Matěj Richtr 
V roce 2016 měl skauting 55 tisíc členů, tento počet se do letošního roku zvýšil na 60 tisíc, přesně 60 522. Tyto počty dělají z Junáku největší organizaci pro mládež v České republice. „Když jsem viděl počet členů, přemlouval jsem je ať napíšou, že máme 55 555 členů, ale oni zůstali věrni zásadě, že skaut je pravdomluvný a napsali skutečný počet,“ řekl v roce 2016 Jiří Navrátil, místostarosta Junáka, na Lesním kurzu Velká Morava.
Skauti se většinou pravidelně scházejí v klubovnách. Klubovny mají mnohdy různou podobu, někdy podobu malé místnosti, jindy zase velké budovy za několik milionů korun. Záleží na popularitě skautingu v oblasti a množství peněz, které se podaří sehnat. Nyní se Junák potýká převážně s nedostatkem kluboven. O této situaci referovalo vysílání České televize.
Skauti nemají klubovny
S tímto problémem se nyní potkává i můj oddíl. Byli jsme nuceni přestat nabírat nové členy, protože když se sejdeme v plném počtu na schůzce tak někteří z nás nemají kde sedět. Ačkoli máme novou klubovnu, prostory nám přestali po 7 letech stačit a musíme se uskromňovat. Půlíme schůzky a scházíme se v různé termíny.
Vyvrcholením skautského roku je bezesporu letní tábor, který je většinou dvoutýdenní (najdou se i oddíly, které jezdí na delší dobu). Leitmotivem je celotáborová hra, která je inspirována celistvým příběhem a je nedílnou součástí táborového života. Skaut se otevírá veřejnosti v podobě Skautských institutů (SI), které se nacházejí ve větších městech – Praha, Brno, Kolín, Plzeň a nově i Olomouc. Instituty nabízejí přednášky, debaty, workshopy a setkání pro veřejnost. Institut v Praze nyní spolupracuje s Televizí Seznam a natáčí ve svých prostorech pořad V centru. O vše se starají party dobrovolníků, které celé myšlence institutů věnují svůj čas a nadšení.
„Posláním Skautského institutu je pečovat o skautskou historii, posilovat sounáležitost se skautskými myšlenkami včetně jejich popularizace, a to i v rámci realizace různých vzdělávacích akcí, provozovat skautský archiv a získávat poznatky o skautingu na základě těchto činností. Účelem SI je dále, dovolují-li to možnosti, rozvíjet vazby skautského hnutí na akademickou obec a vytvářet komunitu vědců a odborníků z různých vědních oblastí s cílem podpory vzdělávání, programu oddílů a obohacení činnosti v Junáku, hledat a pojmenovávat nové společenské trendy, které mají vliv na existenci skautského hnutí a přibližovat fenomén skautského hnutí skautům i širší veřejnosti formou vzdělávacích, výchovných a kulturních aktivit,"zazněly slova o poslání a účelu SI od Jana Buky.
V České republice vychází šest časopisů se skautskou tématikou, každý je určen pro jinou věkovou kategorii. Periodicita jsou dva měsíce, vychází v tištěné i v elektronické verzi, protože se snaží šetřit přírodu. Náplň časopisů se různ. Pro nejmenší jsou určeny různé barevné hry a vystřihovánky. Starším se nabízí rozhovory s inspirujícími lidmi. Toto téma však nezůstává uzavřené komunitě, občas o skautu píšou i jiné noviny a časopisy, například Respekt, který karikaturu skautů dal i na titulní stránku. Psali o uplatnění skautů na trhu práce.
(Zdroj: respekt.cz)
Skautské hnutí založil v roce 1907 Robert Baden-Powell v Anglii, který vzal pár hochů napříč společenskými třídami na ostrov a udělal tam tábor, kde si byli všichni rovni. V tomto prostředí se snažil praktikovat své poznatky z Búrské války, kde si vyzkoušel práci chlapců v malých skupinách, kterým svěřoval práci průzkumníků, zvědů (angl. Scouts). Skauting v českých zemích si svou pozici budoval velice dlouhou a poměrně nešťastnou cestou. Skautské hnutí v tehdejším Rakousko-Uhersku (1912) založil profesor Antonín Benjamín Svojsík po návštěvě Anglie. Junáci vnikli do širšího povědomí veřejnosti za první republiky při skautské poště. V prvních týdnech nové republiky doručovali poštovní zásilky mezi úřady. V této době také vznikají první známky se skautskou tématikou na světě. Poté následovala léta zákazu, prvně nacistického a poté komunistického. Výjimkou jsou roky 1940-45 a 1968-70, kdy politické podmínky dovolovaly existenci Junáka. Mimo tyto roky skuati působili ilgeálně, buď v odboji, či tajně. Například pod hlavičkou turistických oddílů. Po listopadu 1989 se na Hrad dostal skautský prezident Václav Havel (Chrobák) a skauting zažil úžasný boom v podobě rozvoje a prosperity.
