Tereza Stryková 
„Učitel na násadu od koštěte natáhl kondom. To byla celá sexuální výchova. Pokud nepočítám popis pohlavních orgánů a souhrn pohlavních chorob.“ To jsou vzpomínky nyní pětadvacetileté Markéty na sexuální výchovu na základní škole. Podobně neslavnou zkušenost má i dvacetiletá Anna. „Kluci čekali na chodbě. Nám zatím učitelka rozdala vložky a brožurku. Pak jsme se vystřídali a kluci zase dostali kondomy. Stejně jsme si to ale o přestávce navzájem všechno ukázali,“ popisuje svůj zážitek Anna. Ten je velmi podobný zkušenostem nyní devatenáctiletého Martina. Až tedy s tím rozdílem, že dívky měly soukromou besedu o menstruaci. Kluci zatím mohli hrát venku fotbal. Sexuální výchova u něho v žádné podobě neproběhla a není sám.
Internet nebo kamarádi, informace ze školy nestačí
Průzkum České středoškolské unie ukázal, že 47 procent dospívajících se o tématu sexuální výchovy ve škole nedozvědělo vůbec nic. Druhá polovina ve škole zjistila jedině biologické aspekty sexuálního života. Buď v hodině biologie, nebo od externích pracovníků. Základními tématy jsou pak pohlavně přenosné choroby a antikoncepce. V některých případech i prevence kybernásilí. Tématům, jako je domácí násilí, konsent nebo pornografie, se školy nadále spíše vyhýbají.
„Už v okamžiku, kdy je dítě na telefonu nebo tabletu, tak je v potenciálním kontaktu se sexuálním agresorem,“ upozorňuje sexuoložka Petra Sejbalová a připomíná, že se sexuálními násilníky se dítě nemusí setkat až v pubertě. To samé platí i pro pornografii.
„Rodiče i učitelé si často myslí, že děti na porno nechodí. Jsou na to ještě moc malé. Realita je ale jiná,“ dodává Sejbalová. Podle výzkumu provedeného v roce 2021 sledují některé děti pornografii už od šesti let. Přitom může být věková hranice ještě nižší. Obětí sexuálního online agresora se tak dítě stane ještě snadněji. Výzkum doktorek Petry Sejbalové a Jany Martincové současně ukázal, že až 70 procent dětí se dozvídá informace spojené se sexem od spolužáků, z internetu, nebo dokonce z pornografie. Škola je posledním místem, odkud informace čerpají.
„Kvalitní sexuální výchova snižuje zájem dětí o pornografii. Jde ale i o prevenci před online manipulátory a agresory,“ zdůrazňuje Sejbalová důležitost sexuální výchovy. Stejně tak by se podle sexuoložky mělo se sexuální výchovou postupně začínat už v předškolním věku dítěte. Kontinuálně v ní rodiče mají pokračovat dál během dospívání. Na základních školách se ovšem s tematikou sexuální výchovy seznamují žáci obvykle až na druhém stupni základní školy. To znamená až v osmé nebo deváté třídě. Požadované, a ne nutně správné informace už děti ale dávno mají. Současně pouze 17 procent lidí označuje současnou podobu sexuální výchovy za dobrou.
Doporučení máme, i když přes deset let stará
Kromě rámcového vzdělávacího plánu nemají školy žádné konkrétní instrukce, jak sexuální výchovu vyučovat. Školy mají od ministerstva školství (MŠMT) k dispozici pouze Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách z roku 2010 a příručku Sexuální výchova – vybraná témata.
„Sexuální výchova ve školách může být realizována různými formami, a to ve vyučovacích předmětech či jiných formách výuky,“ uvádí vedoucí Oddělení komunikace MŠMT Patrik Kubas. Školy tak mají možnost vyučovat sexuální výchovu například během biologie, občanské výchovy či výchovy ke zdraví. „Další možností jsou pak kurzy a semináře sexuální výchovy vedené pedagogickým pracovníkem školy nebo externím lektorem,“ doplňuje Kubas a upozorňuje, že v rámci výstupů rámcového vzdělávacího programu je pro školy povinné věnovat se kupříkladu sexuálnímu obtěžování.
Sexuální výchova tak má v nějaké formě probíhat. Zůstává ale na školách, jak bude taková výuka vypadat a do jaké hloubky se budou jednotlivým tématům věnovat. To samé platí i pro materiály, ze kterých budou vyučující i žáci čerpat informace.
Jde o přístup učitele a jeho vlastní otevřenost tématům
„Pro výuku používám vlastní prezentace a internetový portál DUMy.cz. Pak také knihy Co se od kamarádek nedozvíš a Desatero pro kluky od doktorky Jany Martincové,“ říká učitelka ze Základní školy Trnava Iveta Patáková. Se základními tématy, jako je například puberta, láska a vztahy, se děti setkají poprvé už v šesté a sedmé třídě. „V osmé třídě se v rámci výchovy ke zdraví věnuji sexuální výchově téměř celý školní rok. Začneme sebepoznáním. Jakmile vycítím, že jsou žáci připraveni na ožehavější témata, pokračujeme dál,“ upřesňuje Patáková.
V rámci výuky se děti seznamují s biologickými aspekty svých těl. Soustředí se ale i na antikoncepci, pohlavně přenosné nemoci, těhotenství včetně umělého oplodnění. Neopomíjejí ani ukončení těhotenství. Pozornost ve škole věnují i sexuálním úchylkám nebo zneužívání. „Zabýváme se i tématem dětské gynekologie. To znamená rakovina prsu, děložního čípku a varlat včetně samovyšetření,“ dodává Patáková ke stručnému souhrnu těch nejdůležitějších témat, se kterými se snaží žáky seznámit.
Na Základní škole Merhautova v Brně se zase děti setkávají se sexuální výchovou už v páté třídě během přírodopisu. Témata sexuální výchovy na děti dále čekají v dalších předmětech v sedmé, osmé a v deváté třídě. „Věnujeme se tématům, jako je otevřená sexualita, pohlavní nemoci, orientace, masturbace. Ve výsledku téměř všemu, co v daném ročníku a v danou chvíli přijde učitelům důležité. Co žáky zajímá. Také záleží na otevřenosti vyučujícího,“ vysvětluje učitelka Kamila Jaborníková. Tím i jasně poukazuje na rozhodující skutečnost. Tedy to, jak moc je každý kantor ochotný daná témata rozebírat.
Příručka MŠMT je mezi vyučujícími na škole volně dostupná. Informace učitelé získávají i z vlastních materiálů. „Snažíme se čerpat informace především z aktuálních trendů v oblasti sexuální výchovy,“ upřesňuje Jaborníková a dodává, že hlavně pro druhý stupeň pořádají projektové dny zaměřené na problémové chování. Nárazově využívají i možnosti besed od neziskových organizací.
Reagujeme na situaci, rodiče většinou spolupracují
„Se sexuální výchovou se žáci setkávají ve škole takřka již od prvního ročníku. Samozřejmě dle věku a možností. Někdy je to vyvoláno například aktuální situací ve třídě. Měli jsme případ, kdy se žákyně druhého ročníku svlékla po tělocviku v šatně donaha. To se muselo operativně řešit,“ popisuje situaci ředitel Základní školy v Hlubočkách Pavel Pyšný.
Stejně jako v předchozích případech, ani zde neexistuje samostatný předmět věnující se výlučně sexuální výchově. Témata se naopak zařazují do jiných předmětů. „Hlavními tématy jsou mezilidské vztahy a závadové chování, kupříkladu v rámci vrstevnických skupin,“ upřesňuje zaměření tematiky Pyšný. Dále potvrzuje, že informace čerpají z internetu a z odborných příruček ve škole.
Školy o náplni výuky informují různě. Pro některé je průběh výuky čistě kompetencí školy. S rodiči obsah konzultují pouze v případě problémových žáků. Jiné školy naopak informují čistě o školním vzdělávacím programu a individuálně podle zájmu. „Role rodičů je různá, většina z nich je ochotna při vzniklém problému spolupracovat. Někteří mají zase pocit, že se to jejich dítěte netýká. Do obsahu či formy výuky sexuální výchovy nám zatím nezasahují,“ shrnuje situaci na škole v Hlubočkách Pyšný. Dodává, že podle něj je oblast sexuální výchovy na základních školách celkově podceňovaná a špatně uchopená.
Oslovení učitelé by přitom ocenili aktualizaci doporučení MŠMT i vytvoření metodického portálu. Nebyli by ani proti osvědčeným postupům z praxe. Naopak ředitel Základní školy svaté Zdislavy Kopřivnice Pavel Janka by tento krok ministerstva spíše neocenil. „Se všemi materiály, které vzešly z MŠMT, nejsme v souladu,“ vysvětluje Janka svůj postoj. „Jako zdroje pro výuku využíváme učebnice a materiály různých organizací,“ dodává Janka a doplňuje, že velmi dobře se jim spolupracuje s Centrem pro rodinu. To školám nabízí preventivní programy pro žáky všech ročníků základních škol.
Jednou z neziskových organizací, která pro učitele zpracovává materiály a pořádá různé workshopy, je i organizace Konsent. V rámci projektu Žádná tabu před tabulí vyvinuli metodiky pro učitele. Rovněž nabízejí workshopy. Ty se věnují mýtům a stereotypům spojenými se sexem a sexuálním násilím. „V roce 2023 jsme proškolili přes 6 000 dětí i dospěláků v sexuální výchově založené na respektu a souhlasu,“ uvádí Johanna Nejedlová z organizace Konsent.
Nezisková organizace několik let jedná s MŠMT o systémové změně výuky sexuální výchovy. „Chce to souvislou a kvalitní sexuální a vztahovou výuku,“ zdůrazňuje Nejedlová s odkazem na nevyhovující situaci na českých školách.
Zájem škol i veřejnosti roste
Podle neziskových organizací Konsent nebo Lajfr zájem o workshopy o sexuální výchově stále stoupá. Podle Kubasa se v souvislosti s aktuálností tématu chystají revize rámcového vzdělávacího programu. „Záměrem je posílit celou vzdělávací oblast Člověk, zdraví a bezpečí. Přitom ukázka zapracování sexuální výchovy bude obsažena v modelových školních vzdělávacích programech,“ doplňuje Kubas chystané změny. Ukázky zapracování nebudou pro školy povinné, ale inspirativní. Nadále tak zůstane na školách, jak se k celému tématu postaví a do jaké míry se budou snažit žáky v dané oblasti vzdělávat.
V neposlední řadě chystají i podpůrné aktivity pro učitele. Projekt Kurikulum má za cíl posuzovat a aktualizovat již dříve zveřejněné materiály. „Chystá se i nabídka metodických seminářů a webinářů a podpora místních učících se komunit,“ dodává Kubas.
