Glosa: Revoluce sociálních sítí aneb Dáda má instagram

Dádu Patrasovou asi zřejmě všichni pamatujeme z dob mateřských školek, kdy se bez jejích hitovek neobešla žádná pořádná dětská párty plná křupek, barevných čepiček a šampáňa s krtečkem. Kromě toho, pokud nám rodiče pustili televizi, měli jsme poměrně solidní šanci, že na nás Dáda z některého z programů vykoukne, byla totiž velmi obsazovaná v pohádkách a do našich srdcí se nesmazatelně zapsala s kosáky a žížalou Jůlií v Kouzelné školce. No a pak se nám milá Dáda na pár let ztratila, protože co si budem povídat, v časech základní školy bylo mnohem stylovější dát si do svého MP3 přehrávače třeba Ewu Farnou, nebo později úplně začínajícího Justina Biebera než její Čokoládu či Strašidýlko Emílka. A právě tohle zřejmě Dádu rozohnilo natolik, že získala potřebu se připomenout a dát nám najevo, že stále nepatří do starého železa, že je moderní, progresivní a stále plná energie. Asi nějak vzniklo to, čím se nyní baví velká část uživatelů instagramu. Účet s názvem „dadapatrasova_oficialni“ s přiléhavým a toto velkodílo jasně vystihujícím popiskem „The queen“, ze kterého jde na první dobrou cítit skromnost a pokora. Kýči se meze nekladou Troufám si říci, že tento skvost přepisuje vše, co se na této sociální síti kdy událo a „královnu“ Dádu můžeme považovat za takový nový počátek toho, jak se to má správně dělat. Zcela zásadní a klíčové je využívání filtrů, ty se zvířecíma ušima a roztomilým čumáčkem za chvíli vrátíte odkud přišly, protože mnohem estetičtější jsou nejrůznější koláže, fotomontáže s vlastním obličejem a srdíčková videa s motivem závoje, která každého hluboce dojmou a mimo jiné taky fotografie známých zákoutí Prahy s nenásilně vloženým vše naprosto perfektně doplňujícím Dádiným obličejem. Úplným vrcholem je poté fotografie s bochníky chleba, kterou si musí pořídit naprosto každý s výjimkou celiaků, jinak by totiž sociální sítě neměly vůbec žádný smysl. Takže děkujeme Dádě, že nám takto nastavuje nové hranice a mety našeho estetického cítění, ale doufejme, že nic z toho nikdy nespatříme v muzeu, pokud se tedy nebude jednat o výstavu DADAistického umění.