angažovat. V českých zemích na tento popud vzniklo mnoho křesťanských partají. V Čechách a na Moravě katolicko-národní a křesťansko-sociální.
Až po první světové válce došlo k jejich sjednocení, a to pod Československou stranu lidovou, jejímž předsedou se na dlouhá léta stal kněz Jan Šrámek, pozdější dlouholetý člen prvorepublikového vládního kabinetu a předseda československé exilové vlády v Londýně. Během poválečného období se lidovci stali členy Národní fronty a po volbách roku 1992 se strana přejmenovala na Křesťanskou a demokratickou unii – Československou stranu lidovou, jak ji známe dnes.
V současné době je proevropsky orientovanou stranou kladoucí důraz hlavně na podporu rodin, vzdělávání a drobných podnikatelů. Zárověň mají lidovci i lehce zelený nádech, jelikož jednou z jejich priorit je péče o krajinu a životní prostředí. Důležité jsou pro KDU-ČSL křesťanské hodnoty, od kterých se mimo jiné jejich politika odvíjí. Například ochrana života od jeho početí až do úplného konce či důraz na tradiční rodinu.
Věřící obyvatelstvo v České republice
Pozn: Níže sledujeme všechny věřící dohromady jako širokou skupinu, nehledě na to, zda se hlásí například k římskokatolické, husitské, českobratrské či pravoslavné církvi.
Součástí sčítání lidu byla náboženská víra od roku 1921 až do roku 1950, jelikož v roce 1954 přijala vláda usnesení o zrušení evidence náboženského vyznání. Kolonku náboženství tak mohli občané České republiky vyplnit až po sametové revoluci, a to při sčítání v roce 1991. V tomto roce bylo v naší vlasti registrováno devatenáct církví, o dvacet let později již dvaatřicet. V porovnání let 1991 a 2011 lze sledovat značný úbytek věřících obyvatel. Zatímco při sčítání v jednadevadesátém bylo 43,9 % obyvatelstva naší vlasti věřících, v roce 2011 již jen 20,8 %. V tomto roce žilo v České republice 10 436 560 obyvatel, z nichž 2 168 952 bylo věřících.
Co se jednotlivých krajů týče, tak za ty s nejvíce věřícími můžeme označit prakticky všechny moravské a slezské. Zde se podíl věřících pohybuje nad 20 % obyvatelstva. Pouze v jednom kraji je věřících více než třetina tamějších obyvatel, a to ve Zlínském, kde se k víře přihlásilo z 579 944 obyvatel 214 825, tedy rovných 37 %. V Čechách je největší podíl věřících na jihu (20,8 %), avšak v dalších českých krajích se religiozita nepohybuje ve vysokých procentech. Nejhůře je na tom kraj Ústecký, ve kterém žije pouhých 10 % věřících. Níže se blíže zaměříme na oblasti s nižším a vyšším podílem věřících v naší republice.
Nejnižší podíl religiozity sledujeme hlavně v Ústeckém kraji a v některých okresech středních Čech a krajů Plzeňského, Karlovarského a Libereckého. Důvodů nízkého podílu věřícího obyvatelstva může být v těchto oblastech z historického hlediska mnoho. Například se jedná o oblasti Sudet, kde po druhé světové válce došlo k odsunu Němců a do jejich domovů se nastěhovalo obyvatelstvo nové, či se pohybujeme v průmyslových krajích, kam v minulém století přicházeli noví lidé za prací.
Okresem s nejnižší religiozitou v naší republice je Mostecko, kde při sčítání uvedlo víru pouhých 8,6 % zdejšího obyvatelstva. Celkově ve všech okresech Ústeckého kraje se podíl věřících pohybuje kolem 10 %. Mimo severozápad republiky lze nízkou religiozitu pozorovat u okresů Rakovník a Česká Lípa, pohybující se okolo 9,8 %.
Naopak vysoký podíl věřících lze očekávat v okolí velkých poutních míst. Tím největším v naší republice je bezesporu Velehrad na Uherskohradišťsku. Právě v tomto okrese se při sčítání roku 2011 přihlásilo k víře 45,9 % obyvatel, což je nejvíce z celé republiky. Ze Zlínského kraje to jsou dále okresy Vsetín, Zlín a Kroměříž, kde je věřících přes tři desítky procent tamějšího obyvatelstva.
Druhým regionem s vysokým podílem věřících je Vysočina, ačkoliv se mezi nejvíce věřící okresy řadí z tohoto kraje pouze Žďársko a Třebíčsko. Na Žďársku, spjatém s poutním kostelem svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, se k víře přihlásilo přes 38 % obyvatelstva. Na Třebíčsku, kde se religiozita přehoupla lehce přes 30 % obyvatel, můžeme vysoký počet věřících sledovat již dlouhá léta, což také v 50. letech vedlo k politickým procesům s knězi, sedláky a věřícími obyvateli v souvislosti s případem Babice.
Na jižní Moravě se k okresům s nejvíce věřícími řadí Hodonín, Blansko, Břeclav a Brno-venkov. Nejvyššího počtu z těchto okresů dosáhl Hodonín s 38,5 % věřících, a jedná se tak o okres s druhou nejvyšší religiozitou v republice.
Na Moravskoslezsku se nejvíce věřících soustřeďuje do okresů Opava a Frýdek-Místek, i zde je věřící zhruba třetina obyvatelstva. Značnou část věřícího obyvatelstva můžeme sledovat po celé jihovýchodní Moravě. Přesněji tedy v Jihomoravském a Zlínském kraji, v jihovýchodní oblasti Vysočiny a v částech krajů Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského.
Volby, KDU-ČSL a věřící
Každá politická strana u nás si nese nějaké označení, nálepku. Občanská demokratická strana je brána jako strana pro bohaté podnikatele, TOP 09 bývá nazývána stranou pražských kavárníků, a právě strana lidová je často svými kritiky označována jako strana pánbíčkářů. Je tomu ale skutečně tak, že KDU-ČSL slaví úspěchy v oblastech s vyšší religiozitou?
Volby do Poslanecké sněmovny
Po sněmovních volbách roku 2010 se lidovci ocitli se 4,4 % hlasů před branami Poslanecké sněmovny. Zde je velmi pravděpodobné, že se vznikem nové strany TOP 09 se do ní společně s některými lidoveckými politiky přesunuly i voličské hlasy. V roce 2006 totiž volilo KDU-ČSL 386 706 občanů ČR, což znamenalo 7,22 %. O čtyři roky později o více než sto padesát tisíc občanů méně, přesněji strana obdržela 229 717 hlasů. Nové uskupení TOP 09 získalo společně se Starosty ve volbách v roce 2010 hlasů 873 833, tedy 16,70 % z celkového počtu. Do dolní komory Parlamentu se však po třech letech vrátila KDU-ČSL zpět, jako první strana v historii.
Při pohledu na složení poslaneckého klubu KDU-ČSL v období 2013-2017 a 2017-2021 můžeme vypozorovat absenci poslanců z kraje Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého a Libereckého. Tedy z těch, kde je v České republice nejméně věřících. Zato moravské krajské organizace měly a mají své zastoupení. Volební výsledek 6,78 % a 336 970 obdržených hlasů vyneslo v roce 2013 lidovcům čtrnáct mandátů. Tři mandáty připadly Jihomoravanům, po dvou mandátech brala zlínská a moravskoslezská organizce a jednoho poslance měl pak Kraj Vysočina, Olomoucký, Pardubický, Královehradecký, Jihočeský a Středočeský kraj. O čtyři roky později získali křesťanští demokraté 293 643 hlasů a s 5,8 % získali jedenáct křesel. Oproti předchozímu období ubyl mandát ze Středočeského kraje a snížil se i počet poslanců z Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. V současné době má pouze krajská organizace z Brna na půdě Poslanecké sněmovny dva lidovecké zástupce.
Při dvou posledních sněmovních volbách měli lidovci největší podporu právě zde. Při volbách 2013 tady obdrželi 58 928 hlasů, což jim vyneslo poslanecký mandát pro Jiřího Miholu, Jaroslava Klašku a Josefa Uhlíka. O čtyři roky později získali o šest tisíc hlasů méně a počet křesel se snížil na dvě, poslanci se stali Jiří Mihola a Stanislav Juránek. Poměrně vysokou podporu můžeme vysledovat i ve Zlínském, Moravskoslezském, Olomouckém kraji a na Vysočině. První dva zmíněné regiony se staly společně s jižní Moravou jedinými, kde KDU-ČSL získala v roce 2013 více než jeden mandát.
Naopak ani v jednom případě se KDU-ČSL nepodařilo překročit pětiprocentní hranici na severozápadě Čech, kde se výsledky pohybují v rozmezí od dvou do čtyř procent. Nejméně tomu bylo při volbách v roce 2017 v Ústeckém kraji, kde lidovci získali 6 127 hlasů, což je pouhých 1,80 % tamějších voličů.
Dá se říct, že lidovci mají své tradiční voliče, jelikož výsledky z let 2013 a 2017 dělí necelé procento a zhruba čtyřicet tisíc hlasů. To jiné strany zažily značnější úbytek. Například sociální demokraté ztratili přes šest set tisíc hlasů a z dvaceti procent klesli na sedm či TOP 09 ubylo přes tři sta tisíc hlasů a s 5,31 % jen těsně proklouzla do Poslanecké sněmovny.
Volby do Senátu
Vysokou podporu a značné množství senátorů měli a mají lidovci z oblastí, které byly výše uvedeny jako ty s nejvyšší religiozitou, a to převážně v těch moravských. V současném senátorském klubu KDU-ČSL je z těchto regionů 10 senátorů, výjimky tvoří Renata Chmelová z Prahy 10 a Miluše Horská z Pardubic, ty ovšem nejsou členky KDU-ČSL a do Senátu kandidovaly v rámci koalic více stran.
Většina současných i minulých lidoveckých senátorů ale pochází z oblastí s vyšší religiozitou. Kupříkladu ve volebním obvodě Uherské Hradiště se od prvních senátních voleb vždy dostal kandidát KDU-ČSL do druhého kola a třikrát se dokonce radoval z celkového triumfu. V roce 1996 Jaroslav Petřík, o šest let později Josef Vaculík a nyní při posledních volbách Josef Bazala. Podobné to je i na Hodonínsku, za které je od roku 2014 senátorkou Anna Hubáčková, nestranička kandidující pod hlavičkou KDU-ČSL. Dalšími lidoveckými senátory za Hodonínsko byli Jan Benda a Josef Kaňa.
Při posledních dvou senátních volbách se také mapa Žďárska obarvila nažluto. Po dvanáctileté absenci lidoveckého senátora ze Žďárska slavil v roce 2014 vítězství František Bradáč, který však svůj mandát neobhajoval. Místo něj tak kandidoval místostarosta Žďáru Josef Klement, který ve druhém kole porazil o více než tři tisíce hlasů místopředsedu ČSSD Michala Šmardu.
Vsetínský volební obvod již od roku 2006 patří Jiřímu Čunkovi, který zde v klidu poráží své soupeře. Při posledních senátních volbách v roce 2018 obdržel 51,59 % hlasů a mandát obhájil již v prvním kole. Lidovci z Frýdku-Místku se svého senátora dočkali v roce 2014, kdy jím byl zvolen bývalý poslanec Jiří Carbol. Jeho mandát se mu ale nepodařilo obhájit, když při minulých volbách skončil na druhém místě za kandidátkou STAN.
Okres Zlín se při senátních volbách dělí na dva obvody, ze severního obvodu číslo 78 lidovci ještě senátora neměli, v jižním obvodě číslo 80 se jim ale daří o něco lépe. Druhým volebním obdobím vykonává funkci senátora Patrik Kunčar. Z Blanska a Kroměříže pochází dvě současné senátorky Jaromíra Vítková a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. I v minulosti měli lidovci senátora z těchto okrsků.
Třebíčští senátoři pocházeli z různých politických stran, ať už z ODS, ČSSD, KDU-ČSL či aktuálně ze STAN. Za KDU-ČSL jím byl na konci 90. let bývalý starosta a současný místostarosta Třebíče Pavel Janata.
Okres Brno-venkov se dělí do tří volebních obvodů – Blansko, Vyškov a Brno-město. Ve Vyškově měli lidovci senátora hned v roce 1996, ovšem následující volby se vždy umístili na druhém místě. Naposledy architekt a bývalý poslanec Jaroslav Klaška, který ve druhém kole prohrál o pouhých sedmadvacet hlasů proti kandidátu STAN Karlu Zitterbartovi. Volební obvod Brno-město patří od samého začátku zástupcům ODS či ČSSD.
Jediné výjimky tvoří Opava a Břeclav Ačkoliv se jedná o okresy s největším podílem věřících v České republice, lidovci z nich za dvaadvacet let neměli senátora. Dalšími aktuálními senátory mimo výše uvedené oblasti s nejvyšším podílem věřících jsou Lumír Kantor, Jitka Seitlová a Petr Šilar. První dva jmenování pochází z Olomouckého kraje, tedy z oblasti, která je na přiložené mapce díky vyšší religiozitě také zbarvena do oranžova. Senátor Petr Šilar, člen církve Českobratrské evangelické a její býval presbyter, reprezentuje volební obvod Ústí nad Orlicí.
Volby do krajských zastupitelstev
Na komunální a krajské úrovni jsou lidovci jednou z nejsilnějších stran. Po komunálních volbách v roce 2018 je po celé republice 3 633 zastupitelů navržených KDU-ČSL, což je nejvíc ze všech parlamentních stran. Po loňských krajských volbách si sice KDU-ČSL pohoršila v počtu zastupitelů, když z 61 klesla na 53, zato ale oproti předchozím čtyřem rokům jsou ve více krajských vedeních. Za zmínku také stojí to, že od roku 2000, kdy došlo k reformě krajů, usedlo na post hejtmana sedm politiků z řad KDU-ČSL.
V Pardubickém kraji dvakrát zastával funkci hejtmana Roman Línek (2000-2004, 2007-2008) na Vysočině František Dohnal (2000-2004), Jan Březina (2000-2004) v Olomouckém kraji, František Slavík (2000-2004) a Jiří Čunek (2016-2020) ve Zlínském kraji a v kraji Jihomoravském dvě volební období nynější poslanec Stanislav Juránek (2000-2008) a od roku 2020 Jan Grolich. Už z uvedených jmen a krajů lze vypozorovat, že lidovci získali hejtmanské křeslo v krajích s vyšším podílem věřících a převážně v krajích moravských. Podívejme se ale na výsledky tří posledních krajských voleb podrobněji.
Stabilně dobrou pozici, co se týče počtu hlasů a mandátů, mají lidovci v moravských krajích. V nich také, kromě Olomouckého, šla KDU-ČSL do posledních tří voleb jako samostatný subjekt. Na Hané byli lidovci v letech 2012 a 2016 součástí kandidátky Spojenci pro Olomoucký kraj, kterou navíc tvořila Strana zelených s místními nezávislými starosty a volební zisky tohoto uskupení se pohybovaly okolo 11 %. Při minulých volbách se ke Spojencům připojila TOP 09 a lze sledovat narůst o zhruba 7 %. Pod vedením předsedy lidovců Mariana Jurečky se Spojenci po povolebních vyjednáváních dohodli na koalici s Piráty a Starosty a s ODS.
Kraje Vysočina, Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský již v minulých volbách, a to nejen v těch krajských, ukázaly že s voličskou podporou zde lidovci mohou počítat. Ve zde uvedených oblastech má KDU-ČSL podporu dlouhá léta a jak lze vidět, hlasy se tu během osmi let zásadně neliší.
Nárůst voličů lze nejvíce sledovat v Moravskoslezském kraji, kde od roku 2012 registrují téměř o tři tisíce hlasů více. Během posledních dvou voleb vedl lidoveckou kandidátku ředitel Charity Lukáš Curylo a nyní, už druhé volební období, je KDU-ČSL součástí krajské koalice s ANO, ODS a ČSSD. Na jižní Moravě obdrželi lidovci v roce 2012 přes padesát devět tisíc hlasů a se 17,03 % obsadili v krajském zastupitelstvu čtrnáct křesel. Ve dvou následujících volbách podpora oproti roku 2012 mírně klesla, o čtyři a necelé tři tisíce hlasů, což v obou volebních obdobích znamenalo jedenáct mandátů. Nicméně při letošních volbách vsadili v Jihomoravském kraji lidovci na mládí a lídrem kandidátky se stal Jan Grolich, starosta Velatic, který dosáhl až na hejtmanský post.
Nejstabilnější volební výsledky při krajských volbách má KDU-ČSL na Vysočině. Zde se jejich volební zisky pohybují okolo dvaceti tisíc hlasů, tedy 12 % z celkového počtu. Po volbách 2020 se lidovci na Vysočině, jejichž lídrem byl poslanec Vít Kaňkovský, dostali do krajské rady.
Ve volbách 2016 zaznamenali zlínští lidovci největší podporu, když jim hlas hodilo 41 798 voličů, s 22,97 % se stali vítězem voleb a senátor a vsetínský starosta Jiří Čunek usedl do hejtmanského křesla. Letošní volby ve Zlínském kraji se točily hlavně kolem stavby nové nemocnice a po sečtení hlasů se KDU-ČSL umístila na druhém místě, necelé procento za vítězným hnutím ANO. Lidovci tak dosáhli podobného výsledku jako před osmi lety, v obou případech získali okolo třiceti pěti tisíc hlasů, tedy přes 18 %.
Zato regiony pro KDU-ČSL zapovězené jsou opět ty severozápadní. V Plzeňském kraji se výsledky lidovců při minulých volbách pohybovaly těsně pod pětiprocentní hranicí. Výjimkou byl rok 2016, kdy se ziskem 5,11 % do tamějšího zastupitelstva proklouzli a získali dva mandáty.
Už při loňských volbách do krajských zastupitelstev se začala rodit spolupráce mezi ODS a KDU-ČSL, došlo k ní například v krajích Karlovarském a Ústeckém. V prvním zmíněném šly dva subjekty do voleb jako koalice a díky tomuto spojení získala KDU-ČSL dva mandáty. Před čtyřmi lety podporovali lidovci kandidátku Starostů a nezávislých a po volbách se díky tomu mohli těšit z jednoho mandátu. Do voleb v Ústeckém kraji šla kandidátka občanských demokratů s podporou lidovců, kteří tak po volbách získali jeden mandát. I v minulosti zde členové KDU-ČSL byli součástí společné kandidátky více subjektů, ovšem místo v krajském zastupitelstvu jim to nepřineslo.
Do Krajského úřadu v Liberci se lidovci ani v koalicích po posledních třech volbách nedostali, neboť se nedokázali přehoupnout přes pět procent hlasů. Ve středních Čechách šla strana lidová v letech 2012 a 2016 samostatně, ovšem v obou případech získala pouze přes tři procenta. Letošní krajské volby tak lidovci kandidovali pod hlavičkou vítězných Starostů a nezávislých, a díky tomu se do středočeského zastupitelstva dostali dva členové KDU-ČSL.
Relativně podobné výsledky mají lidovci pardubičtí, královehradečtí a jihočeští. Tyto kraje lze zařadit jako stupeň mezi ne příliš přívětivými Čechy a úspěšnou Moravou. Ovšem zde v minulých volbách nekandidovala samotná kandidátka KDU-ČSL, ale v koalici s dalšími subjekty. Ve volbách v roce 2012, 2016 a 2020 šli lidovci v Královehradeckém a Pardubickém kraji jako vedoucí uskupení Koalice pro Královehradecký kraj a Koalice pro Pardubický kraj, v nichž společně s nimi byli například královehradecká Volba pro město, Nestraníci či SNK Evropští demokraté. U Královehradeckého a Pardubického kraje lze u posledních dvou voleb vysledovat podobnou podporu, jelikož zisky se liší o necelou tisícovku hlasů. V obou případech mají aktuálně lidovci své zástupce v krajských radách.
V jižních Čechách až tento rok lidovci nekandidovali samostatně, ale spojili síly s jihočeskou TOP 09. Spojení se odrazilo na volebním výsledku, kdy oproti dvěma předchozím volbám, ve kterých se samostatná kandidátka KDU-ČSL pohybovala okolo 6,5 % s dvanácti tisíci hlasy, obdržela nyní o více než osm tisíc hlasů víc, což znamenalo 10,45 %. A nově také jihočeská KDU-ČSL nahlédne do vedení kraje, a to díky koalici s ODS, ČSSD a Jihočechy.
Závěr
V naší zemi je tomu skutečně tak, že lidovci slaví úspěch hlavně v oblastech s vysokou religiozitou. Stabilní a dobrou podporu má KDU-ČSL po celé Moravě a z českých krajů v Královehradeckém a Pardubickém kraji. Právě z těchto krajů, plus ještě z jižních Čech a Prahy, je tvořen současný poslanecký klub KDU-ČSL. Úspěchy zde slaví také ve volbách krajských a senátních.
Z uvedených poznatků lze predikovat, že pokud voliči ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zůstanou svým stranám věrní i při sněmovních volbách 2021, do kterých tři zmíněné subjekty půjdou ve společné koalici s názvem SPOLU, má tato kandidátka šanci na úspěch. Lidovci společnému uskupení dodají potřebné hlasy z jejich moravských bašt, jakými jsou Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský kraj. Zato občanští demokraté a TOP 09 mohou přispět voličskou základnu z velkých měst a českých severozápadních krajů, kde dlouhodobě lidovci tak vysoká čísla nemají. Logické je tedy rozdělení lídrů do poslanecké sněmovny, na kterém se vedení stran navzájem dohodla. Každá strana bude mít jedničku v kraji, odkud pochází jejich předseda a lidovci pak také budou mít lídra na Vysočině a ve Zlínském kraji, tedy dva kraje s nejvyšší religiozitou a s největší podporou KDU-ČSL.
