Klára Revendová 
Předměstí Pittsburgu, Pennsylvánie. Zde žije hlavní hrdina Otto Anderson (Tom Hanks), který po smrti manželky přišel o smysl života. Po odchodu z ocelářské společnosti, kde dlouhá léta pracoval, se rozhodne spáchat sebevraždu. Jeho plány mu však překazí jeho noví sousedé, Marisol (Mariana Treviño) s manželem a dvěma dcerami, které si Ottu zamilují téměř okamžitě. Zprvu mu jeho noví sousedi lezou na nervy, ale nakonec se s hlavním hrdinou spřátelí. V průběhu filmu se Otto jestě několikrát pokouší o sebevraždu. Během těchto pokusů vzpomíná (mladého Ottu ve vzpomínkách hraje syn Toma Hankse, Truman Hanks) na svou minulost, s jeho ženou Sonyou, takže film je dost retrospektivní. V těchto vzpomínkách se dozvídáme něco víc o Ottovi. Díky Marisol a její rodině tak Otto začně vidět svět trochu jinak, než byl zvyklý.
Film režíroval Marc Forster, německý režisér, kterého proslavil snímek Ples příšer (2001). Kromě toho režíroval také bondovku Quantum of Solace (2008) nebo film Světová válka Z (2013). Scénář napsal David Magee, který stojí za scénářem k filmu Pí a jeho život (2012). Nutno podotknout, že Muž jménem Otto je adaptací švédského románu Muž jménem Ove, kterou napsal Hannes Holm. Tento film však byl již jednou sfilmován, a to v roce 2015. Lze proto říct, že Otto je vlastně remakem filmu z roku 2015. Myslím, že to může být problém, jelikož se jedná o "poamerčitění" původního filmu. Jasně, něco se může lišit, protože je to zasazené do jiného prostředí, ale nemyslím si, že by se to významně lišilo.
Film ve mně vyvolal škálu pocitů, z kina jsem vycházela se slzami v očích. Ale zároveň s feel-good pocitem. Uvědomuji si, že to je silně americké a hodně citové, ale... někdy je to prostě třeba. Jediné, co mi vadilo bylo, že v kině pořád někdo ťukal plechovkou. Můžu být ráda, že jsem v tom kině nebyla sama. To se už holt v malém kině stává. Knížku nebo švédskou verzi jsem neviděla, ale možná si je přečtu. Stojí to za to.
