Sára Poloučková 
Zhola nic, jen černý sál
Tento snímek se pokouší za pomocí čtyř přeživších a dvanácti dobrovolníků rekonstruovat den masakru. Vše probíhá v černém filmovém sále, kde není nic kromě bílé lepicí pásky. S pomocí pásky a dobrovolníků zachráněné oběti vykreslují svůj příběh. Záměrem filmu je tak odcizení herců od reálného světa a vcítění se pouze do emoce, hrané situace. Idea psychické reflexe je zajímavá, jelikož by mohla pomoci přeživším zvládnout prožité trauma.
Nic neříkající záběry pořád dokola
Čtyři vyprávěcí linie, střídající se záběry rozsáhlých krajin ostrova, pohledy na tváře přeživších a poté i dobrovolníků působí ve výsledku poměrně zmateně. Chladné vyprávění příběhu by se dalo připodobnit k počasí na ostrově. Při jakémkoli pokusu zachytit danou emoci se kamery soustředily na nesprávného člověka. Co divákovi řekne záběr dobrovolníka s pohledem mimo a s menším pousmáním na rtech?
Osudy přeživších jsou sice zajímavé, ale vysvětlit dobrovolníkům, jak se Jenny zasekla na plotě, už tolik ne, díky čemuž děj působil rozvláčně a chvílemi až nudně. Chyběla zde gradace, rozuzlení či jakékoli ukončení děje. Prakticky vzato divák slyší stejný příběh čtyřikrát jinak. Je sice příjemné vidět přeživší, ale pokud bychom snímek porovnali například s osudem psa z filmu Marley a já, je jasné, kdo je vítěz – i ten pes totiž uměl předat víc emocí než aktéři rekonstrukce. Jediný emotivní moment nastal během posledního příběhu. Dobrovolníci však jedinečné situace nevyužili a nechali ji volně plynout.
Hudební podkres se v tomto filmu vyskytuje minimálně. Většinou se jedná o smutné melodie houslí navozující plačtivou atmosféru. Houslemi se tvůrci pokouší dotáhnout to, co kamery a příběh nezvládl, je to ale jen další marný pokus o zaujetí diváka.
Celkové hodnocení
Silný příběh, jako je zrovna ten z ostrova Utoya, by si rozhodně zasloužil větší péči. Stačilo by se zaměřit pouze na jednoho aktéra, lépe vystihnout atmosféru a rozvinout děj. Čtyři postavy/příběhy z dokumentu bohužel stvořily 91 minut čisté nudy.
Film: Rekonstrukce Utoyi
Režie: Carl Javér
Scénář: Carl Javér, Fredrik Lange
Producenti: Fredrikk Lange
Střih: Carl Javér
Zvuk: Rune Hansen
