Nikola Suchová 
Zájem diváků o tento snímek byl obrovský, což nebylo žádným překvapením. Film letošního roku, který všichni netrpělivě očekávali, si pod režisérskou taktovku vzal Bryan Singer a scénáristi Justin Haythe a Anthony McCarten. Stěžejní složkou filmu o tak populární kapele je samozřejmě soundtrack. S tím si tedy režisér opravdu nemusel dělat vrásky. Postarala se o něj kapela sama už před cca čtyřiceti lety. A ani si je nedělal. Vybral hity, které všichni znají, na druhou stranu někteří diváci nazvali výběr skladeb do filmu „ohranými hity“. Ovšem kdyby ve filmu byly jiné písně, jsem si jistá, že by se našlo mnohem víc nespokojených diváků, kteří by se právě těch „ohraných hitů“ dožadovali.
Na detailech záleží
Co se týče propracovanosti postav filmu, ani v této části tvůrci nic nenechali náhodě. Podobnost herců stavěli spíše na jejich povaze a „duši“, na schopnosti herců daný charakter co nejlépe znázornit. Nejlépe propracovaná byla samozřejmě postava samotného Freddieho Mercuryho, kterého ztvárnil herec Rami Malek. Osvojil si jeho chůzi, pohyby, show na jevišti, grimasy, gesta i jiskru, kterou si podmanil publikum hned od prvního okamžiku. Zároveň precizně znázorňuje jeho aroganci, zápal, energičnost, ale i zranitelnost, dětinskost a citlivost.
Podobně další členové kapely – Brian May (Gwillym Lee), Roger Taylor (Ben Hardy) i John Deacon (Joseph Mazzello) byli vykreslení ve své hvězdné, ovšem oproti Freddiemu, stále dost umírněné povaze. U některých recenzí na internetu můžete najít také narážku na nedostatečné vyobrazení Freddieho homosexuality. Dle mého názoru je zde ale zobrazená naprosto výborně, lehce, nevulgárně. Nestrhává divákovu pozornost pouze k tomuto tématu, ačkoli se ho samozřejmě z velké části týká. Počínaje Mercuryho nejistotou ohledně své sexuality, přes jeden polibek na plátně až po zjištění, že po nespočtu milenců, které měl, se nakazil virem HIV.
Opravdu víte, jak to bylo?
Samotná zápletka filmu asi nebude pro nikoho překvapením. Přináší již známé informace, ovšem v úplně novém kabátu. Ačkoliv je ale film drama, nikoli dokument, v tomto ohledu nemá možnost přinést žádnou dechberoucí novinku. Vypráví příběh kapely standartním způsobem, okořeněný jen věcmi ne tolik známými, jako jsou první desky, podepsané smlouvy, hádky a rozkoly. Stále ale při jejich vyprávění neztrácí svižnost ani vtip.
Mladý muž, který se přidá ke kapele a společně stoupají po žebříku popularity tak vysoko, že si mohou dovolit zariskovat a vydat skladby, které jsou podle předních producentů odsouzené k naprostému fiasku. A když je kapela na vrcholu, přichází naopak vnitřní, mentální propad. Můžeme nahlédnout za oponu popularity a vidět osamělost, citlivost a pocit nenaplnění, který Mercury přebíjí okázalými večírky a obklopuje se velkou spoustou lidí a fanoušků. Snímek mapuje vznik kapely, její život, výkyvy i turné po světě, až po velkolepý koncert ve Wembley na Live Aid roku 1985. Vyhýbá se smrti Freddieho Mercuryho. Jeho velkolepý statut mu zůstává až do konce a nechává nás pamatovat si ho takového, jaký byl na vrcholu – legendárního, energického, božského.
Za mě osobně výborně zpracovaný film plný emocí a skvělé muziky, zobrazující život člověka s úžasným darem, velkým srdcem a duší umělce.
