Senátní zpravodaj 18.11.2020

Nyní ale již přejděme ke zprávě o posledním zasedání, tedy toho ze středy 18.11.2020. Šlo (opět) o jedno z nejdelších zasedání vůbec. Prakticky 6 a půl hodiny v kuse se debatovalo nad tématy, které se dotýkají celé FF i jejích částí a lidí. Na programu bylo 13 bodů, ale stejně zbyl čas pouze na probrání 9 z nich. Na začátku zasedání se vždy nejprve schvaluje program jednání a zápis z minulé schůze. To je důležité, neboť pokud by nastal nějaký spor, můžeme se podívat zpětně proč k dané situaci došlo, kdo měl jaké argumenty apod. Jde také o jakési komentáře k „judikátům" - proč senát rozhodl, tak jak rozhodl.

-> 1. „plnohodnotným bodem" byla nanejvýš důležitá událost. Akademický senát Přírodovědecké fakulty pověřil svého předsedu, aby zahájil proces odvolání rektora UP. Profesor Tomáš Opatrný, právě předseda AS PřF nicméně obchází senáty jednotlivých fakult a zjišťuje jejich stanoviska k tomuto opravdu velmi radikálnímu kroku. AS PřF ale usoudil, že rektor Jaroslav Miller pochybil při vykonávání své funkce natolik, že by měl být odvolán. Podle slov předkladatelů tohoto návrhu ale prý nejde pouze o spor PřF s rektorátem o (ne)existenci a podobu tzv. vysokoškolského ústavu CATRIN, ale i o jiné prohřešky, zejm. etického a manažerského typu. Problematika CATRIN, což je čistě výzkumná součást univerzity, kde neprobíhá výuka, ale i tak je organizační obdobou fakulty jakožto jedné z částí univerzity, je natolik složitá, nejednoznačná, opletená etickými a pravděpodobně i právními pochybeními, že snažit se ji vysvětlit zde nemá valného smyslu. Pokud vás zajímá více právě toto téma, mohu odkázat na zápisy ze zasedání zejm. velkého senátu, ale i malých, minimálně těch na FF a PřF, a v neposlední řadě na interní diskuzní fórum UP reflexe. Zde se po přihlášení jako do STAGu můžete zapojit do debaty o jakémkoli problému, který na UP, potažmo FF vidíte, zažíváte. Je to ideální prostor na to „prát špinavé prádlo" interně a nešpinit tak obraz univerzity navenek. Projednávání jen tohoto bodu trvalo 2 hodiny a výsledkem bylo usnesení AS FF, že nedoporučuje zahájení procesu odvolání rektora. Na můj popud bylo usnesení doplněno o dovětek, kterým náš senát podporuje hledání konsensuálního řešení tohoto problému Samotné odvolání by musel nejprve schválit AS UP, pak jej postoupit ministerstvu školství, které by je předalo až prezidentu republiky a až ten by pak mohl skutečně rektora odvolat. Proces by trval v řádu týdnů až měsíců, v závislosti na rychlosti byrokracie a projednávání. Období současného rektora končí na jaře roku 2022 a tak by jeho případné odvolání proběhlo pouze krátce před koncem jeho aktuálního mandátu. Většina členů AS FF není zcela přesvědčena, že prohřešky rektora Millera jsou natolik závažné, aby muselo dojít k jeho odvolání krátce před volbou rektora nového. Proto jsme jeho odvolávání nedoporučili.

-> Následovalo projednávání 2. bodu programu, které naopak bylo velmi jednoduché a krátké, totiž novela Jednacího řádu AS FF. Šlo o to, že současná situace, kdy senát může jednat i skrze prostředky dálkové komunikace je umožněna jednak trváním nouzového stavu a jednak speciálním zákonem, který byl přijat zákonodárnou mocí ČR jako prostředek usnadnění práce ve školství během pandemie koronaviru. Bylo tedy potřeba či minimálně vhodné, aby fakulta byla připravena na možnost, že nouzový stav skončí a platnost lex specialis na začátku roku 2021 také. Orgány fakulty i přes stále hrozící nebezpečí pandemie by se pak musely vrátit k „běžnému režimu" projednávání záležitostí. Navíc, přece jen žijeme v 21. století a pokud máme prostředky, které nám umožní vykonávat práci jednodušeji, tak proč je nevyužít. Takto se tedy do Řádu doplnilo to, že bude možné legálně a legitimně stále zasedat i on-line, včetně hlasování. K návrhu se ještě musí vyjádřit legislativní komise velkého senátu, ale stejné či podobné změny ve svých řádech dělají i ostatní fakulty a orgány univerzity.

-> S tím souvisel i 3. bod jednání. Senát schválil již hotovou novelu Jednacího řádu vědecké rady FF UP, která měla za cíl postihnout přesně stejný problém, jaký jsem představil výše.

-> 4. bod opět částečně souvisel s bodem předchozím. Vědecká rada (VR) FF (existuje obdobný orgán na fakultní i celouniverzitní úrovni) je skupina docentů a profesorů, která zastupuje všechny skupiny oborů na filozofické fakultě a řeší např. habilitační a profesorská řízení, projednává akreditace nových či prodlužovaných studijních oborů apod., více zde. VR skládá děkan fakulty, nicméně senát kandidáty musí schválit. Bod 4 jednání byl právě o schvalování nové člensky této rady a sice nové proděkanky pro vědu a výzkum, doc. Jany Zapletalové. Ta vystřídala prof. Lenku Zajícovou na pozici proděkanky před měsícem. Je tradicí a logickým postupem, že právě tato proděkanka je i členkou VR. Otevření tématu VR se chytil dr. Ondřej Kučera z katedry asijských studií (KAS) a navrhl, aby se členy VR stali i zástupci právě jeho katedry. VR má něco málo pod 30 členů a ze zákona musí být její součástí jak interní zaměstnanci fakulty, tak externí odborníci. Své zastoupení zde mají lingvistiky, sociologie, psychologie, politické vědy ad. Příchodem doc. Zapletalové, která by zastoupila rezignující prof. Fialovou by podle senátu byla narušena struktura zástupců jednotlivých vědeckých oborů ve prospěch uměnověd. Mezi těmi, kdo se do těchto „škatulek" nevejdou a nemají tak ve VR své přímé zastoupení je právě KAS, KMKSŽ a katedra ekonomických a manažerských studií. Děkan slíbil, že se bude touto otázkou dále zabývat. Nicméně hlavním tématem tohoto bodu bylo schvalování Jany Zapletalové jako členky VR. Senát evidentně nebyl jednotný a v tajné volbě se hlasy roztříštily mezi všechny tři možnosti, tedy schvaluji, neschvaluji a zdržuji se, zhruba na třetiny a doc. Zapletalová tak nebyla odsouhlasena jako nová členka VR. To jistě donutí děkana Zdeňka Pechala se tímto tématem skutečně zabývat.

-> Další bod byl naopak opět nekonfliktní. Senát schvaloval akreditace dvou studijních programů, které nepatří do balíku tzv. institucionálních akreditací a je tedy potřeba jejich senátní schválení. Konkrétně šlo „o nahrazení doktorského studijního oboru Románské jazyky, jehož akreditace končí v příštím akademickém roce, doktorským studijním programem Románské jazyky v rámci institucionální akreditace" a „Ekonomicko-manažerská studia, prezenční navazující magisterský akademický studijní program" vysvětlil proděkan pro studium doc. Miroslav Dopita.

-> Jedním z vrcholů středečního jednání byl bod 6., tedy problémy doktorandů s vyplácením stipendia i celkovou koncepcí doktorského studia (DSP). Studenti DSP dostávají z ministerstva školství tzv. normativ 11 250 Kč měsíčně. Musí si plnit svůj individuální studijní plán a nejlépe ještě pracovat nad rámec svých povinností pro katedru, publikovat, dělat vědu apod. Nad to, do srpna 2020 dostávali z fakultních zdrojů stipendium dorovnáno do výše minimální mzdy, což populisticky prosadil rektor Miller. Populisticky, protože sice řekl, že fakulty ze svého mají dorovnávat, nedal jim ale na toto navýšení prostředky. FF tyto peníze čerpala z tzv. Stipendijního fondu, ze kterého jsou poskytovány také stipendia, odměny pro bakalářské a magisterské studenty. V souvislosti s příchodem pandemie ale tento zdroj vyschl rychleji, než se doufalo. Je totiž plněn pouze poplatky za prodloužení doby studia a již výše zmíněný speciální zákon zakázal vybírání těchto poplatků právě kvůli koronaviru. Aby fakulta alespoň nějakým způsobem kompenzovala výpadek, který např. u rodin, kde jsou dva doktorandi FF manželé představuje hodnotu téměř 7 000 korun, vymyslel se tzv. motivační program. Ten 50 % doktorandů přiznává peníze navíc ve třech stupních ohodnocení, v závislosti na jejich nadstandardní aktivitě. O jedincích, kteří motivační či spíše lépe kompenzační stipendium dostávají, rozhodují tzv. oborové rady, tedy orgány na úrovni kateder, které odborně zabezpečují akreditace a směřují dané studijní obory určitým směrem. Do toho navíc přišla nutnost kontrolovat výstupy z tzv. studijní matriky. Jako řádný hospodář má fakulta ze zákona povinnost zabezpečit, aby nebylo vyplaceno stipendium někomu, kdo na něj nemá právo – třeba doktorandovi, který překročil standardní dobu studia či studium ukončil. Vzhledem k technikáliím není možné vyplatit v měsících, kdy kontrola probíhá (kvartálně) stipendia před cca 20. dnem v měsíci. To ale pro řadu doktorandů představuje existenční problémy, protože všechny účty, poplatky a závazky se platí zpravidla na začátku měsíce. Drtivá většina doktorandů na FF i tak musí mít ještě další práci, aby si dokázali zabezpečit slušné živobytí. Nyní jim do toho okolnosti hodily vidle. Na fakultě se mezi doktorandy vzedmula obrovská vlna kritiky, která směřovala rovněž na špatnou či nezřídka absentující komunikaci směrem k nim ze strany děkanátu. Tolik dosavadní situace. Na tomto posledním senátním zasedání přišel děkan se zprávou, že snad z rektorátu dokáže získat peníze na jakési překlenovací období tak, že výplata stipendií bude uskutečňována zpětně (tzn. za prosinec přijdou peníze v lednu), tak jako je praxe u mezd zaměstnanců. Doktorandi by tak dostali něco jako 13. stipendium. Doufejme, že se tak v pondělí 23. 11. po jednání děkana s rektorem skutečně stane. Bude tím vyřešen nejakutnější problém, spojený s DSP na FF. Ale další problémy, včetně dlouhodobé koncepce a podoby, tohoto stupně studia ještě musí být vyřešeny. Návrhy na řešení nalezených problémů bude mít na starosti buď současná studijní komise (stálý poradní orgán, který si odsouhlasuje senát) nebo úplně nová tzv. ad hoc komise pro DSP. O tom bude senát hlasovat tzv. per rollam, tedy skrze elektronickou poštu.

-> Posledním bodem, na který se během tohoto zasedání dostalo byla otázka tzv. IGy, tedy interní grantové soutěže. Jde o koncept, který převádí všeobecně platné zákonitosti vědeckých grantových soutěží do interních rámců univerzity, potažmo fakult. Fakulta dostane určitý objem peněz, vytvoří se komise a je na jednotlivcích, skupinkách, týmech či celých katedrách, s jakými projekty se do soutěže přihlásí. Do nynějška se na FF interně užívalo označení tzv. katederních IG a individuálních IG. Samotná IGa by měla především sloužit právě doktorandům, aby si v „bezpečí" své domovské instituce vyzkoušeli a aby se naučili psát projekty a žádat o granty, ze kterých je financována většina vědecké práce v Česku i zahraničí. Nicméně katedry i doktorandi využívali možnosti podávání oněch „katederních IG", které tuto jistotu a bezpečí ještě zvětšovaly, resp. přenášely zpravidla organizační záležitosti, nejistoty a plánování na akademické pracovníky na katedře. Některé katedry tohoto využívaly, aby „zalepovaly" svůj rozpočet. Oznámení proděkanky Zapletalové, o tom, že, byť interní, rozdělování na katederní a individuální IGy (v poměru 9 : 1) je v rozporu s předpisy a nově tak bude soutěž pouze jedna, zastihlo všechny senátory a zvláště akademické pracovníky v něm zaskočené. Navíc se tak stalo pouhý den předtím, než rektor vyhlásí otevření soutěže na univerzitní úrovni. Velmi se tak zvýšila šance pro jednotlivce získat tuto podporu a doktorandi by ji tak mohli využít, chtějí-li saturovat své finanční výpadky vědeckou prací. Někteří senátoři se podivovali nad plánem bez vydatnější předchozí diskuze zahrnout do hodnocení tzv. prioritní témata (dostupná zde) národní strategie RIS3 pro vědu a výzkum, která chtě nechtě některé studijní obory na FF upřednostňují a jiné upozaďují. Je proto pochopitelná rozhořčený postoj kateder. Nehledě na to, že proděkanka naznačila, že to, zda hodnotící komise bude k těmto tématům přihlížet, nebude součástí předem daných podmínek. To je svým způsobem velmi podivné – tedy hlásit se do soutěže, jejíž pravidla neznáme. Doc. Zpaletalová také uvedla, že doporučí, aby hodnotící komise k těmto tématům přihlížela. Senát byl především zaskočen, že tak důležitou informaci se dozvídá jen tak mimochodem v čase, kdy už chtěl zasedání kvůli času ukončit, nestalo se tak na popud prof. Jiřího Špičky, který správně upozornil na naléhavost řešení tohoto bodu programu.

Na první pohled se může zdát, že nejde o nikterak důležitá témata, ale pro chod fakulty a tím i univerzity jsou klíčová. A tím se dotýkají každého, jak studenta bakalářského programu, tak akademického pracovníka, tak v konečném důsledku technicko-hospodářských pracovníků. Jak už bylo řečeno výše, myšlenkou těchto textů, shrnujících a komentujících zasedání AS FF je zvýšení povědomí o orgánech univerzity. Nedá se říci, že by v senátu šlo o politiku. Jedinou politikou senátorů by mělo být dobré jméno a stav fakulty/univerzity a čisté svědomí toho, že reprezentují skrze hlasy, které jim byly uděleny ve volbách, celou akademickou obec před výkonnou mocí děkanátu a rektorátu, případně dalších orgánů. Každý má právo se zeptat a zapojit do demokratických procesů v samosprávě fakulty. Sledujte streamy, pište svým senátorům, zajímejte se o dění na vaší škole, jde i o vaše dobro. Pokud se cítíte ohrožení, zneužití či že Vás někdo poškodil, obrátit se můžete v prvé řadě na nedávno zvoleného ombudsmana FF, dr. Jaroslava Šotolu nebo jeho zástupkyni, dr. Michaelu Antonín Malaníkovou (opět více zde).

#ucimemyslet