Lucie Červenková 
Do města Těšína, které dělí česko-polská hranice, pravidelně míří mnoho Čechů především za levnými nákupy zboží všeho druhu. Je libo nové šaty nebo kabát za skvělou cenu? Vydejte se do Polska! Prodejci své zboží pečlivě vystavují ve svých výkladních skříních, ve snaze přilákat co největší počet zákazníků dychtivých po těch nejnižších cenách. Jen málokdo pak dokáže odejít jen s jedním kouskem. Polská vláda udělala nákupy o to zajímavější, poté co u vybraných produktů snížila DPH, u základních potravin ho dokonce zrušila úplně. Proč tedy nakupovat drahé potraviny v Česku, když si můžete zajet do sousedovic Biedronky, kde spolehlivě ušetříte. Zastánci nákupů v Polsku vyzdvihují bohatší výběr a vyšší kvalitu potravin. Třebaže o tom by se asi dalo polemizovat, vzhledem k potravinářským aférám v posledních letech. Pro většinu krajanů jsou tak nákupy primárním důvodem, proč se vůbec ocitnou v tomto městě. O to víc je ale potom může překvapit bohatá historie Těšína.
Svou prohlídku města můžete začít na Zámeckém vrchu u Loveckého zámečku Habsburků. Sídlo vybudovali v klasicistním stylu na místě původního hradu. Z pevnosti byla ponechána pouze Piastovská věž a rotunda. Nejlepší výhled na město a okolí nabídne téměř třicetimetrová rozhledna na Piastovské věži. Románská Rotunda svatého Mikuláše stojící opodál věže, je jedním z nejstarších chrámů v Polsku, a dokonce je vyobrazena na polské bankovce. Za návštěvu taky stojí rynek, neboli náměstí, kde můžete obdivovat historické městské domy. K nejzajímavějším patří hotel Pod Brunatnym Jeleniem. Zde se ubytoval například car Alexandr a rakouští císaři. Dále Dům Konczakowských, Knížecí dům či radnice. Silným zážitkem je návštěva dvou židovských hřbitovů připomínajících dříve početnou židovskou komunitu. Pak můžete zavítat do Těšínských Benátek vzniklých kolem vodního kanálu, který přiváděl vodu do mlýna dalších řemeslnických dílen už od středověku. Těšín taky nabízí nespočet unikátních kostelů nebo několik muzeí.
Historie Těšína
Podle legendy město založili tři bratři Bolek, Lešek a Těšek v roce 810. Na přelomu 9. a 10. století vzniklo hradiště na Zámeckém vrchu. Vytvořilo tak základy pro rozvoj budoucího města. Od 13. století bylo území součástí Těšínského knížectví pod vládou Piastovců. Během třicetileté války Těšín chátral. Po vymření rodu Piastovců se správy Těšína ujali Habsburkové.
Největší rozvoj město zaznamenalo po výstavbě železnice v 2. polonině 19. století. O výstavbu se především zasadily Uhry, které chtěly mít železniční spojení s Německem. Těšín se tak ocitl na hlavní železniční trati, což jen urychlilo jeho rozvoj. Při zániku Rakousko-Uherska Těšín svou státní příslušnost přihlásil k Polsku. To vedlo k vypuknutí sedmidenní války mezi Československem a Polskem.
Nakonec v roce 1920 na pařížské Konferenci velvyslanců bylo rozhodnuto, že území bude rozděleno na polskou a českou část podél řeky Olše. Město Těšín se tak roztrhlo na dvě poloviny – Těšín a Český Těšín. Polákům připadlo historické centrum města a Čechům vlakové nádraží a průmyslová část. Obyvatele taktéž zasáhlo zrušení tramvaje, která překračovala hranici a kvůli nově zavedeným kontrolám přestalo být její provozování výhodné. V roce 2007 se pak obě města začala znovu sbližovat, díky společnému vstupu do Schengenského prostoru.
Rotunda svatého Mikuláše a Piastovská věž
