Daniel Fekets 
Ostrava byla ve 20. století především průmyslové město. Jak velký podíl měly Vítkovické železárny na výstavbě stadionu?
V meziválečném období patřily Vítkovické železárny k největším průmyslovým podnikům v Československu. Mohly si dovolit financovat celou řadu staveb občanské vybavenosti. Dá se říct, že Vítkovice financovaly všechno nebo se alespoň částečně podílely darem, příspěvkem či materiálně. V meziválečném období Vítkovické železárny podporovaly město Vítkovice. I po roce 1924, kdy se Vítkovice staly členem města Ostravy, to bylo stejné. Existoval tady sportovní klub Vítkovice, který požádal o výstavbu stadionu, čehož se Vítkovické železárny chopily, protože to pro ně zas až tak nákladné nebylo.
Skutečně?
Hlavní záměr byl takový, že to mělo přinést všeobecné povědomí o Ostravě. Na finance se až tak nehledělo, protože Vítkovické železárny si to mohly dovolit a zároveň měly ambice neustále ukazovat Evropě, že celé město chtějí zdokonalovat. Ostrava rázem získala druhý největší stadion té doby na našem území. Autoři byli vysláni do Berlína, který byl tehdy středobodem Evropy, a přitáhli tady koncept k postavení stadionu.
Návrh postavení stadionu byl odhlasován jednomyslně?
Ano, ale je nutné podotknout, že vše souviselo s marketingovými kroky Vítkovických železáren. Vítkovice byly původně obec, která byla později povýšená na město. Jednalo se však o zvláštní město řízené samosprávou, která většinově pracovala ve Vítkovických železárnách. Radní zastupitelstvo bylo tvořeno pracovníky železáren. Vzniklo tady město řízené podnikem. Tento trend se udržel až do sedmdesátých a osmdesátých let. Poté začalo všechno opadávat.
Stadion byl otevřen německými okupanty
Jak probíhalo slavností otevření stadionu?
Mělo to být k velkému jubileu 28. října 1938, kdy se slavilo výročí dvaceti let samostatného Československa. Vítkovické železárny by se tímto krokem dostaly do povědomí všech možných médií, jenomže předtím přišel Mnichov 38, takže ke slavnostnímu otevření už nedošlo. Stadion byl tedy v tichosti otevřen 15. dubna 1939 německými okupanty. Měl sloužit československému režimu k propagaci, ale využit byl nakonec pro propagaci nacistickou. Češi se na stadion v podstatě ani nedostali.
Po válce se však situace zlepšila, že?
V červenci roku 1945 začali členové lehkoatletického odboru Sportovního klubu Vítkovických železáren na stadionu trénovat. První oficiální sportovní akcí bylo atletické dorostenecké trojutkání Čechy – Morava – Slovensko. Od roku 1946 se tam na sklonku léta každoročně konal turnaj ve fotbale mezi zaměstnanci jednotlivých provozů Vítkovických železáren. Lákadlem pro fanoušky bylo i utkání vítkovických fotbalistů se skotským týmem Hibernian Edinburgh. Vůbec první nesmazatelný zápis do dějin tohoto stadionu obstaral legendární Emil Zátopek, jenž v roce 1949 překonal ve Vítkovicích světový rekord v běhu na deset kilometrů.
Kolem Emila Zátopka muselo být v Ostravě rušno, když o rok dříve přivezl zlato z olympijských her.
Ano. A navíc musím dodat, že Zátopek se do Ostravy vždy rád vracel, vždyť pocházel z nedaleké Kopřivnice. Však na stejné trati tam o pár měsíců později svůj původní rekord ještě překonal. Byl opravdu fenomenálním atletem té doby.
Zátopek ale nebyl jedinou hvězdou, která na vítkovickém stadionu pravidelně běhala.
Určitě narážíte na Josefa Bicana. Vítkovičtí fotbalisté se mezi tuzemskou elitu dostali v roce 1949. Během krátké chvíle ve Vítkovicích vzniklo mužstvo, které si získalo obrovský respekt mezi soupeři. Posílil jej i Josef Bican, který patřil mezi nejlepší světové fotbalisty. Každý si Bicana vybaví především v dresu Slavie, málokdo už možná ví, že dva roky hrál i ve Vítkovicích.
Zlatá tretra? Sledovanost, návštěvnost a překonávání rekordů
V roce 1961 proběhl první ročník atletického mítinku Zlatá tretra. I díky němu má Ostrava ve světě stále dobré jméno, souhlasíte?
Dalo by se říct, že ze všech těch událostí, které na vítkovickém stadionu proběhly, má Zlatá tretra dodnes nejsilnější zvuk. Jako první si v souvislosti s Tretrou vybavím obrovskou sledovanost, návštěvnost a překonávání rekordů. Sám jsem na Zlaté tretře několikrát byl a na ty zážitky nikdy nezapomenu.
To jste si určitě nemohl nechat ujít ročníky, kdy na Zlatou tretru dorazil i Usain Bolt.
Samozřejmě. Bolt je brán za nejlepšího atleta tohoto století. Tuším, že dvakrát jsem se na něj byl podívat. Byla to velká osobnost. Dalo by se říct, že jen kvůli němu tam bylo třeba 15 tisíc diváků. Jestli se však za pár let objeví nějaká další taková osobnost, to je ve hvězdách.
I díky účasti Usaina Bolta se Ostrava před časem rozhodla, že Městský stadion zrekonstruuje. Jak se vám současná podoba stadionu líbí?
Dle mého názoru se jedná o zdařilou stavbu. Když se zvenku na ni člověk podívá, vypadá udržovaně, čistě, hezky a moderně. Líbí se mi, že původní funkcionalistická tribuna byla do nové přestavby zakomponovaná. Rekonstrukce byla nevyhnutelná, protože město takový stadion potřebovalo. Taky se mohlo stát, že vznikne na úplně novém místě, ale důležitou roli hrála dopravní dostupnost. Člověk se tam dostane odkudkoliv, navíc i míst k parkování je okolo stadionu dostatek.
Vítkovický stadion ale není jen o Zlaté tretře. Od roku 2015 tam hraje své ligové zápasy i Baník Ostrava.
Pro vytíženost stadionu to je jedině dobře. Stále tam hrají i Vítkovice, ale na jejich zápasy mnoho lidí nechodilo a nechodí. Navíc fotbalové Vítkovice nedávno sestoupily z druhé ligy. Takto tam míří každých 14 dnů na Baník opravdu mnoho fanoušků. Je sice pravda, že raději by asi chodili na Bazaly, protože Baník už historicky patří do Slezska. Myslím si však, že nakonec si fanoušci na nový domov zvykli.
