Anna Kočová 
Na začátku listopadu se v české mediální společnosti rozhořela bouřlivá debata. Rozpoutalo ji spuštění nového podcastu Slast pod záštitou Radia Wave. Jeho autorkou je novinářka a moderátorka Linda Bartošová. V pořadu rozebírá problematiku sexuality z pohledu mladých žen. Kritiků zmíněného počinu se našla celá řada. Obecně se shodují na tom, že podcast tohoto formátu nemá na veřejnoprávním médiu co dělat.
Nejostřejší názory zaznívaly zejména na sociální síti X. Odtamtud však debata přerostla i do dalších dimenzí společenského dění. Zlí jazykové nemohou přenést přes srdce samotné téma podcastu. Pro mnohdy značně konzervativní české publikum je téma sexu a rozkoše zřejmě stále nevhodným tématem pro veřejný dialog. Obzvlášť na veřejnoprávním médiu, to dá rozum! Právě osvobození se od těchto tabu je však cílem.
Mnohým nebylo po chuti ani zpracování loga pořadu. Na něm totiž Bartošová stojí ve sprše, a přestože odhaluje maximálně ramena, i to je evidentně příliš. Spor zasáhl i do řad veřejně známých osobností a do Bartošové si rýpl nejeden zhrzený muž. „Proč Linda Bartošová natáčí svůj nový podcast ve sprše?“ napsal na X známý český novinář Luděk Staněk. Někteří se strefují přímo do samotné autorky. Novinář Miloš Čermák ji označil za Lindu „jsem-hezci-nez-vy-vsichni-ostatní“ kvůli její dřívější účasti v soutěži Miss či jako „špatně odhozený bumerang“ ve spojitosti s její minulostí v soukromém médiu. O jejich pohnutkách by se přitom dalo diskutovat. Měli na srdci blaho společnosti nebo své vlastní? Ženě otevřeně hovořící na toto téma je zřejmě přeci jen důležité ukázat její místo. Posléze se hájili tím, že misogynie nebyla předmětem jejich pohnutek a že jádro jejich výroků hovořilo o něčem zcela jiném. Něčem, co společnost přehlíží. Způsob, jakým se však na účet Slasti a její moderátorky vyjadřovali, se zdá přinejmenším zvláštní. Člověk by řekl, že za ty roky ve veřejném prostoru už budou vědět, jak věci podat, aniž by došlo k nedorozumění.
Podcasteři pozor!
Takzvaně „na kuří oko“ Slast šlápla mnoha tvůrcům podcastů a soukromým médiím, které je produkují. Ačkoli se ČRo podcastovému žánru věnuje už mnoho let, konkrétně od roku 2005, z nějakého důvodu se právě nyní stala otázka, zda by měl rozhlas vůbec „fušovat“ do tohoto odvětví tvorby, palčivější. Zčásti proto, že tvorba je hrazena z koncesionářských poplatků, a tedy z kapes občanů. Bartošová si na sebe tedy „nemusela vydělat“, a proto by její tvorba, jak jí ostatně ukládá i zákon, měla odrážet potřeby společnosti. Podle mnohých však její nynější téma tomuto požadavku neodpovídá.
Na konto podcastu se otevřela i debata týkající se významu veřejnoprávních médií. Mezi média veřejné služby, patří i Český rozhlas potažmo jeho stanice Radio Wave, která cílí zejména na mladé posluchače. ČRo by měl, stejně jako ostatní média v této skupině, poskytovat obsah všem vrstvám společnosti. Právě z toho důvodu podle Bartošové náleží jejímu podcastu v ČRo místo. Nemusí se líbit všem ani všechny zaujmout, to je v pořádku. Rozhlas produkuje řadu relací, jeho účelem je vytvořit pro každého něco. „Neplatím jen za uspokojení svého vkusu, ale chci vyjít vstříc i potřebám ostatních a mít k dispozici pořady, které nesou společné hodnoty a kvalitu,“ napsala k tématu šéfredaktorka Barbora Šichanová. Podle ní k potvrzení smyslu vysílání Slasti přispívají, kromě potřeby komunikace o tématu, i záplava pozitivních reakcí. V neposlední řadě také zdůrazňuje, s čímž nelze než souhlasit, že veřejnoprávní média mají v online prostředí velký smysl. Neboť právě tam se pohybuje v dnešní době velká část společnosti, zvláště pak ta mladší. Svým působením sem přinášejí právě ty důvěryhodné, nezávislé a ověřené informace, ke kterým by se nemuseli například někteří příslušníci generace Z, z důvodu neochoty používat jiné informační kanály, vůbec dostat.
