V knize, i divadelním ztvárnění, je zobrazena jakási dětská naivnost, ve které vidíme tragikomické události a vztahy ve společnosti v období normalizace. Helenka Součková (Barbora Hrzánová), hlavní hrdinka a zároveň vypravěčka osobního příběhu, je osmiletá žákyně základní školy. Často slýchá posměšky od spolužáků, ať už kvůli své nadváze nebo kvůli postavení rodičů (Jarmila Vlčková a Libor Jeník). A možná právě kvůli tomu najde inspiraci a sílu vyrovnat se se všemi těmito neduhy díky postavě Hrdého Budžese, o němž slyší ve školním rozhlase.
V představení sehraném pouze třemi herci prožíváme s Helenkou její první roky na základní škole. Barbora Hrzánová, byť dávno není školou povinná, se dokázala do malé holčičky naprosto vžít. Tlumočila pocity a myšlenky dítěte, které ještě mnoha věcem nerozumí, s naprostou samozřejmostí.
Jarmila Vlčková s Liborem Jeníkem ztvárňující nejen rodiče, ale vlastně všechny vedlejší role, předvedli skvělé výkony. Od již zmíněných rodičů přes vedoucí Jiskřiček, až po učitele ve škole. Měnili role bez nejmenšího zaváhání a dokázali vystihnout podstatu a charakter jednotlivých postav.
Představení, které dle mého názoru, druhou částí lehce degraduje, i když se pořád točí okolo Helenčina života, končí bohužel trochu nešťastně - otevřeným koncem. Celkově je ale představení vtipným, i když na pravdě založeném, ohlédnutím se do minulosti. Barbora Hrzánová i její kolegové několikrát rozesmáli na několik minut sál a vysloužili si potlesk ve stoje. Je poznat, že po téměř čtrnácti letech, co spolu toto představení hrají, se jim dostalo pod kůži a pořád je stejně baví. Stejně jako diváky.
Podle mě je představení kvalitou zcela úměrné trochu vyšší ceně vstupného. Tato tragikomedie nabízí mimo jiné náhled mladším ročníkům, které období Husákovy vlády nezažily, o několik let zpět. To je něco, co se mi vedle vtipnosti na představení líbilo ze všeho nejvíc. Jako největší mínus bych viděla to, že představení i s přestávkou tvrá tři hodiny, což je trochu náročné.