Adéla Halfarová 
Krevní plazma je jednou ze složek krve. Z 90 procent je tvořena vodou, zbytek tvoří bílkoviny a ostatní minerální látky a je důležitá například pro zajištění stálosti vnitřního prostředí. Za jakým účelem se ale odebírá v centru Sanaplasma?
Naše oddělení odebírá plazmu za účelem výroby léků.
Kde se plazma zpracovává do podoby léků?
V České republice žádná továrna na výrobu léků neexistuje, a proto se veškerá plazma převáží do jiných evropských států, kde se z odebrané krevní plazmy vyrábí léky. Přímo naše centrum nejčastěji vyváží plazmu k dalšímu zpracování do Rakouska.
Jaké léky se z plazmy vyrábí?
Jsou to například léky pro pacienty s poruchou krevní srážlivost, pacienty po těžkých popáleninách nebo pro pacienty s těžkými poruchami imunity.
Jak probíhá první návštěva dárce?
Jakmile dárce přijde do našeho centra, zaregistruje se na recepci. K tomuto potřebuje platný průkaz totožnosti a kartičku pojištěnce. Je důležité, aby si vyhradil dostatek času, protože první návštěva může trvat i tři hodiny. Je to dáno především tím, že se dárce seznamuje s veškerými pravidly pro provedení odběru, s principem odběru a tak dále. Dostane do rukou řadu dokumentů, které si musí svědomitě pročíst, jelikož je v nich uvedeno, co je to plazma, proč se odebírá, kdo může darovat, kdo naopak nemůže... Současně také vyplňuje záznam o své osobě včetně kontaktu na svého obvodního lékaře a také kartu o svém zdravotním stavu – a to od narození až po současnost. Pacient v této fázi by si měl uvědomit, zda přesně ví, co prodělal, protože se často stává, že lidé ne zcela přesně vědí, proč byli léčeni, nebo se to stalo už tak dávno, že už si to jednoduše nepamatují. Proto někdy žádáme o upřesnění jejich stavu ve formě zprávy od jejich obvodního lékaře. Nebo je lepší, pokud takovou zprávu s sebou donesou již k prvnímu odběru.
Co se děje poté?
Po seznámení s dokumentací se přechází k lékařské prohlídce. Při té společně diskutuje všechny body dotazníku, dárce se může zeptat na cokoliv, čemu nerozumí nebo čím si není jistý. Poté následuje už samotný odběr.
Jak takový odběr vypadá?
Pacient se pohodlně uloží na lehátko a je mu proveden vpich. Nejprve se odebere ampulka krve a pak je ihned zahájen odběr. Odběr probíhá a my mezitím testujeme odebranou krev na krevní obraz, abychom tak odhalili možné patologické hodnoty v krvi. Pokud by byly přítomny, rozhodneme o možnosti pokračování odběru v daný den nebo jeho přerušení. O nálezu samozřejmě informujeme dárce.
Co se týče odběru jako takového, je prováděn přístrojem zvaný separátor, protože umí oddělit různé složky krve od sebe, v našem případě krvinky od plazmy. Plazmu tedy odebereme, zatímco krvinky se vrací zpět do těla dárce.
Kolik plazmy je dárci odebráno?
Množství odebrané plazmy je pro každého individuální, neboť se vypočítává z hmotnosti člověka, který se váží před každým odběrem.
A jak dlouho odběr probíhá?
V průměru 45 až 60 minut. Délka odběru není pro každého stejná – záleží na průtoku krve nebo také na tom, jak moc je člověk napitý. Rozhodující je také rychlost odběru nastavená na přístroji. Primárně je navolená na střední rychlost, ale pokud si to dárce přeje nebo pokud snáší odběry hůře, je možné nastavit i pomalejší tempo.
Co lze dělat v průběhu odběru?
Po celou dobu odběru mají dárci v sále k dispozici wifi připojení nebo časopisy na čtení.
Co se děje po odběru?
Jakmile odběr skončí, dárci je obvázáno místo vpichu a jde zpátky na recepci, kde obdrží finanční kompenzaci. Současně má možnost občerstvit se horkými nápoji, což velice doporučuji, stejně jako si alespoň deset až třicet minut posedět a tak zvaně se aklimatizovat.
Zmínila jste, že na začátku odběru je odebrána ampulka krve pro rozbor. Krev je tedy kontrolována jen jednou?
Ne. Ampulka krve odebraná před odběrem je testována na krevní obraz, celkovou bílkovinu v krvi anebo na přítomnost protilátek proti červeným krvinkám. Zmíněné se však provádí jen v určitých situacích. Nicméně na konci odběru je vždy odebrán další vzorek, a to z plazmy, na testování přítomnosti infekčních onemocnění jako jsou žloutenky, virus HIV či syfilis.
Co se děje pokud například v rámci poodběrových testů zjistíte, že je dárce HIV pozitivní?
Naší povinností je dárce kontaktovat a obeznámit ho s jeho zdravotním stavem. Následně je samozřejmě jeho plazma vyloučena.
Dárce má také možnost anonymního samo-vyloučení. To může udělat například v případě, že daroval plazmu a následně si uvědomí, že byl před týdnem nachlazený a jeho plazma by proto nemusela být bez závady. Pokud tak dárce udělá, bude za to postižen?
Ne, určitě ne. Naopak něco takového oceňujeme, protože dárce tak sám zamezí distribuci potencionálně závadné plazmy.
Kdo všechno může darovat plazmu?
Obecně by se dalo říct, že každý člověk, který je zdravý, má 18 ař 65 let a váhu nad 50 kilogramů.
Kdo naopak rozhodně nemůže být dárcem?
Přirozeně jsou to lidé nakažení infekčními nemocemi jako je žloutenka či HIV, jejich sexuální partneři, uživatelé drog či lidé provozující prostituci. Méně známé skupiny, které by nebyly připuštěny k odběru, jsou například lidé, kteří mají čerstvé provedené tetování nebo piercing – tím se rozumí i náušnice. V takovém případě provádíme odběr nejdříve šest měsíců od provedení vpichu.
Jak je to například s lidmi, kteří pobývali delší dobu v zahraniční nebo prodělali dlouhodobější nemoc?
Tady je to velice individuální. Co se týče pobývání v cizině, záleží, o jakou zemi se jedná, jak dlouho tam jedinec pobýval či jaká je tam současná epidemiologická situace. Co se týče nemocí či pokud byl člověk zraněn a pobýval delší dobu v nemocnici, pak potřebujeme lékařskou zprávu, na základě které se dozvíme závažnost daného problému a poté jsme schopni určit, zda a za jak dlouho je člověk způsobilý plazmu darovat.
Kvalitu krve, potažmo plazmy, tedy může ovlivnit provedený vpich či nemoci. Jak je to s léky?
Negativně mohou hodnoty v krvi ovlivnit například i některé prášky proti bolesti, třeba Brufein. Ten ovlivňuje krevní srážlivost. Navíc nikdy nemáme jistotu, že bolest hlavy, kterou dárce měl, byla opravdu jen bolest hlavy a ne počínající nachlazení či angína, a proto radíme po požití takových prášků přijít za pět až sedm dní.
Existují léky, které si člověk může vzít, aniž by tím odběr ovlivnil?
Ano. Jedná se především o dvě časté skupiny léků. Ty na alergii, za předpokladu, že alergické projevy u člověka jsou pouze lehké - senná rýma, slzení očí, kýchání... Druhá skupina představuje léky na vysoký krevní tlak, za předpokladu, že hodnoty krevního tlaku jsou v normě, když tyto léky užívá.
Co antikoncepce?
Odběr je vhodný, ale až po uplynutí minimálně tří hodin od užití hormonální tablety.
Co je vhodné jíst a pít před odběrem?
Určitě není vhodné být nalačno. Tělo totiž při odběru vynakládá velkou energii, aby vyrovnalo měnící se tlaky a potřebuje z něčeho získávat energii. Člověk může jíst v podstatě cokoliv, klidně i sladké – oplatky, tyčinky, pečivo, ovoce... jen to nesmí být tučné. Tučné jsou například ořechy či mléko, máslo, sádlo. Těmto potravinám by se měl člověk vyhnout. Pozor samozřejmě na smažené věci jako jsou brambůrky či hranolky. Při všech dříve zmíněných potravinách platí pravidlo ne večer před odběrem, a ne v den odběru. Co se týče pití, pak nejsou vhodné nápoje s obsahem kofeinu, či energetické nápoje, naopak je vítaná voda a klidně i slazené nápoje.
Jak je to s alkoholem?
Záleží, o jakém množství alkoholu se bavíme. Pokud se jedná o jednu skleničku vína, pak není problém vypít ji dva dny před odběrem. Hlavní zásada zůstává stejná jako u jídla – ne den před odběrem a ne v den odběru. Navíc u alkoholu platí také, že konzumaci nedoporučujeme i po odběru. Pokud se ale bavíme o větším množství alkoholu, například pokud jsme pili celou sobotu, pak je vhodné počkat několik dní, než na odběr půjdeme. Záleží na osobním pocitu dárce, přijít by měl, až se cítí naprosto „v pohodě“.
Co jíst a pít po odběru?
Nejdůležitější je pít, protože plazma je především tvořená z vody. Je tedy důležité toto množství doplnit zpět. Další významnou složkou plazmy jsou bílkoviny, takže i ty je potřeba dodat zpět. Bílkoviny jsou obsažené v mléčných výrobcích, tvarohu, sýrech, mase, vaječných bílcích nebo luštěninách.
Je vhodné darovat, když jsou venku čtyřicetistupňová vedra?
Záleží na individuálním pocitu člověka. Pokud dárce výkyvy počasí zvládá dobře, pak není problém, aby na odběr přišel za dodržení zvýšeného pitného režimu a pokud nebude pobývat na slunci nebo v přehřátých místnostech.
Mohou ženy darovat při menstruaci?
Klidně mohou. Při odběru totiž odebíráme pouze plazmu, ne červené krvinky, tedy neprohlubujeme již vzniklou ztrátu krvinek.
Kolik činí finanční odměna?
První odběr je za 300 korun, druhý za 700 korun a každý další odběr poté 500 korun.
Jak často může člověk darovat plazmu?
Minimální interval je 14 dní od posledního odběru plazmy.
Může být někdo zároveň dárcem plazmy i krve?
Ano, může. Důležité je, aby člověk, který daroval krev, přišel nejdříve měsíc od darování krve. To jsou zákonem stanovené lhůty, které musíme dodržovat. To, že byl člověk darovat krev před měsícem, si potvrdíme podle průkazu dárce krve.
Prodlužuje se pak takovému člověku doba, kdy může jít zase darovat krev? Jak dlouho poté, co daruje plazmu, může jít darovat krev?
Krev může jít dárce darovat již po uplynutí 48 hodin od odběru krevní plazmy.
