Jednoznačnou dominantou snímku je spektakulární vizuál. Napůl rozpadlý viktoriánský dům del Toro skutečně postavil. Tato jistě nepříliš levná záležitost se mu ale vyplatila. Nespočet pokojů, temných zákoutí a rozsáhlý suterén působí opravdu ponuře a mrazivě, zároveň však majestátně a honosně. Opomenout nelze ani skvostné kostýmy, ať už se jedná o nádherné róby hlavních hrdinek nebo obleky sira Sharpea.
Další silnou stránkou filmu je herecké obsazení. Především dámská část publika jistě ocení šarm a kouzlo tajemného baroneta Thomase Sharpea v podání Toma Hiddlestona. Nicméně i Mia Wasikowska, která propůjčila svou tvář Edith Cushingové, a Jessica Chastainová alias Lucille Sharpeová, odvádějí vynikající výkon. Zvláště poslední minuty filmu si pro sebe „ukradla“ právě Chastainová.
Tímto ale výčet pozitiv končí. Film je bohužel i pro svátečního diváka hororů předvídatelný. Nebohá Edith se ocitne sama ve velikém domě, náhle utichne hudba, chvíle napětí, přijde strašidlo, udělá „bububu“ a zase odejde. Zápletka ve své podstatě není vůbec originální. Co se děje mezi podivnými sourozenci Sharpeovými je jasné hned od začátku. Děj je přesně nalinkovaný a objeví se v něm nejedno klišé. Žádné překvapení se bohužel nekoná.
I přes tyto minusy ale Purporový vrch za zhlédnutí stojí, zvláště na velkém plátně v kině. Dobré herecké výkony trojice hlavních protagonistů a úchvatná vizuální stránka laděná do viktoriánské éry přebije i větší scénáristické nedostatky. Del Toro prostě stále točit umí. Proto se varováním ducha matky Edith nenechte odradit a směle se na Purpurový vrch vydejte.