Stanislav Synek 
Trend samoobslužných pokladen
Ačkoliv ze statistik vyplývá, že jsou „samoobslužky“ vnímány pozitivně, a to i u starších ročníků, právě tito lidé spíše preferují klasickou pásovou pokladnu, kde vás obslouží prodavač*ka. Může to být i tím, že z průzkumů agentury Stem/Mark plyne, že zatímco lidé mladšího věku chodí do obchodů téměř každý den a kupují si toho méně, lidé pokročilejšího věku navštěvují obchody pouze jednou za týden, ale nákup udělají větší. V průzkumu se nadpoloviční většina stotožňuje s tvrzením, že samoobslužné pokladny často hlásí chybu a je třeba čekat na pomoc obsluhy. V tomto případě je pro ně vhodnější zvolit starý způsob nakupovaní, jelikož odbavení trvá kratší dobu, je pohodlnější a jsou na něj zkrátka zvyklí. Anebo i proto, že neví, jak tyto pokladny používat.
Smartphony mezi staršími
Novodobé technologie se ale zdaleka netýkají jen nakupováni, ale třeba i mobilních telefonů. Z nejnovějších dat Českého statistického úřadu vyplývá, že tzv. chytrý telefon používá již 82 % populace ČR starší 16 let. Zbylých 18 % jsou stále věrní uživatelé tlačiítkových či prostě „hloupých“ telefonů. Tohle číslo se vzhledem k pokračujícímu trendu a nástupu ových generací bude stále snižovat a je jen otázkou času, kdy se telefony našich babiček a dědečků stanou naprostou minoritou pro sběratele nebo lidi praktikující tzv. digitální detox.
Sociální sítě a dezinformace
Dalším problémem, který úzce souvisí s moderními technologiemi, jsou sociální sítě, na které se senioři připojují čím dál častěji. Mezi seniory populární Facebook mnohým z nich zkracuje dlouhou chvíli a jsou díky němu i ve spojení se svými kamarády a známými. Problém nastává, když nejnáchylnější skupina lidí začne věřit dezinformacím a hoaxům, které nejen Facebook často nabízí a bohužel se tady nerozlišuje, co pravda je a co není. Policie se snaží proti dezinformacím bojovat prevencí a apeluje na starší uživatele, aby nevěřili všemu, co na sociálních sítích vidí a všechny informace si řádně ověřovali.
To stejné platí i u e-mailu, kde často dochází k tomu, že senioři přeposílají svým kamarádů spam. „S přibývajícím věkem uživatelé šíří spam podstatně více než uživatelé mladší,“ uvádí průzkum s názvem Starci na netu, společnosti Seznam ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci. „E-maily, které varují před nebezpečím (např. migrace, islám), rozšiřuje 35 % osob ve věku 55-64 let a 47 % osob starších 65 let – to je čtyřikrát více než u osob mladších,“ dodávají autoři výzkumu.
Prevence pro seniory
Řešením těchto problémů mohou být kurzy pro seniory, které mají za úkol pomoct starším ročníkům se zorientovat na internetu, a tím tak předcházet nežádoucímu vlivu sociálních sítí či internetu obecně. Prevence je důležitá, a proto se zde učí, jak rozeznávat poplašné zprávy, hoaxy, ale i jak se na internetu pohybovat, jak pracovat s notebookem a mobilním telefonem, zkrátka vše, co by měli senioři vědět, aby je svět moderních technologií a internetu nenachytal.
