Kateřina Studená 
Jak probíhá výchova dětí v křesťanských rodinách, v čem se liší od ateistických?
Byl jsem vychován jen v jedné rodině, takže nemůžu přesně odpovědět, jak jinak se mají ateisti. Ale nemyslím si, že je moc velký rozdíl. Jen jsem tak dvakrát týdně chodil do kostela a po škole byla náboženská výchova, když jsem ještě byl na základní škole. Plus samozřejmě farnost občas uspořádala výlet pro děti, nebo nějakou podobnou akci, tak jsem se účastnil.
Účastnil ses výletů s farností dobrovolně a rád, nebo tě do toho nutili rodiče?
Výletů? Dobrovolně a rád, byla to zábava s kamarády.
Omezilo nebo narušilo nějak tvé dětství to, že jsi vyrůstal v křesťanské rodině?
Půl na půl. Vyrostl jsem jako křesťan a jako malý kluk v mateřské školce jsem ještě ani moc nechápal, že existuje někdo nevěřící. Pamatuju si, že jsem byl strašně překvapený, když mi někdo řekl, že nevěří v křesťanství. Naučil jsem se ale hodně věcí o křesťanství, které jsou pořád velkou součástí naší kultury, i když já v ně osobně nevěřím.
Jak jednají rodiče s dítětem, pokud začne pochybovat o některých křesťanských přesvědčeních?
Táta to nikdy neřešil a sám nikdy nevěřil, takže tomu to nemohlo být více jedno. Mamka to nevzala tak lehce jako on. Na hodně otázek prostě neměla odpověď, takže mě přesměrovala na faráře nebo někoho jiného v kostele, kdo byl více znalý.
Jak reagovala tvoje matka, když jsi chtěl opustit křesťanskou víru?
Když jsem začal pochybovat o samé existenci Boha, mamka věřila, že ona má pravdu a že mě může přesvědčit. Neznala písmo a víru zase tak dobře jako já, i kdyby bylo možné, aby mě někdo přesvědčil, ona to být nemohla. Já křesťanství v té době doslova studoval. Opuštění křesťanství vzala tak, jak mohla. Nesouhlasila, ale došlo jí, že mě už nepřesvědčí. Ano, cítím, že jsem tenkrát patřil mezi křesťany.
Myslíš si, že by tvoje matka více tolerovala a byla by radši kdybys konvertoval k jiné víře, než že jsi se stal ateistou?
Kdybych konvertoval k jinému křesťanství, bylo by jí to asi jedno. Ani jednomu z nás nepřišlo, že by mezi křesťany byl nějaký důležitý rozdíl. Ale něco úplně jiného? Asi by reakce byla stejná.
Jak se změnil tvůj pohled od dětství na křesťanskou víru?
Dříve to byl fakt. Teď se můj pohled na křesťanství blíží normální definici víry. Lidé věří bez jakéhokoli důkazu nebo dobrého důvodu, je to prostě fakt o kterém jsou přesvědčeni.
Jak se změnil tvůj pohled od dětství církev?
Na církev se můj pohled moc nezměnil. Je to instituce, která pomáhá lidem, co věří, věřit „stejně a správně". Tedy pomáhá jim vykládat ty často podivné věci, co si v bibli přečteme. S trochou charity a skandálu na postranní.
Můžeš mluvit před svojí rodinou o názorech, které zastáváš ohledně křesťanství a náboženství vůbec? Bylo by ti například trapné udělat před svými příbuznými nějaký vtip o náboženství?
Mluvím otevřeně a upřímně. Samozřejmě jsem si vědom toho, že některé vtipy nemusí být moc vtipné pro člověka, který opravdu věří. Takže se běžně vyhýbám těm moc ofenzivním.
Jak se tvá matka staví k ateistům a faktu, že Česká republika je nejvíce ateistickou zemí v Evropě?
Matka se k nám ateistům staví tak, že prostě nemáme pravdu ve věci víry. Nic víc. To, že jsme ateistická země, bere jako důsledek okupace, kdy křesťanství nebyl zrovna nejlepší výběr, jak trávit nedělní odpoledne.
Jsi rád, že jsi vyrostl v křesťanské rodině?
Jsem rád. Naučil jsem se díky tomu hodně věcí, nejen o víře, také to, že je nutné se kriticky podívat na fakta, kterým věřím. Jen proto, že já jsem si jimi jistý, nemusí být pravdivé.
