Tereza Sládečková 
Uzavírání sňatku a uzavření registrovaného se tváří podobně. V mnoha úkonech se ale liší. „Je mnoho předpisů, které v současné době znevýhodňují – podle mého přesvědčení nespravedlivě – ty, kteří žijí nejenom ve společné domácnosti, ale i v registrovaném partnerství,“ řekla Helena Válková, nyní už bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva, v poslanecké sněmovně při jednání v dubnu loňského roku.
Znevýhodnění začíná už u obřadu. Páry, které registrované partnerství uzavírají, se mohou registrovat na 14 určitých úřadech v České republice, a to bez přítomnosti svědků. V případě sňatku se snoubenci mohou vzít téměř na jakékoli matrice v přítomnosti dvou svědků. Oddat je navíc nemusí jen matrikář, jak je tomu u stejnopohlavních párů, ale také starosta, místostarosta nebo pověřený člen zastupitelstva. Registrací zúčastnění nezískávají příbuzné jako vztahy uznané zákonem, například švagry či švagrové. Na registrované partnerství se navíc nevztahuje dvoudenní pracovní volno. Registrací nevzniká ani společné jmění. Snoubenci si mohou zvolit příjmení, které budou užívat, registrovaní partneři musí dodatečně žádat po registraci. Partneři nemají nárok ani na vdovský nebo vdovecký důchod.
Velké rozdíly jsou také ve vztahu k dětem. Po uzavření sňatku může manžel přisvojit dítě manžela z předchozího vztahu, manželé si společně mohou osvojit dítě z ústavu či mohou být společnými pěstouny. Pro partnery, kteří se registrují, neplatí ani jedna skutečnost z výčtu. Velkým problémem je právě nemožnost přiosvojení dítěte. Zákonem uznaným rodičem je vždy jen jeden z registrované dvojice. Jeden z rodičů je tak pro dítě z pohledu práva de facto cizí člověk.
Pokud se rozpadne manželství, děti mají nárok vídat se svým rodičem i jeho prarodiči. Po rozpadu vztahu registrovaných panterů nic takového nexistuje. Děti tak mohou ztratit kontakt s rodičem, který je pro něj z pohledu práva cizí. Zákonný rodič navíc nemůže po druhém z partnerů vymáhat výživné. Děti mají nárok na sirotčí důchod jen po zákonném rodiči, to samé se týká i dědického řízení.
Bariéra vzniká také ve školských či zdravotnických zařízeních. Zákonem neuznaný rodič totiž nemá právo dítě vyzvedávat ze školky či školy nebo chodit na třídní schůzky. Oba rodiče také nemají právo získat informace o zdravotním stavu, ani být s dítětem během hospitace. Jeden z partnerů, který není uznán jako rodič, je vždy odkázán na benevolenci učitelů nebo zdravotníků nebo na plnou moc.
Registrované partnerství bylo v Česku schváleno v roce 2006. V dubnu minulého roku došlo k posunu a novela zákona o sňatcích stejnopohlavních párů prošla do druhého čtení, většina poslanců v nové sněmovně je však proti. Krom Pirátů, kteří manželství stejnopohlavních párů podporují, se žádná další vládní strana ke stejnopohlavním manželstvím ve svém programu nevyjadřuje. V dubnu navíc také prošla novela, která definuje rodinu jako svazek muže a ženy.
