Dominik Boček 
Možná jste si už také všimli přibývajících zpráv o konci podpory Windows 10. Ať už se jedá o články na internetu, nebo v případě uživatelů Windows 10 o otravná vyskakovací okna. Microsoft opět dospěl k onomu okamžiku, který lidé tolik milují: ukončení podpory. Tentokrát to ovšem není věc, nad níž by se dalo mávnout rukou. Případ Windows 10 může přivést Microsoft do závažných problémů.
Cože se přesně děje? Microsoft měl od éry Windows Vista ve zvyku podporovat svoje systémy deset let od jejich vydání. Desítky, jak se jim lidově přezdívá, byly vydány 29. července 2015. Jestli někdo náhodou neví, co se dělo v roce 2015, tak je to doba legendární evropské migrační krize, rok pořádání klimatické konference v Paříži, rok vydání iPhonu 6s a 6s Plus, pokračující dluhová krize v Řecku, rok, kdy se královna Alžběta stala nejdéle sloužícím britským panovníkem, 50 let vysílání Večerníčku, rok, kdy vznikla SPD, éra prezidentování Baracka Obamy, rok vzniku YouTube Music, výročí vzniku musical.ly (dnešního TikToku)...
Po deseti letech od vydání má tedy opět nastat čas konce. Délka podpory se však v průběhu času měnila. Od první verze Windows z roku 1985 až do Windows 95 byly systémy podporovány až do konce roku 2001. Windows 98 a Windows ME (ME = Millenium Edition, lidově známé spíše jako Mistake edition) měly podporu do léta 2006. Pak následovala dlouhá éra legendárních Windows XP. „XPéčka“ spatřila světlo světa roku 2001 a jejich podpora trvala až do jara 2014. Nicméně verze Windows XP Embedded, určená mimojiné pro bankomaty, byla podporována až do roku 2016. Podle zjištění serveru Techradar ještě v roce 2020 tuto verzi používala značná část bankomatů. Verze Windows Embedded POSReady 2009 jakožto poslední mohykán éry Windows XP byla podporována až do 9. dubna 2019. Mimochodem, armáda USA dodnes používá Windows XP jakožto součást své infrastruktury a záruku funkčnosti svých systémů. Je to poněkud znepokojivá informace (obzvlášť když v roce 2020 unikl zdrojový kód na 4chanu). Od Windows Vista měly systémy standartní desetiletou podporu s výjimkou Windows 8 (pouhé 4 roky).
Microsoft vydával nové verze Windows, jak se mu zachtělo a jak vývojáři stíhali. Nikdy tak nebylo jisté, s čím se redmondský gigant vytasí. Oproti tomu Apple vydává nové verze systému macOS s železnou pravidelností každý rok již 14 let. V roce 2015 na výroční konferenci Microsoftu Jerry Nixon prohlásil, že Windows 10 bude poslední verzí Windows. Souviselo to s někdejším záměrem Micosoftu přejít k modelu Windows jako služba. Sám Microsoft o podrobnostech mlžil. Pouze uvedl, že místo hlavních verzí budou vydávány aktualizace. A tak se také stalo. Způsob aktualizování se oproti předchozím verzím Windows změnil. Zatímco dříve byly nové funkce dodávány pouze s novou hlavní verzí Windows, nově byly dodávány každý půlrok s novou verzí Windows 10. Vedle toho fungoval systém pravidelných měsíčních vylepšení (opravy různých chyb a vylepšení zabezpečení) známé jako Patch Tuesday. Takto to fungovalo až do roku 2021.
Mezitím MIcrosoft připravoval Windows 10X. Jeho vývoj oznámil začátkem října 2019. Tento systém byl původně vyvíjen pro Surface Neo, dotykové zařízení se dvěma obrazovkami. Vydání obou produktů bylo původně naplánovanáno na rok 2020. Po několika odkladech Microsoft s velkou slávou v květnu 2021 oznámil, že vývoj ruší. O měsíc později byl ohlášen nový operační systém Windows 11. Vypadalo to jako revoluce. Zprávy o novém systému se celým internetem šířily jako lavina. Po šesti letech se v Redmondu rozhoupali. Jenže kaše není (téměř) nikdy tak horká, jak se uvaří. Microsoft okolo oznámení vytvořil tajuplnou kampaň, a proto byli všichni náležitě zvědaví a natěšení. Napětí rostlo o to víc, když pár týdnů před oznámením unikla neoficiální beta verze Windows 11. Velkolepá prezentace Microsoftu vyvolala velká očekávání. A dle vzoru frustrační kompozice Járy Cimrmana přineslo oficiální vydání velké zklamání.
O možné revoluci ve Windows se spekulovalo už nějakou dobu. Mluvilo se o blíže nespecifikované aktualizaci s krycím označením Sun Valley, z níž nakonec vzešla nová verze Windows. Jsou však Jedenáctky skutečně novým systémem? Při zkoumání si nešlo nevšimnout nápadných podobností se zrušeným systémem Windows 10X.
Ještě větší pochybnosti vzbuzovalo lákadlo v podobě nového designu. Uživatel se ani nemusel příliš nořit do hlubin systému, aby zjistil, že údajný nový design je jen pozlátko na povrchu, pod nímž je schovaná designová špína za bezmála 40 let existence Windows (a dokonce i MS-DOS). Někdy jsou tyto pozůstatky okaté, jindy jsou velmi dobře schované a někdy uživateli vůbec nedojde, že používá nebo se dívá na něco, co dříve mělo nějaký význam, který je dnes již dávno zapomenutý. A nemusí to být zrovna na monitoru. Přemýšleli jste někdy nad tlačítky na klávesnici? Napadlo vás někdy, kde se vzaly klávesy F1 až F12? Tato tlačítka oslaví příští rok 60 let. Nebo klávesové zkratky Ctrl+C, Ctrl+V, Ctrl+X, Ctrl+Z.
Design Windows 11 v sobě skrývá mnoho pozůstatků z dávné minulosti. Chtěli jste si například z nějakého nepochopitelného důvodu nastavit ikony na ploše, aby vypadaly jako z devadesátek? Není problém.
Chcete si uložit své oblíbené webové stránky do offline podoby? Co takhle irelevantní složka Offline Web Pages z Windows 98? Chcete zjistit, jakou verzi Windows používáte? Vizuál aplikace O Produktu Windows tady straší již od roku 2000. Otevřeli jste někdy okno vlastností souboru (nebo složky)? Vypadá pořád stejně již téměř čtvrt století. Používali jste někdy spořiče obrazovky? Ty nebývaly jen tak pro parádu. Na starých CRT monitorech sloužily k tomu, aby se na obrazovce nenácházel delší dobu statický obraz. Mohlo to totiž vést k „vypálení obrazu“. Mnohé z nich jsou z přelomu milénia.
Věděli jste například, že i taková obyčejná aplikace, jako je nastavení, je výdobytek Windows 8? To je onen nenáviděný operačního systému, u nějž se Microsoft poprvé a naposledy rohzodl zlikvidovat nabídku Start, revoluční vynález z éry Windows 95. Do té doby tady kraloval ovládací panel, který je dnes již ve stádiu rozkladu. Proč má Windows dvě aplikace na úpravu nastavení počítače, nám doposud nikdo z Redmondu nevysvětlil.
Říká se, že člověk nemá posuzovat knihu podle obalu. V případě Windows je to ovšem na místě. Pokud jste někdy instalovali Windows z USB, museli jste se prokousat nevzhledným instalačním programem, který vypadá naprosto identicky od roku 2012, přičemž prapůvod designu lze datovat do roku 2007 a éry Windows Vista. Nutno podotknout, že v současné betaverzi byl tento program aktualizován a nyní má vizuál někdejšího „asistenta pro aktualizaci na Windows 8“ z roku 2012. Bravo, Microsofte, ze 17letého zpoždění jsme se posunuli o 5 let. Tomu říkám obrovský posun. Je vidět, že se toho konečně chopil někdo kompetentní a že už se to posouvá správným směrem. Třeba to dospěje do stádia, že v roce 2030 uvidíme Jedenáctky, jak by vypadaly, kdyby je Microsoft vydal jako hotový produkt a ne jako polotovar, který je ještě tři roky od představení stále nedodělaný! Težko říct, co je pomalejší: vývoj Windows, nebo stavba českých dálnic? Tímhle tempem strčí Microsoft do kapsy i vývojáři React OS (klon Windows vyvíjený dobrovolníky), kteří na něm pracují již 26 let a stále mají jen betaverzi.
Takovýchto grafických pozůstatků je ve Windows celá řada a nejsou jediným důvodem, proč se lidé staví k Jedenáctkám s odporem. Microsoft razantně zvýšil systémové požadavky: větší kapacita úložiště (konkrétně disk o minimální kapacitě 64GB), nepříliš dlouhý seznam podporovaných procesorů (je podporována jen hrstka nejnovějších procesorů), 4GB RAM a čip TPM 2.0. Řada lidí v tu chvíli zjistila, že existuje nějaký čip TPM. Microsoft celou situaci ještě zamotal, když na svých stránkách původně zveřejnil jiné požadavky, které později zpřísnil. Lidi to pochopitelně pobouřilo. Uplynulo sotva rok a půl od chvíle, kdy skončila podpora velice oblíbených Windows 7. Tehdy Microsoft tlačil na uživatele, aby přešli na Windows 10. Nečekané vydání nového systému totiž znamenalo, že Desítky již nebudou podporovány navěky, jak se původně zdálo. Microsoft zchytal vlnu kritiky za omezené množství podporovaných procesorů. Lidem se nechtělo kupovat nový počítač, přestože oficiálně byl upgrade na Windows 11 zadarmo. Tedy jen pro tu hrstku šťastlivců, kteří měli podporovaný počítač. Zbytek měl smůlu.
Jenže se ukázalo, že s těmi požadavky nebude až tak zle. Pár nadšenců objevilo hned několik způsobů, jak instalační omezení obejít, a sám Microsoft k tomu dokonce vydal oficiální návod. Světe, div se, Jedenáctky fungují i na starších počítačích (na některých už v budoucnu fungovat nebudou). Jenže ne každý chce podstoupit riziko technických hrátek a záludností. Jsou tedy instalační požadavky k něčemu dobré, když sám Microsoft vydal oficiální návod, jak je obejít?
Poslední věc, která je terčem kritiky, je vývoj Jedenáctek. Jestli je pocit uživatelů, že při pohledu na vycentrovaný hlavní panel vidí Dock z MacOS, oprávněný, nebo jestli je náhoda, že rok po vydání MacOS 11 (Big Sur) přišel Microsoft s Windows 11, ponechme stranou. Vývoj Windows 11 běží doslova za pochodu. Microsoft při vydání uvedl, že přechází na systém jedna aktualizace funkcí za rok, což by se dalo vysvětlit tím, že vývojáři nestíhají a chtějí si dát záležet, aby nové funkce sloužili uživatelům podle očekávání. Jenže zdá se, že ani to nefunguje. Jedním s velkých lákadel výroční aktualizace na podzim 2022 byly panely v průzkumníku souborů, jež měly fungovat stejným způsobem jako v prohlížeči. Z nějakého důvodu byl však vývoj opožděn a funkce dorazila později. Od té doby začal Microsoft v nepravidelných intervalech vydávat aktualizace pod označením Moment, které přidávají nové funkce mimo hlavní aktualizaci. Původním záměrem zřejmě bylo zredukování aktualizací, takže jich je ve výsledku mnohem více. Mimochodem dalším z velkých lákadel byla podpora spouštění androidových aplikací, což byla tak úžasná věc, že ji téměř nikdo nepoužíval, a proto byla zrušena dřív, než ji naostro pustili do světa. Další velkolepá hračka, jménem Windows Copilot, je téměř všemocná umělá inteligence, s jejíž pomocí můžete změnit způsob, jak ovládáte svůj počítač, pokud on neovládá vás. Copilot získává poslední dobou spoustu funkcí, což je super... Tedy až na to, že v Evropské unii je Copilot zakázaný. Spousta legendárních aplikací jako malování, poznámkový blok, správce úloh, Wordpad a mnohé další zůstala při prvním vydání zcela nedotčena. Microsoft se to rozhodl napravit, a tak v průběhu času některé aplikace vylepšil a jiné bez milosti ukončil, např. Wordpad. Zřejmě si v Redmondu řekli, že není důvod udržovat 17 let zapomenutou aplikaci, když můžou uživatelé platit za Microsoft 365. A protože Microsoft zřejmě rád lidem znepříjemňuje už tak mnohdy bolestivou práci s počítačem, rozhodl se posunout svůj záměr na novou úroveň. Klasické kontextové menu rozdělili do dvou částí, tudíž uživatel nově musí kliknout dvakrát, poněvadž nové menu nabízí pouze omezenou nabídku. Osud kontextové nabídky na hlavním panalu je ještě horší. Zde zůstaly pouze dvě možnosti. Jeho přizpůsobení (např. změna velikosti nebo poloha) je rovněž minulostí.
Statistiky jsou nemilosrdné. Více než dvě třetiny počítačů zhruba rok a půl před skončením podpory stále používají Windows 10 (pro srovnání zde jsou statistiky Windows Vista dva roky od vydání v porovnání s XP a zde totéž v porovnání Windows 10 a Windows 11). MIcrosoft má velký problém. Težko uvěřit, že během jediného roku všichni upgradují na Windows 11. Uživatelé nechtějí Jedenáctky ani „zadarmo“. Co z toho vyplývá? Jsou Desítky natolik populární, že se jich lidé nechtějí za žádnou cenu vzdát? Ne tak docela. Rozhodně se nedá říct, že by Desítky byly úžasným systémem. Zpráv o aktualizacích, které více věcí rozbily než napravily, je nespočet. Jedno staré moudro říká, že Windows jsou použitelné ob jednu verzi. Windows XP v pohodě, Windows Vista proklínané do nebes, Windows 7 milované, Windows 8 opovrhované, Windows 10 vzaté na milost, Windows 11 s díky odmítnuté. Problémy Jedenáctek v sobě kombinují důvody neúspěchu Windows Vista a Windows 8. U Windows Vista vysoké hardwarové požadavky, u Windows 8 design, který se mnohým zdál nepraktický a matoucí.
V očích Microsoftu měly být Jedenáctky dokonalým, revolučním systémem pro různá zařízení, od stolních počítačů, přes notebooky až po tablety, se svěžím designem a spokojenými uživateli. Ale nic z toho tu nemáme. Uživatelům se aktualizovat nechce. Microsoft v případě Desítek udělal výjimku a nabízí (stejně jako kdysi v případě Windows 7) rozšířenou placenou podporu (na 3 roky). Jenže kdo si bude chtít připlatit? Pokusy udržet nepodporované systémy v provozuschopném stavu (byť neoficiální cestou) tu byly vždy. Microsoft sice může vyhrožovat bezpečnostním rizikem, jenže mu to zřejmě nebude nic platné. Aby byl případ lákání uživatelů k přechodu na Jedenáctky ještě absurdnější, Microsoft se svezl na vlně AI trendu a přišel s vlastní umělou inteligencí jménem Recall, která je ovšem dostupná (zatím) pouze na ARM procesorech, což měla být motivace pro přechod na novější zařízení. Jenže jediné, co se aktuálně řeší, jsou bezpečnostní rizika, což může spoustu uživatelů odradit. Kdo ví, jak to nakonec dopadne? Třeba to ví sám Bill Gates.
Na závěr jeden bonusový vtípek: počítejme s Microsoftem: 1, 2, 3, 3.1. 95, 98, ME, 2000, XP, Vista, 7, 8, 8.1, 10, 11.
